Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
"Proč letíte na Měsíc, když je tolik problémů tady na Zemi?" Protože - no, myslím, že právě tuhle odpověď jsem ve filmu postrádal, zprostředkování nadšení, s jakým se lidstvo vrhlo do kosmu. Z toho tu zbyly nanejvýš útržky závodu se SSSR. Ano, byla tam věta o nutném posunu hranic a vědění, ale znělo mi to tak "aby se neřeklo". Film je mnohem víc komorním dramatem jedné rodiny než zobrazením cesty od prvního Shepardova skoku po balistické dráze do vesmíru na Mercury až po Apollo. A to komorním dramatem složeným z několika epizod, které málokdy opustí Armstronga a jeho ženu. Je to v tomhle případě škoda, protože se naprosté minimum dozvídáme o vývoji či o ostatních postavách. Např. o Buzzi Aldrinovi nám film ve dvou štěcích naznačí nanejvýš to, že je to chlápek s namaštěným egem, o Collinsovi se nedozvíme už skoro vůbec nic. Posádka tak nepůsobí jako tým, ale jako náhodně sebraná trojka lidí, co byli zrovna k mání. Nějaká společná příprava? Vzájemné vztahy? Střety charakterů? Prakticky nic. Správní hoši mi proto sedli mnohem víc. Co třeba herci? Gosling už mi svým "umím jen tenhle výraz" pohledem leze na nervy a královna Claire taky hraje skoro to samé co v The Crown, tj. sedí a č-kouká. Tím absolutně neříkám, že se na Prvního muže (ano, man, mankind...) kouká špatně. Ale takřka všechno, co se mi tu líbí, zajišťuje precizní technická stránka. Např. let Gemini (vč. nádherného vizuálně hudebního odkazu na 2001 i se Straussem) a Apolla jsou lahůdkové scény, o přistání na Měsíci nemluvě. Adrenalin krásně navodí i úvodní příhoda na X-15. Pochvalu zaslouží i režie, po téhle stránce nemám nač si stěžovat. Jsem hodně na vahách mezi třemi a čtyřmi. A musím říct, že mírné zklamání mě nakonec vede k nižšímu hodnocení, podobně jako třeba loni u Saljutu-7. Čekal jsem zkrátka trochu obšírnější pohled na věc. ()
First Man je (na prvý pohľad) veľkofilmom klasického strihu. Svoj osudový príbeh rozpráva s neuveriteľnou remeselnou istotou, obsahuje množstvo úžasných scén aj poriadnu dávku emócií. Rešpekt však budí sebavedomosť tvorcov, že sa sa tieto postupy stále snažia robiť inak.Divácky pôžitok nie je dosahovaný skrz majestátnosť, ale cez napätie a strach. Aj keď viete ako to dopadne. Komorná linka však nie je tak príťažlivá a ja mám pocit, že mnoho divákov ju úplne nedocení. A pritom je podobne svieža. Zatiaľ najlepší "vážny" Hollywoodsky film tohto roku. Je radosť ho sledovať po technickej stránke a jednoduché sa nechať strhnúť jeho príbehom. Chazelle Je frajer 10/10 ()
Tři filmy, tři důvody k pokloně. Režisér Damien Chazelle je úkaz a ač mu v mnohém Akademie lehce nadržuje, uznání si rozhodně zaslouží. Nyní dokonale přeskočil do zcela jiného žánru, kdy se výsledek okolo zásadního kroku Neila Armstronga mnohdy odehrává v mrazivém a tichém vesmíru (se skřípěním interiéru rakety) a sám autor používá velmi pomalé a zrnité scény. Celé je to tísnivé a nijak divácky vděčné, takže v kinech se nedají očekávat celé rodiny. Nesází na triky, na velkolepost, dbá na vyváženost. Samotné kosmické výzvy je radost sledovat, ovšem je třeba vyplnit ty dvě a čtvrt hodinky, takže pozemšťané se občas musejí poštěkat, abychom pochopili, jak obtížné to měla astronautova žena Janet. Jenže na mě osobně to příliš nepůsobilo, ačkoliv se oba herci snaží (nevyslovená otcovská bolest ze ztráty dcerky), emoce ale prostě nedorazily. Oceňuji, že výsledek bude zřejmě hodně věrohodný, nemůžu ovšem nezmínit množství známých herců, kteří trestuhodně nedostávají pořádný prostor. Překvapivější stylizaci bych uvítal. ()
