The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (223)
Nesnesitelná lehkost bytí je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. A film je proti ní totálně ubohý, nehledě na to, že ličí Československo v kýčovitých barvách, dosti neodpovídajících ani knize, ani skutečnosti. Naprosté zklamání. Přidávám hvězdičku právě proto, že se cítím hodně neobjektivní kvůli svému hodnocení předlohy - takže si říkám, že to třeba není tak strašné... ()
Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. ()
Takřka tři hodiny je nesnesitelně dlouho na film, který mi připadá poměrně dost prázdný. Kundera už v románu vytvořil podivný svět, kde do postele skáče jeden druhému. Navíc jednotlivé postavy mi až na výjimky přišly hrozně ploché (až na Sabinu) a proměna doktora v myče za minulého režimu vůbec nepřekvapovala. Pochopitelně silných a zajímavých míst je tu dost, ale jako celek na mě film prostě vyznívá docela slabě. Závěrečné tragické vyústění navíc na mě působilo bohužel naprosto samoúčelně... ()
Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()
Tahle světoznámá kniha, která vyšla česky jen u Škvoreckého v Torontu(68 Publishers), se dočkala velmi povedeného filmového zpracování. Herecké výkony bych ohodnotil jako přesné, zajímavé jsou záběry z Prahy 1968(a Lyonu 1986). Carriere prokázal, že je velmi schopný scénárista a tak s obratnou režií vznikl "majstrštyk" pro náročného diváka. Ale opravdu tam muselo být těch erotických scén tolik..? ()
Galerie (45)
Photo © 1988 MGM
Zajímavosti (19)
- Lena Olin (Sabina) v roce 2001 pro český časopis Cinema vzpomínala: "Ten román se mi velice líbil, ale když jsme pak podle něj točili film, nebyla jsem přesvědčena o tom, že to bude něco velikého. Byl to zvláštní. Nedokázala jsem si představit, že by někdo podle té nádherné knihy dokázal napsat dobrý scénář. Natáčení pro mně bylo zajímavou zkušeností. Hrála jsem tehdy v divadle ve Švédsku a najednou jsem dostala nabídku hrát v americkém filmu. Jak už jsem vzpomínala, moc jsem konečnému výsledku nevěřila. Ale když jsem pak film viděla na plátně, byla jsem okouzlena. Protože pocházím z Evropy, často dostávám nabídky na role žen z východní Evropy, které mluví s přízvukem. A já si pokaždé říkám: 'To přece nemůže fungovat, když se američtí herci snaží hrát Rusy nebo Čechy.' Je to pokaždé zvláštní. Je to stereotyp. Mnoho scénářů, které dostávám, se týká politiky, ale většinou jsou to pouze stupidní pohádky. Byla jsem proto zpočátku podezřívavá. Ale celé natáčení bylo skvělý zážitek. Točili jsme šest měsíců. Přestože se děj filmu odehrává v Praze, nikdy jsem tam nebyla. Když vycestoval štáb do Československa před začátkem filmu na obhlídky, byla jsem právě těhotná. Vše se pak točilo v Paříži, ale po projekci filmu jsme dostávali z různých stran poklony, jak se výtvarníkům skvěle podařilo vytvořit Prahu v Paříži. I lidé z Prahy se nás občas ptali, ve kterých ulicích jsme natáčeli, protože to vypadalo tak skutečně. Byla to nádherná zkušenost. Byla jsem šťastná, že jsem tu roli vzala. Ale v Praze jsem nikdy nebyla." (NIRO)
- Film je adaptací Kunderova stejnojmenného románu. (contrastic)
- Po tomto zpracování Kunderova díla se spisovatel rozhodl žádné další adaptace nepovolovat. (hippyman)
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Reklama