Nejlepší přítel

Po 40 minutách, ve kterých se VŮBEC NIC nedělo, vypnuto. Pohádka (nová tím spíš) má mít jasně definovaný start, takže v těch 40ti minutách už máme dávno vědět, že támhletu princeznu zaklel tamten čaroděj a že tenhle Honza se ji vydal hledat. Tohle bylo tak chcíplé a unylé, že úplně jasně vidím ty děcka, jak se u toho nudou ošívají. Jenže podle toho nástřelu (NE)děje je jasné, že to nebyl problém jen toho startu, ale celkově nešťastně zvoleného základu. Navíc neoriginální, bez vtipu, s Hanou Trivago Vágnerovou, která se pro pohádku vůbec nehodí a s blbečkem Sokolem, který už mi leze krkem, protože je v současnosti přeSokolováno, už jen čekám, kdy otevřu nějakou konzervu a vyleze z ní ten idiot. (26.12.2017)

Jestli mi něco skutečně vyrazilo dech, tak je to až nezvykle realisticky a strašidelně vyobrazené peklo, jehož některé prvky by se neztratily ani v hororu. To se povedlo. Hodně mě bavili Jirkové Lábus a Langmajer, skvělý byl František Němec v roli Lucifera a také Ondra Sokol zahrál velmi slušně. A jinak? Kromě pár vtípků s odkrytou dírou, nebo základního ekonomického tutoriálu o množení bonbónů, není moc o čem psát. Děj je velice jednoduchý, což je u pohádek správné, ale mimo výše uvedené body nic výrazně nevybočuje z českého pohádkového standartu. (26.12.2017)

Asi nejvíc, co se dá od pohádky ČT očekávat - neurážlivá rutina, na které pracují tvůrci, jejichž potenciál je zásadně větší, ale protože jsou v tom šíleném žánrovém vězení, se jen plácají v klišé a stereotypech. Rozhodně ale lepší než Anděl páně 2 a Přání k mání - filmařsky vytříbenější, smysluplnější. 55 % (25.12.2017)

Vánoční posedlost pohádkami (a nejsem sám) mi připadne už dost patologická a tak jsem letos neviděl téměř žádnou. A tahle je prostě veskrze průměrná, má vše potřebné a zároveň nic, co by vás vyloženě upoutalo. Určité přehrávání je u Janáka (bohužel) tradicí, příběh je kompilátem, jak by taky ne, Lucie Konášová se trochu inspiruje i sama sebou. (02.01.2018)

Pohádka tak klišovitá a odtržená od života, že i Pyšná princezna vedle ní vypadá jako žhavá současnost, protože nebyla z prostředí jakéhosi pohádkového paralelního vesmíru, ale reflektovala politické procesy 50. let a omezení svobody projevu (i když, samozřejmě, s jinými znamínky, než se na to díváme dnes). Charaktery jsou nedbale napsané a ani jeden z nich není nic, co už bychom před tím neviděli stokrát. ___ Na druhou stranu, v druhé polovině se děj trochu nakopne a motiv zrady přítele a nejenom slova, ale i činy, snažící se odčinit vinu, měly přece jen emocionální náboj. Podle mě je to pohádka, jejíž tvůrci neměli odvahu a asi ani ambice zkusit něco nového, ale odvedli dobrou řemeslnou práci, která rozhodně neurazí. (28.12.2017)