Thelma

Thelma je taková Carrie pro 21. století (což rozhodně funguje lépe, než jakýkoli remake). Film se nesnaží diváka děsit, spíš být nepříjemně znepokojivý. Od diváka sice vyžaduje naladit se na jeho tempo, ale není to nic obtížného. Trochu ze slabšího soudku mi přišla jen ta zvířecí symbolika, ať už šlo o hady nebo ptáčka, ale jinak je to výborně vystavěný psychologický horor. (27.03.2021)

Jsem zvědavá, jaký nám příště předloží Joachim filmový nářez. Tady chválím za bezchybnou atmosféru a chemii, která se nedala přehlédnout, natož nevnímat. Co mě překvapilo, že pro Kayu to byl debutní snímek a Eili není také ještě moc velký filmový štamgast. Přesto mě ty postavy a i děj zajímaly a bavily svojí nekonvenčností, absurditou, strachem ze selhání, něžností, objevováním nového a Thelma se svojí zajímavou schopností. (20.12.2017)

V podstatě takové guilty pleasure. Thelma je tím druhem živelného ženského thrilleru, na který je hrozně zábavné se koukat a o kterém je lepší příliš nepřemýšlet. Všechny ty významové roviny by totiž mohly přestat dávat smysl. Nicméně Eili Harboe perfektně ztělesňuje provinilou hříšnost hlavní postavy a celý film tak příjemně graduje až do zábavného konce. V rámci severské kinematografie je tak Thelma až překvapivě popcornová záležitost. 7/10 (15.02.2018)

Různorodé recenze a hodnocení mě lákaly. A už jen takový detail jako nezvykle (skoro až nepříjemně) pomalý nájezd kamery na Thelmu v úvodu naznačoval, že film asi nepůjde vyšlapanými cestičkami. Což mi snímek potvrzoval po celou svoji dobu. Člověk si velmi rychle najde vztah k hlavní hrdince, vnímá společně s ní její nejistotu, ostych, ale zároveň také studiem na vysoké škole získanou svobodu. A když si k tomu člověk přidá její rodiče, sympatie k Thelmě ani nemohly být vyšší. S tím souvisely i výčitky svědomí vyvolávané výchovou manipulátora v podobě papínka. Jenže pak se začnou dít věci…a krom výborného hereckého výkonu hlavní protagonistky si člověk může plnými doušky vychutnávat působivou atmosféru a slušnou porci napětí. Navíc je tu pořád přítomná ta otázka; jsou to, co vidíme, jen představy/upravené vzpomínky či naopak pravda? K závěru mě už ale snímek pomalu přestával bavit, „přemisťování“ se totiž náhle rozšířilo i o další „jevy“ a mé nadšení takřka opadlo. Za většinu filmu dám ještě slušné 4*. (01.01.2018)

Nejde o to, co je vidět na povrchu, jde o to, co máte vidět uvnitř. Nenápadný děj o tiché studentce, která byla doma křesťansky vychována otcem lékařem a invalidní matkou. A pak přišel první záchvat. Tápaní a zničující poznání, že nic není, jak vypadá mez inebem a zemí. Skvělá Eili Harboe, perfektní atmosféra, moc se mi to líbilo. (05.06.2018)