Odnikud

Vnímání díla je poněkud problematické. Pokud bych se měl zaměřit na jisté souvislosti, o které se režisér očividně snažil, Odnikud by u mě vcelku propadl. Ze všeho nejsmutnější by pak byl ten dovětek, který film a jeho vyznění strhává někam jinam, řekněme k dosti banální obžalobě rasismu či radikalismu. Což by byla obrovská škoda, protože krom této tendenční (a pokřivené) optiky má rozhodně co nabídnout. Především silný příběh ženy, která přišla o všechno. A v podstatě to jediné, co jí ještě dává smysl, je pomsta. Rozdělení na 3 části pak kvituju. Všechny se vydařily. Přes úvodní ztrátu a vyrovnávání se s ní přes emocionálně vypjatý soudní proces až po „dovolenou u moře“, která obsahuje solidní dávku napětí, kterou bych před zhlédnutím nečekal. A konec vyloženě překvapí, inu, Evropa, v Hollywoodu by to dopadlo dost možná jinak (nejspíš hůř, patetičtěji). Zásluhou pevného pilíře celého filmu, ano, mám na mysli strhující herectví nejmenované herečky, hodnotím ještě slušnými 4* (koho „ten podtón“ bude dráždit víc, ubere si). (07.07.2018)

Režijně a herecky zcela precizní dílo, odsuzující rasovou nenávist tentokrát prostřednictvím motivu pravicového terorismu. Příběh je mírně manipulativní a v závěru trochu uspěchaný a tím pádem ne úplně uspokojující, leč všechno do té doby je promyšlené a napsané skvěle. Silné téma je zužitkováno v napínavém, emotivním a bravurně gradovaném ději, přičemž Diane Kruger to táhne vážně skvěle. Ne že by na tohle téma nevzniklo už mnoho jiných filmů, ale ono je to jedno, důležitá je kvalita. (03.07.2017)

Jako osobitá studie psychického stavu člověka, poznamenaného tragickou ztrátou blízkých a otupělého okolním děním, funguje Odnikud výtečně, ale jako film o nápravě selhávajícího systému a naplnění ztraceného životního smyslu je poněkud chatrný a nepřekvapivý. Co film ale zdobí nejvíce, je úchvatný výkon Diane Kruger, která si jde pro zaslouženého Oscara. Více po delší době zde (05.01.2018)

Moje prvé zoznámenie z režisérom Fatih Akinom. Neviem, či je toto ten film, ktorý definuje jeho tvorbu ale vnímam ho ako podarený európsky film so silnou ženskou hrdinkou. Jednak sa mi páči téma, ku ktorej samotný režisér inklinuje a snaží sa v nej nájsť akúsi middle ground. Hoci systém a to zlé má vždy navrch oproti tej hodnotovosti a ľudskosti. Diane Kruger je pani herečka. Čím častejšie ju vidím tým k nej viac inklinujem. Jej cesta za pomstou je krásne vyobrazená, zmotivovaná a dokáže aj jedného diváka pekne vytočiť. Páči sa mi že v prvej časti stále prší. Že v druhej máme súdnu nespravodlivosť a scény z ktorých vás ide rozhodiť a tretia v sebe nesie poetiku. Páčilo sa mi to a som odhodlaný pozrieť aj iné Akinové diela. (18.02.2020)

Půjdu trošku proti místnímu proudu, protože největší slabinu filmu vidím v průměrném technickém zpracování a nepříliš zručné režii. Některé záběry se snaží být civilní, přicházejí o jasné rámování a působily na mě spíš takovým neumětelským dojmem, než že by se pyšnily jasným formálním odůvodněním (a jelikož Akin není De Palma, formálně mě neoslovily ani ty půlené obrazy, kdy strkal do nepřirozené ostrosti první i druhý plán obrazu zároveň). Vše zachraňuje scénář, který není nijak geniální, ale je prostě zajímavý a jelikož Diane Kruger s přehledem celý film odtáhne, nenechává divákovi nějaký větší prostor k váhání a odpočinku. V rukách nějakého formálně vytříbenějšího autora by Odnikud byla asi ještě větší zátěž na nervový systém diváka, i tak je to ale dějově docela strhující záležitost, s opravdu výbornou (a i dost sexy) Diane Kruger. 7/10 (28.02.2018)