Parazit

Úvodní hodinu mě bavila sviňská vynalézavost celé rodinky i to, jak si postupně obsadí všechny důležitá políčka na šachovnici. Pak se ale najednou skupinka do té chvíle schopných jedinců není schopná udržet na schodech vlastní zvědavosti a Parazit se pro mě zvrhne v něco, kde mě postavy přestávají zajímat (protože na sympatie se tu nehrálo a najednou jsou důležité k nějakému napětí) a i vývoj začne podivně kroutit vlastní logikou. Ale ok, sem tam film udělá dějovou odbočku, která člověku úplně nesedne, to se může stát. Pořád by zůstala famózní práce kamery a kompozice scén (zatopená ulička jednoznačně kraluje). Jenže jsme v jihokorejské kinematografii a navíc v artovce pro festivaly, takže se to celé na konci musí žánrově zvrhnout, aby si řadový divák řekl "cool" a ten náročnější mohl ocenit "jak myslej mimo rámec". A tady tomu pro mě už úplně spadnul řetěz, protože banální pointa o "chudí smrdí bohatým" má tak mimózní obrátky ve svém ztvárnění, že už mi z toho bylo jen smutno. Tak nadějný rozjezd a tak zbytečně tlačené a vynucené finále. Neberu. 50% (01.03.2020)

Parazit je perfektní mix mezi asijským a světovým (hollywoodským) filmem v tom smyslu, že dokáže uspokojit oba tábory, stejně jako dokáže zaujmout mainstreamové diváky a přitom nepohoršit pseudointelektuální příznivce artovek. Možná i proto má takový úspěch jak u domácích diváků, tak na festivalech. Faktem je, že je to snímek velmi všestranný, nabízí promyšlený příběh s hrstkou překvapivých odhalení, má špetku černého humoru a neopomene ani společenskou kritiku. Je to film, který nejen dokáže všechny uspokojit, ale dokáže i všechny kategorie diváků alespoň trochu obohatit a to je velmi cenné. Nicméně hlášky o filmu roku a zuřivá masturbace zde (zatím) není úplně na místě... 9/10 Edit: Teď (po Oscarech) už můžete zuřivě masturbovat. (25.08.2019)

Tak tohle je ten vychvalovaný, téměř geniální thriller? Od Džun-ho Ponga jsem nikdy nic neviděl, ale podle ohlasů jsem byl připraven na superbombu. Dočkal jsem se snímku s několika vyšinutými, ale mnoha nepravděpodobnými situacemi, které jsou v Asii dost časté. Jsem ochoten dát 70%, ale ani o ťuk víc. (06.11.2023)

Tohle se Korejcům povedlo po všech stránkách. Humor, který film provází je ostřejší a divák se snadno dostane do vnitřní rozepře. Má je nenávidět, nebo je milovat? Má jim přát, nebo je soudit? Tak či onak, takhle mistrovský scénář jsem dlouho neviděla. Zahrané to bylo skvěle, obsazení se do posledního povedlo a hudební doprovod zvedá zážitek ještě o stupeň výš. 5* (31.08.2019)

Stále ve mě dýchá film Pečeť vraha a věděl jsem, co přijde... tady je zlatá palma z Cannes zcela zasloužená. Joon-ho Bong tvoří dokonalou mozaiku zvratů, humoru a krásných záběrů (mezi nejlepší považuji slow-motion záběr s kýblem vody a v podtónu klavíru, který rezonuje dalších deset minut do další sekvence). A taky závěr, který nelze prozradit. [AFF 2019] (21.06.2019)