Čertoviny

Rutinní Troškova pohádka, tentokrát ve variantě malebná jihočeská krajina + selské baroko + čerti + mladá láska + lakomí sedláci + předrevoluční šlechta. A protože tentokrát chyběl vodník (kterého nahradila zbloudilá duše), uvidíme ho zase hned v další pohádce Zakleté pírko. A místo klasického hašteření se tu pro změnu zpívá. Netuším, proč z toho rovnou neudělá seriál. (31.12.2019)

Na Čertoviny jsme byl zvědav, zvlášť po té hovadině Strašidla jsem doufal ve zlepšení reputace. Čertoviny o proti Strašidlům nejsou taková blbost, ale na druhou stranu Strašidla měla ucelenější děj. Hlavní duo čertů docela ušlo, jejich šéf Luciper, natož že má být vládce pekla, mi přišel dost měkký a Dobrý možná trochu přehrával a hlavně mě u něj štvala ta paruka jak je posazená dozadu, při záběrech z boku to vypadalo děsně. První polovina filmu taková o ničem a scény tak divně poskládané za sebou, že na sebe ani nenavazovali a kolikrát se postavy ocitali uplně na jiných místech bez nějakého zjevného důvodu. Třeba dcerka v jedné scéně pomáhá na poli, střih a je uprostřed lesa a pomáhá zraněnému muži. Celkově mi na filmu chyběl takový ten pohádkový feeling a že na jednom domě byl hromosvod a na obloze letělo letadlo už radši neřeším (asi je někde nějaký pokrokovější království, nebo že by inspirace u filmu The Village :-D). (04.01.2018)

To, co je na této pohádce nejpěknější, je zároveň i nejvíce ubíjející. Představte si, že je léto a už měsíc je azurovo a slunce pere o sto šest. Pohádka by měla být krásná, měla by být optimistická, ale měla by nabízet kontrast. Kontrast v postavách, emocích, ale i v exteriérech. A tak vedle lumpa a ničemy má své místo klaďas, vedle lesku bída a vedle rozpáleného slunce pořádná letní bouřka. Všechno nemusí být barevné a rozzářené, je potřeba vyvažovat. Jasněnce se vyčítala hororovost, v Čertovinách obavy a strach nepřichází ani na místech, která jsou popisovaná jako temná a hrůzostrašná. A to je škoda. Stejně jako je škoda poněkud rozvleklé střední pasáže, která byla v kině ještě stravitelná, ale v televizi bude ubíjející. Ústřední dvojice Prachař Benedikt nezklame, ale ani nezazáří, oba záporáci jsou vyloženě dobří, hlavní milenecká dvojice tradičně poněkud toporná a kněžna J. Bernáškové sympaticky povznesená a nóbl. Z. Troška má jistě lidovou píseň v oblibě, její záslužná propagace však do jisté míry způsobila zpomalení děje a působila spíše jako vložka než smysluplná součást děje. Ale jinak pěkná pohádka - 65%. (08.01.2018)

Nápad pěkný, postavy všechny dobře odsazené i ve většině případů dobře zahrané, "kulisy" úchvatné a kostýmy taktéž (jako u všech Troškových pohádek ať je výsledek potom jakýkoliv) samozřejmostí je i pár povedených vtipů. pohádka je jinak celkem taková klasika. Nejvíc mi tady na té pohádce vadila stopáž, bylo v ní celkem dost hluchých míst, které vyplňovalo opakování toho co jsme slyšeli již dříve (on nám svatbu nedovolí, ty jsi má,tak utečeme, mám nemocnou maminku, je bohatej, je chudej) přičemž se tohle celé točilo kolem ústřední hodné lidské dvojice, která byla až nepřirozeně nudná a hodná a vlastně sama o sobě neprovedla žádnou interakci (on se teda na konci zmohl na jeden čin) a celou dobu přihlíželi co se kolem nich děje a jak ti zlí jsou zlejší a zlejší. Jinak celá pohádka pro mě osobně stoupala a padala se sedlákem Kopytem (bo jak se jmenoval) když byl on na scéně tak to nádherně gradovalo a děj se posouval, zatím co u ostatních postav- at lidí nebo čertů- se vlastně nic nedělo. On byl nejlepší a nejpropracovanější postava a nejspíš i nejlépe zahraná. České pohádkové zlo má od této chvíle svého krále. Nejdokonalejší záporná postava českých pohádek, protože zatím co Haniččin táta byl klasický záporák z pohádek,tak Kopyto jej přerostl a to tím, že byl všeho schopný- vymyslet, naplánovat i navést další. Btw. velké plus pohádky byla i dobrá duše, která se ujala úlohy komickéo společníka a to více než na výbornou. (14.01.2018)

Ono to sice není nijak sofistikované, chytré a kultem každých svátků se to nestane, originalitou to taky neoplývá a hláškami, které by zlidověly, to taky nehýří, ale je to milé, hezky se na to dívá, sympatické postavy jsou sympatické, zloduši jsou zlodušní, Jana Bernášková moc hezky přešla z roztomilých princezniček na role rafinovanější a já se na ni těším za pár let coby důstojnou královnu, Sára Sandeva převzala od Anrey Černé pomyslný štafetový kolík v kategorii dívčí ústřední hrdinka ze vsi a ta ves a okolí byly prostě nádherné. V hormonálním roztetelení jsem tomu chtěla dát čtyři hvězdy, jenže ani po dlouhé pohádkové absenci vlastně až tak roztetelená nejsem. (31.05.2018)