První člověk

Asi najnudnejší film o vesmíre, aký som kedy videl. Trochu ma bavila Claire Foy v úlohe manželky a asi dve tri silné scény, pričom jednou z nich bol pohreb. Inak strašná, neskutočná nuda, úplne nezaujímavé postavy a rozvláčne dialógy, ktoré ma bavili ako sledovanie roztopeného vosku tečúceho po sviečke. Čudný mi pripadal strih, ktorý bol nezrozumiteľný a často som sa prichytil pri tom, že vôbec neviem, za aké obdobie sa scéna X odohráva po scéne Y. Prípadne je to miestami prehnane skratkovité, pričom inokedy, kedy tam niektoré scény (a postavy) hádam vari ani nemuseli byť, tak sa umelo a neskutočne nudne naťahuje minutáž až do prasknutia. Kde bol VTEDY strihač? Nechápem, prečo má taký mimoriadne riedky dej minutáž pomaly ako Pán prsteňov. Len takýto malý kúsok chýbalo od toho, aby som nedal 20%. Takýto! (04.04.2019)

Miestami to bolo za 4, miestami 5. Gosling si ma v prípade First Man získal tak, ako to už spravil niekoľkokrát. Kvalitne mu však sekunduje Claire Foy a ďalšia rada skúsených hercov. Občas mi prišla snímka až príliš minimalistická a mal som pocit, že by potrebovala nakopnúť, ale v konečnom dôsledku jej práve pomalé tempo veľmi svedčalo. Piatu hviezdu dávam však aj kvôli famóznemu skladateľovi Justinovi Hurwitzovi. Za jeho prácu veľké bravo! (12.12.2018)

Je přiznačné, že aby byl režisér ve věku Chazella oceněný Oscarem a získat si v poli mainstreamu pověst toho nejlepšího ze své generace, musí jeho režie vypadat v podstatě jako režie zručného šedesátiletého akademika, co má peak třicet let za sebou a teď točí sofistikovaná cvičení na náhodná témata objektivně správnými způsoby. Kdybyste mi řekli, že to natočil Ron Howard v pauze mezi dalšími Šiframi mistra Leonarda, aby nám dokázal, že to má pořád v ruce, neměl bych problém tomu věřit. Nevzrušivě kvalitní nuda. Ne že by tu nebylo vůbec o ničem mluvit - třeba je zajímavé, že při veškerém budovaném napětí je nakonec celá cesta na Měsíc odbyta překvapivě rychle a zcela neprocedurálně - přiletí a odletí se pomocí dvou násilných střihů a obecně veškeré nebezpečí, které se tak silně budovalo, není v samotném aktu jakkoliv otisknuto - což mi přišlo zvláštní a přemýšlel jsem, nakolik je to záměr a co má z toho záměru vyplývat. Ale pořád to není dost, abych se o ten film upřímně zajímal. To by se stalo, kdyby třeba líp rozvedl linii vtahu manželů Armstrongů, která mohla utáhnout celý film, kdyby se jí dostalo jen trochu víc prostoru. (Když na konci Armstrong háže řetízek své dcery do kráteru, byl jsem celkem překvapený, že tahle věc, co z filmu víceméně zmizela, má najednou nějak rezonovat). Je to určitě dobře natočené - nemám sebemenší potřebu jít nějak proti tomu filmu (není to ten případ "love to hate", jakým je pro mě La La Land) a když komentář vyznívá negativně, tak proto, že pozitivní věci není potřeba psát, protože se o to postarali jiní. Jen je to přesně takový film, jaký mě moc nezajímá. 70 % (21.12.2018)

Nemůžeš mít všechno - tenhle film je především poklonou lidem, kteří v zájmu pokroku lidstva obětovali svůj rodinný a emocionální život, protože jim náročnost praxe žádné selhání, pramenící z psychické či citové roviny, jednoduše nedovolovala. Armstrongova linka tak spíše než vesmírného dobrodruha sleduje tichého, avšak cílevědomého chlapa, jehož dobrovolným osudem bylo potlačování emocí i nezmírné bolesti ze ztráty malé dcerky. Tohle všechno nádherně vyvrcholí na samotném Měsíci - "kráterní" loučení je bez diskuze jedním z nejsilnějších emocionálních momentů dekády. Armstrongově prohrám i výhrám je podřízené rovněž celé pojetí filmu - První člověk totiž rezignuje na epické vesmírné dobrodružství a realisticky ukazuje, že za významnými objevy lidstva se často schovává nepředstavitelné množství nepříjemné práce, na níž není nic moc zábavného a při níž se občas nehezky umírá. 9/10 (28.12.2020)

Je to můj problém, ale prostě jsem se nudil. Bylo to na mne příliš technické a vesmírné záběry mi přišly nekonečné. Vždy když jsem dlouhé minuty čuměl na roztřesené kontrolky, tak jsem fakt chcípal. Rodinná linka mi nevadila, ale ta jeho žena mi přišla divná. Hodila by se mi třeba do Osvícení. Nejvíc se mi líbila hudba. Prostě mi více sedí styl do detailu vymazlené Gravitace, mysteriózního Interstellaru, nebo divácky přístupnějšího Apolla 13, než tento "špinavý," zádumčivý přístup. (15.10.2018)