Tiché místo

Abych se takhle moc bál o postavy se mě u hororu dlouho nestalo. Visel jsem jim po většinu filmu na rtech a trnul aby náhodou nevydaly ani hlásku nebo snad výkřik. Závěr přišel tak akorát a ode mě velká pochvala za částečnou originalitu snímku a ukázkové tempo. Přestože to hororové zase tolik nebylo, takové napínáky si určitě nechám velmi rád líbit. 75% (29.06.2018)

Výborný námět. Nevadí ani, že není vysvětleno, jak k "tomu" došlo, nevadí ani pár logických nesrovnalostí, pustíme-li se do hnidopišského rozboru. Vadí jen, že pan Krasinski se několikrát uchýlil k lacinným lekačkám, které mi nejsou příjemné, protože se šíleně leknu, i když vím, že to přijde. :) Jinak je film fakt nápaditý, atmosféra pohlcující, emoce fungující a závěr úsměvně stylový. 8/10 (06.05.2018)

Nález: pohmožděniny, oděrky a škrábance na horní části těla, zejm. v oblasti předloktí, loketních kloubů a rukou. Diagnóza: noční kino s přítelkyní, promítaný film Tiché místo. EDIT: Ta hvězda dolů je čistě subjektivní deformace, indikace očekávání totiž směřovala spíše k putovnímu snímku namísto alieního Sám doma. Takže pokud to někdo odvážnej dočetl až sem, tak teď zhruba ví, co čekat, a snad si to užije víc! (07.05.2018)

Navnadený som bol poriadne, ohlasy to malo slušné a v hororoch som dosť doma, takže som sa tešil. Zopár ľakačiek funguje, mnohé sa dajú predvídať, ale potrebovalo to o čosi silnejšiu hororovú atmosféru. Sám by som ho asi veľmi hororom nenazýval, je to skôr psychologický soft horor. Ako rodinná komorná dráma funguje rovnako dobre, má to slušnú atmosféru, ale dosť zamrzí, že o "nich" vlastne nevieme takmer nič. Film zbehne ako voda, má iba 85 minút, preto sa tá otázka sama ponúka. Prečo to nešlo viac do hĺbky??10 minút navyše by každý v pohode zvládol a filmu by to určite pomohlo.80%. (27.05.2018)

Tiché místo je předně nepřiznanou vykradačkou Malermanovy prvotiny V pasti, včetně těhule ve středu dění a intenzivního porodu coby katalyzátoru událostí, jen namísto (ne)viděného se zde pracuje se (ne)slyšeným. Nutno ale podotknout, že vykradačkou výbornou. Johnovi Krasinskému se podařilo vytvořit skvostnou atmosféru, kdy důmyslným střídáním absolutního ticha se zneklidňujícími zvuky produktivně drží diváka v konstantním napětí a díky skvělým hereckým výkonům a Beltramiho melancholické hudby ho rovněž nechává plně prožívat (tichá) traumata svých postav. Celkové tísnivosti, ať už té vnitřní emocionální či oné vnější z neznáma, výrazně napomáhá i rozdělení filmu do tří v podstatě samostatně fungujících segmentů, přičemž každý z nich si udržuje vlastní tempo s postupnou gradací a důrazem na odlišné významy. Zamrzí snad jen to, že Krasinski nezůstal u tíživějšího (diváckého) strachu z neznáma a neviděné hrozby mnohem déle, ale že naopak odhaluje své tvory až příliš brzy. (04.05.2018)