První člověk

V průběhu stopáže snímku jsem si říkal, proč se tvůrci tolik orientují na neúspěchy mise, až pozdě mi došlo, že úspěchy byly všechno ostatní a bylo jich víc. Damien Chazelle mě fascinuje, jak zvládl ukočírovat výpravnou, intimní i společenskou složku filmu a pomalu, ale jistě mě uchvacovat. A co předvedl Justin Hurwitz v hudbě, to je přímo esence energie i romantiky! 90%. (18.10.2018)

Damien Chazelle je jeden z nejzajímavějších mladých filmařů současnosti a sám nevím, jestli je lepší jeho Whiplash nebo La La Land. Každopádně díky těmhle dvěma filmům ukázal, že nehodlá být zaseklý u jednoho jediného žánru, takže jsem se na biografii Neila Armstronga a příběh o dobývání Měsíce dost těšil. A částečně jsem dostal přesně to, co jsem čekal a chtěl. Technicky dokonalý film, kterému sluší velké plátno v IMAXu, má skvělou kameru i zvuky a hudbu, díky které není problém bát se při startu Apolla 11 podobně jako u regulérního hororu. Kouká se na to skvěle. Chazelle se ale pokouší vyprávět možná až příliš mnoho věcí, které se okolo celé události odehrály, a těch příběhů pilotů, inženýrů a rodin je tu zkrátka moc. Tak moc, že spousta z nich vyšumí do ztracena a dějově nikam zásadně nevede, nebo nemá takový emocionální dopad, jak by asi tvůrci chtěli. Celkově jde ale pořád o film, který je nutné vidět a pokud možno v co nejlepším a největším kině. V něm se První člověk může srovnávat s Gravitací nebo Intestellarem. Minimálně po té technické stránce. (04.10.2018)

Prišlo mi to zbytočne dlhé a naťahované. Chazelle natočil síce skvelú drámu Whiplash, ale La La Land ma nebavil a First Man striedal niekedy pekný obraz s nudnými scénami. Natočené je to pekne, pristátie na mesiac je rozhodne najsilnejšia pasáž, skvelá kamera, výprava, hudba tomu dodávajú určitý lesk. No na dobrý film o mesiaci len pekné obrázky nestačia. Gosling mi prišiel nevýrazný a celý film bol dosť chladný a bez emócii. Armstrong ma moc nezaujal ako postava, na to, že sa zapísal do dejín. Na mňa to moc nezafungovalo. Možno keby že som Američan. Obľúbený soundtrack: The Landing. 70% - 3* (08.02.2019)

"Nemám teplou vodu, světlo ani hajzl, ale Bílej je na Měsíci." Obvykle mám problém najít se svými barevnými, a v současný době nám nadřazenými, bratry společnou řeč, ale tady si možná dovolím i souhlasit. Nicméně tohle je o úžasném dobrodružném dobývání vesmíru plném pozitivní energie. Tedy podle mě by to tak mělo být, ale není. Místo toho jsou tu samá rodinná traumata, pohřby, patriotismus, technický problémy a kamera v rukou epileptika. To mě hodně nebavilo. Takže jsem se těšil alespoň na vyvrcholení. Doletí a vrátí se? Nedoletí? To by teda byly nervy, kdybych už někdy něco neslyšel o tom, že nějakej Armstrong na Měsíc doletěl, takže jsem jen s nadějí doufal, že to natočil nějakej konspirační teoretik a bude to mít mnohem zajímavější konec. Nemělo. Alespoň myslím. Prospal jsem ho. (07.06.2021)

"Proč letíte na Měsíc, když je tolik problémů tady na Zemi?" Protože - no, myslím, že právě tuhle odpověď jsem ve filmu postrádal, zprostředkování nadšení, s jakým se lidstvo vrhlo do kosmu. Z toho tu zbyly nanejvýš útržky závodu se SSSR. Ano, byla tam věta o nutném posunu hranic a vědění, ale znělo mi to tak "aby se neřeklo". Film je mnohem víc komorním dramatem jedné rodiny než zobrazením cesty od prvního Shepardova skoku po balistické dráze do vesmíru na Mercury až po Apollo. A to komorním dramatem složeným z několika epizod, které málokdy opustí Armstronga a jeho ženu. Je to v tomhle případě škoda, protože se naprosté minimum dozvídáme o vývoji či o ostatních postavách. Např. o Buzzi Aldrinovi nám film ve dvou štěcích naznačí nanejvýš to, že je to chlápek s namaštěným egem, o Collinsovi se nedozvíme už skoro vůbec nic. Posádka tak nepůsobí jako tým, ale jako náhodně sebraná trojka lidí, co byli zrovna k mání. Nějaká společná příprava? Vzájemné vztahy? Střety charakterů? Prakticky nic. Správní hoši mi proto sedli mnohem víc. Co třeba herci? Gosling už mi svým "umím jen tenhle výraz" pohledem leze na nervy a královna Claire taky hraje skoro to samé co v The Crown, tj. sedí a č-kouká. Tím absolutně neříkám, že se na Prvního muže (ano, man, mankind...) kouká špatně. Ale takřka všechno, co se mi tu líbí, zajišťuje precizní technická stránka. Např. let Gemini (vč. nádherného vizuálně hudebního odkazu na 2001 i se Straussem) a Apolla jsou lahůdkové scény, o přistání na Měsíci nemluvě. Adrenalin krásně navodí i úvodní příhoda na X-15. Pochvalu zaslouží i režie, po téhle stránce nemám nač si stěžovat. Jsem hodně na vahách mezi třemi a čtyřmi. A musím říct, že mírné zklamání mě nakonec vede k nižšímu hodnocení, podobně jako třeba loni u Saljutu-7. Čekal jsem zkrátka trochu obšírnější pohled na věc. (19.10.2018)