Režie:
Robin CampilloScénář:
Robin CampilloKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Arnaud RebotiniHrají:
Adèle Haenel, Nahuel Pérez Biscayart, Arnaud Valois, Antoine Reinartz, Félix Maritaud, Médhi Touré, Aloïse Sauvage, François Rabette, Simon Bourgade (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí... (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (68)
První desítky minut jsem se téměř proklínal, na co že jsem to zabloudil. Hodně politiky, aktivismu, mnoho slov a téměř žádný prostor poznat či snad dokonce rozeznat jednotlivé postavy a mít tak šanci se nějak zaháknout. Evidentně to je ale tvůrčí záměr, který vás nechá přistupovat k postavám velmi pomalu. Díky dlouhým 140 minutám je na to čas a odměnou je pak o to silnější závěr. 120 BPM je velmi komplexní podívaná, kterou si sice musíte vysedět, možná (jako v mém případě) už ten film dokonce nikdy nebudete chtít vidět znovu, ale přes to přese všechno ho oceníte. Podobný film jsem ještě asi neviděl. 7/10 ()
Asi příliš tvrdé hodnocení, ale nemohu jinak. Moc jsem se na tenhle snímek těšil, ale bylo to utrpení. S tou komunitou lidí jsem se vůbec nedokázal ztotožnit. I kdyby mi nezbývalo moc času tak bych si ten zbytek života chtěl užít co nejlépe a ne bojovat tím, že vše budu jen vše ničit a kopat kolem sebe. Dle hodnocení asi můj problém. Rozhodně to, ale není problém filmu s gay tématikou. Taková Philadelphia, Dej mi své jméno, nebo Pride to je jiná emoční podívaná. Tahle chladná a neskutečně dlouhá podívaná je za 3/10. ()
120 BPM vcelku věrohodným způsobem přibližuje dění a poměry na počátku 90. let ve Francii, což byly nelehké časy, které se nesly v duchu protestů, vládní ignorance a všudypřítomného strachu z nelítostné nemoci. Zaprvé musím zmínit, že mě velice zaujaly herecké výkony Biscayarta a Valoise, kteří se svých rolí zhostili opravdu přesvědčivým způsobem - dokonce bych býval ocenil, když by byl jejich vztahu věnován větší prostor. Čímž se dostávám k příběhu, který z velké části sestává z diskuzí a hádek, což zní na jednu stranu lákavě, nicméně při tak dlouhé stopáži jde o divácky náročný kousek, u kterého je těžké udržet pozornost po celou dobu. Osobně mi též celkem vadil (na můj vkus) poněkud bizarně pojatý závěr, který mi tak trochu pokazil celkový dojem z filmu. ()
Obecně asi dobře zpracované důležité téma, nedá se tomu moc vytknout. Na mě to ale bylo přece jen moc dlouhé a v aktivistické části moc ukecané. Ač chápu, že činnost aktivistů byla potřebná, jejich činy pochopitelné (i když by se asi dalo polemizovat, zda na některé věci přece jen nešlo upozornit jiným způsobem) a že bylo třeba dát jim ve filmu prostor (protože zejména o tom měl ten film zjevně být), více mě zaujala osobní rovina zaměřující se na ústřední pár. Líbily se mi jejich rozhovory, intimní scény mě nijak nepohoršovaly, ba naopak mi přišly mnohdy velice působivé, vzrušující (a to jsem hetero). Ve filmu bylo také několik velmi dojemných scén (zase ale spíše v té osobní rovině). 75 %. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Originálne DVD vo francúzštine ponúka bonusy v podobe audio komentárov, prípravy scény chlapčenských "roztlieskávačiek" k filmovej Pride a traileru. (nx3q12bb)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Canes FF. (ČSFD)
- Francouzská vláda měla zájem používat film jako vzdělávací nástroj, ale Robin Campillo odmítl. (ČSFD)
Zajímavé téma, které jsem dosud zfilmované neviděl. 1) Act Up (AIDS Coalition to Unleash Power) vznikla v New Yorku v roce 1987. Act Up-Paris se ustavila o dva roky později a působí dodnes._____ 2) Její první akce se zúčastnilo asi 15 aktivistů. Leželi potichu na ulici, kudy procházel pochod Gay Pride. Každý měl tričko vpředu s velkým růžovým trojúhelníkem se sloganem ticho = smrt._____ Snad největším protestem bylo pokrytí egyptského obelisku na náměstí Svornosti v Paříži obrovským růžovým kondomem 1. prosince 1993 (Světový den AIDS)._____ 3) Act Up je výbornou ukázkou, jak může společenská organizace či hnutí fungovat. Nemám na mysli jen vtipné luskání prsty místo potlesku, ale především dravost až vášnivost jejich akcí. Diskuse ve filmu jsou přehledné a k věci, což v reálu takhle určitě nebylo a není. Nepřiměřenost používaných prostředků a z toho plynoucí kontraverze ovšem má své hranice. Vrhali sáčky s červenou barvou (ne s infikovanou krví), dělali povyk, snažili se upoutat veřejné mínění. A co jim taky jiného zbývalo? Na rozdíl od pseudoprotestujících z Miliónu chvilek pro demokracii měli tito lidé co ztratit - své životy. To není vandalství, to je zoufalství._____ 4) 55letý homosexuální scenárista, střihač a režisér Robin Campillo vytvořil snímek vtipný, pro nějž je typický nadhled a lehkost. Sám se připojil k hnutí v roce 1992. Pracoval tehdy jako střihač televizních zpráv pro státní program France 3. Postava Nathana má autobiografické rysy._____ Ve velmi zajímavém rozhovoru uvádí další zajímavosti. 5) Film získal řadu mezinárodních cen. Proč má takový ohlas, vysvětluje Nahuel Biscayart takto: Protože o těchhle věcech nikdo nemluvil, ne takhle politicky a intimně, určitě ne v Evropě a v USA o AIDS pojednávala hlavně melodramata. Proto na 120 BPM lidi reagují, jako by šlo o současný příběh. Bylo to jako noční můra. A teď někdo rozsvítil a vy se konečně na to trauma můžete podívat. Mezi všemi těmi mladými, kteří umírají sami a starají se jeden o druhého, skoro nevidíte dospělé. Pro ty, kteří cítí vinu, že tehdy nic nedělali, může 120 BPM znamenat katarzní zážitek. Ten film se lidí dotýká i fyzicky, také to je na něm politické. Protože nejvíc, co můžete udělat, abyste změnili něčí paradigma, je nechat je něco zažít. Ne je poučovat. Zkušenost je mnohem silnější než slovo._____ 6) 120 úderů za minutu se vztahuje k house music, dobovému zvukovému opojení a současně k rychlému bušení srdce._____ 7) Většina herců ve filmu jsou gayové: 33letý Arnaud Valois (zdravý partner Seana Nathan), 32letý Antoine Reinartz (šéf Act Up Thibault), 25letý Félix Maritaud (radikál Max). O jiných to nevím: Ariel Borenstein (student historie Jérémie)._____ 8) 31letý Argentinec Nahuel Pérez Biscayart (hlavní postava Sean) o své sexuální orientaci v rozhovorech mlží. Roztomile však komentuje svůj jazykový handicap: ... je suis étranger: arriver dans un débat collectif de francophones qui parlent à 100 km/heure, c’était complexe pour moi au début. Jsem cizinec: přidat se do diskuse francouzských mluvčích, kteří hovoří rychlostí 100 km/hod., byl pro mě zpočátku mindrák._____ 9) Zajímavý koment: Othello****, Almásy*****. () (méně) (více)