Režie:
Petra Biondinaa VolpeScénář:
Petra Biondinaa VolpeKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
Marie Leuenberger, Maximilian Simonischek, Rachel Braunschweig, Sibylle Brunner, Marta Zoffoli, Bettina Stucky, Peter Freiburghaus, Therese Affolter (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Mír ve švýcarské vesnici je roku 1971 narušen v momentě, kdy se mladá Nora začne zasazovat o hlasovací právo pro ženy a jejich právo na zaměstnání. Bude moci muž i nadále rozhodovat o penězích i o tom, zda jeho manželka smí nebo nesmí pracovat? (Film Europe)
Videa (4)
Recenze (20)
Taková bajka o zrovnoprávňování žen. Jedna z posledních evropských zemí Švýcarsko nechal ženy hlasovat. Na komedii se mi to zdá moc dramatizované i když nějaký humor zde je. Z popisu děje se může zdát, že jde o prvoplánovou feministickou agitku. Díky vřelému komediálnímu tónu ale film ve výsledku takto vůbec nepůsobí. Boží pořádek si zkrátka nehraje na sociálněrealistické drama. Je to vtipná, emancipačně laděná pohádka o síle inspirace a hledání lidské důstojnosti. Jistou cenou za lehkost ve vyprávění, vystavěném podle tradiční hollywoodské struktury, je ale určitá schematičnost postav a předvídatelnost děje. Poměrně kontroverznímu námětu obrousila Volpeová všechny hrany a snímek vlastně jenom hladí po srsti.Ve světle výzev, které hnutí za práva žen řeší dnes, jde o sice kultivovanou, zábavnou, ale vlastně neškodnou a konzervativní podívanou. ()
Je az s podivem, jak se svet za poslednich padesat let zmenil. Myslim, ze tento film nema s dnesnimi feministkami nic spolecneho a o to vice jsem s hlavni hrdinkou sympatizoval. Vyborny film, opirajici se o skutecnou udalost a pribeh vypravi na hrane vtipu a dramatu. Mne to sedlo a film me bavil od zacatku do konce. Nepravem opomijeny film. ()
Na švýcarský film narazím málokdy, ale vždy to stojí za to a dozvím se něco nového a zajímavého. Švýcarsko bývá často vnímáno jako výspa demokracie, neutrality a liberalismu, takže by málokdo tipoval, že ženy musely na volební právo čekat až do sedmdesátých let a v jednom kantonu až dokonce do devadesátých let. Ženou z boží vůle tento politicky přeryv vtipně i vážně zobrazuje. Příjemný film. ()
Tento film má síce výrazný feministický rozmer, ale to mi v tomto prípade ani trochu neprekážalo. Príjemné švajčiarske retro, ktoré nám pôsobivým spôsobom pripomenulo, akými problémami si tu prechádzali miestne ženy ešte v 70tych rokoch minulého storočia. Zaujímavé, že akurát taká príkladná krajina akou je Švajčiarsko, tak dlho otáľala so zákonmi, ktoré by zrovnoprávnili ženy s mužmi. Ale ženy sa aj v tomto tradicionalistickom štáte postavili a išli bojovať za svoje práva - volebné, ale aj právo na prácu. Film mal veľmi príjemnú atmosféru (miestami dokonca s dávkou sarkazmu) a celý problém vtedajšej diskriminácie tu bol spracovaný prirodzeným a uvoľneným spôsobom. Marie Leuenberger zahrala ústrednú rolu Nory znamenito! Celkovo ma teda tento švajčiarsky kúsok upútal, aj keď niektoré veci tu boli trochu zbytočné (najmä tá vaginálna seansa v Zurichu). Ale inak kvalitka! ()
Hlavní postava je tak sympatická, že bylo v podstatě nemyslitelné jí nefandit, tisknout palce, dýchat s ní.. Mýma očima zdařilé nahlédnutí do jedné malé švýcarské vesnice, která se díky Noře otřásla v základech, to se tenkrát psal rok 1971 a platila úplně jiná pravidla než dnes.. Tvůrkyně Petra Volpeová zaslouží smeknutí klobouku, Marie Leuenbergerová to zvládla moc hezky, u mě filmová spokojenost.. ()
Reklama