Potemnělá kabina, pár nýtů a šroubů držících to pohromadě, malé okýnko, kterým jdou vidět jen mraky nebo tma a uvnitř pocit ztráty, který otupí až Moře klidu.. Technicky precizní a nezvykle intimní deromantizace astronautiky, která si jako protipól problémů ohlašovaných Houstonu ve stylu Rona Howarda zaslouží své místo na slunci. Vnitřně zanesen měsíčním prachem však vím, že se už nejspíš nikdy nepotkáme.. Jen tak mimochodem, to srovnávání Chazelleho s Kubrickem na základě přitroublých konspiračních teorií je myšleno jako pochvala, nebo urážka? Tehdy v ´69 totiž byl ten přenos hodně mizerný.. ()
Je přiznačné, že aby byl režisér ve věku Chazella oceněný Oscarem a získat si v poli mainstreamu pověst toho nejlepšího ze své generace, musí jeho režie vypadat v podstatě jako režie zručného šedesátiletého akademika, co má peak třicet let za sebou a teď točí sofistikovaná cvičení na náhodná témata objektivně správnými způsoby. Kdybyste mi řekli, že to natočil Ron Howard v pauze mezi dalšími Šiframi mistra Leonarda, aby nám dokázal, že to má pořád v ruce, neměl bych problém tomu věřit. Nevzrušivě kvalitní nuda. Ne že by tu nebylo vůbec o ničem mluvit - třeba je zajímavé, že při veškerém budovaném napětí je nakonec celá cesta na Měsíc odbyta překvapivě rychle a zcela neprocedurálně - přiletí a odletí se pomocí dvou násilných střihů a obecně veškeré nebezpečí, které se tak silně budovalo, není v samotném aktu jakkoliv otisknuto - což mi přišlo zvláštní a přemýšlel jsem, nakolik je to záměr a co má z toho záměru vyplývat. Ale pořád to není dost, abych se o ten film upřímně zajímal. To by se stalo, kdyby třeba líp rozvedl linii vtahu manželů Armstrongů, která mohla utáhnout celý film, kdyby se jí dostalo jen trochu víc prostoru. (Když na konci Armstrong háže řetízek své dcery do kráteru, byl jsem celkem překvapený, že tahle věc, co z filmu víceméně zmizela, má najednou nějak rezonovat). Je to určitě dobře natočené - nemám sebemenší potřebu jít nějak proti tomu filmu (není to ten případ "love to hate", jakým je pro mě La La Land) a když komentář vyznívá negativně, tak proto, že pozitivní věci není potřeba psát, protože se o to postarali jiní. Jen je to přesně takový film, jaký mě moc nezajímá. 70 % ()
Galerie (50)
Zajímavosti (38)
-
Barva nápisu na kýlu letounu X-15 je jiná během přistání (bílý nápis, oranžový podklad ) a po přistání (černý nápis, žlutý podklad). Ve skutečnosti byl nápis na X-15 černý na žlutém podkladu.
(vojacekr)
- Astronauti Apolla měli status vládních zaměstnanců, přičemž většina z nich byla v pozici kapitána a jejich plat se vyměřoval podle hodnosti bez ohledu na jejich dosažené vzdělání. Průměrný roční příjem těchto astronautů (60. léta) byl 17 000 USD. Rovněž nepobírali rizikový příplatek. Kromě toho brali příplatek 8 dolarů navíc za každý den strávený v lodi. (vojacekr)
- Ke konci požáru Apolla 1 je záběr na poklop, který je zdeformován následným výbuchem. Scéna ale nezobrazuje posádku, která se zoufale snažila otevřít poklop zvenčí, nebo plameny a kouř, který bránil jejich snaze o záchranu. (vojacekr)
Reklama