Gisaengchung
Parazit
Parasite
Parasite
Režie:
Džun-ho PongKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Jae-il JungHrají:
Kang-ho Song, Seon-gyoon Lee, Yeo-jeong Jo, Hye-jin Jang, Woo-shik Choi, So-dam Park, Seung-min Hyeon, Hyun-jun Jung, Myeong-hoon Park, Keun-rok Park (více)Obsahy(1)
Černá komedie režiséra Bong Joon-hoa (Snowpiercer, Okja) sleduje chudou, ale mazanou čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne infiltrovat do bohaté domácnosti byznysmena Parka. Co se může stát, když se setkají dva tak odlišné světy? Originální dílo mistrovsky pracuje s prvky thrilleru, dramatu i satiry a přináší vtipný a nepředvídatelný divácký zážitek. Parazit byl oceněný Zlatou palmou a podle mnohých ohlasů se tak stal nejzábavnějším vítězem festivalu v Cannes od dob Pulp Fiction. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (909)
Jestli mohu odhadovat, co mně letos kinematograficky zasáhlo víc, zdali Tarantino, či jihokorejská snůška "hahaha" humoru, odtud táhnoucí k bizarním "haha... WTF?!" scénám, gradujícím do "kurva vole cože do hajzlu?" závěrům, pak jednoznačně volím kombinaci těchto dvou, tedy po popíči enormně zábavnýho jihokorejskýho Tarantina, v transkripci samozřejmě 조호 코레 스키 타란티노. Jihokorejský postavy jsem si na začátku pletl jak brambory na poli, protože vypadají všichni stejně, a když se tam náhodou objevily dvě cibule, moc mi to nepomohlo, ale po pohodlný půlhodince jsem se ve všech těch zmrdech zorientoval jak na hustý korejský křižovatce a bylo mi až do finále tuze fajn. Vůbec nic o tom nechci prozrazovat, vyserte se na trailer i anotaci a prostě si to pusťte. Na uložtu i s českýma titulema, vy lopaty dementní, co neumíte s torrentama, si užijete kvalitního filmovýho zážitku zdarma. Hlavně se jak já u toho nepohádejte se svou holkou a v rozčílení jí neflusejte ve spánku na ksicht, jednak se to nehodí, a asi tři dny se nenažerete a matka vám těžko přijede vyprat. Je suis Ištván. ()
Parazit je v nakládání s populárními žánry záludnější než krimi Pečeť vraha, monster horor Mutant či postapokalyptické sci-fi Ledová archa. Jeho vyprávění není semknuté konvencemi jednoho žánru, které by Bong modifikoval či odmítal naplnit. Proměňuje se čistě na základě toho, jak postavy pohlížejí a reagují na určité situace. Ani zlo oproti běžným žánrovým filmům není koncentrováno do konkrétního monstra či padoucha, ale projevuje se v činech, k nimž se hrdinové uchylují ve snaze získat a udržet si určitý společenský status. Skutečným antagonistou je vykořisťovatelský kapitalismus. Ve filmu jde o neviditelnou sílu, která v lidech posiluje touhu žít životy někoho jiného. ___ Veškerý děj se odvíjí od konkrétní sociální reality a vztahů mez příslušníky jednotlivých vrstev společnosti, jež se snaží přechytračit systém nebo uhájit dosaženou pozici. Ani jednoho ovšem kvůli nastaveným pravidlům není možné dosáhnout férově. Postup do vyššího patra vyžaduje sebezapření a překročení mnoha hranic. Jejich nerespektování a porušování je dominantní formální strategií i ústřední metaforou filmu. Bohatí žijí díky tvrdé práci, krvi a potu chudých, chudí v zájmu přežití parazitují na těch, kdo živoří v ještě větší bídě. Navzájem se potřebují a nenávidí zároveň. Prostorem jasně vymezených hranic, jejichž překračování bude mít neblahé důsledky, je rozlehlý moderní dům, představující pro hrdiny zvenčí vysněný prostor. Již jeho situování na kopec kontrastuje se skromným příbytkem ústřední čtveřice, krčícím se pod úrovní ulice. Klaustrofobně stísněné interiéry sice přispívají k tomu, že nemajetná rodina drží víc při sobě, ale nabízejí nesrovnatelně méně komfortu než rozlehlé pokoje vily, jejíž obyvatelé jsou si prostorově i citově vzdálenější. ___ Přestože má Parazit po většinu času blízko k frašce, v závěru většinu aktérů vnímáme spíše jako tragické oběti sociální stratifikace a ekonomické nespravedlnosti. Úspěchy hrdinů už nepřinášejí komickou katarzi, ale váhání, zda lze popření vlastní individuality ospravedlnit snahou o udržení místa v systému. Pobavení střídají obavy, soucit a pocit bezpráví. Bong toho dosahuje proměnou rytmu vyprávění a obratnými změnami perspektivy, přesměrovávajícími naše sympatie. Tóny příběhů jednotlivých postav jsou v závěru natolik neslučitelné, že nastává zlom a namísto pouhé hry na dobývání Divokého západu nastává opravdové a krvavé prolomení hranic mezi fikcí a realitou, civilizací a divočinou. Nejde jen o střet různých tříd a způsobů vztahování se ke světu, ale také o setkání hororu, černé komedie a melodramatu. Suverénnost, s jakou Bong zdánlivě nespojitelné elementy spojuje do konstantně zábavného celku, v němž je každý střih a pohyb kamery propočítaný s hitchcockovskou precizností, nabízí nejpřesvědčivější argument proti pochybám, zda si podobně „divácký“ film zasloužil Zlatou palmu z Cannes. 90% Zajímavé komentáře: Triple H, Martrix, montongery, BOURQUE ()
Konečně divácky vděčný "divnofilm" z opačného (jindy notně cáklého) konce světa, který nikdy zbytečně netlačí na pilu kvůli efektivitě. Namísto druhoplánovitě šokujících scén si prostě jen tak zlehka plyne... ať už ve stylu rodinného dramatu, situační komedie anebo něčeho mnohem napínavějšího. S překvapivým twistem a uderným koncem! ()
Nejen způsobem „vniknutí“ neobvyklá, mezi několika žánry oscilující home invasion, během které se sází jen na první část rčení „Důvěřuj, ale prověřuj“. Řemeslně precizní (především kamera v interiéru moderního domu), ale jak se sestoupí hlouběji (fakticky i obrazně), začne být to podobenství vratké v kolenou. Dlouhodobě mám problém s těmi jihokorejskými filmovými konci. Jako by nevěděli jak a kdy přestat.. ()
Galerie (72)
Zajímavosti (17)
- První píseň závěrečných titulků napsal sám režisér Džun-ho Pon a nazpíval představitel hlavní role Woo-shik Choi. (filmovyfan)
- Jako předloha pro film posloužil skutečný příběh rodiny Lancelinových ve Francii v LeMans, která si najala postupně dvě sestry jako služebné, které roky pracovně a psychicky zneužívala a později celou rodinu sestry brutálně zavraždili. (Redyx1)
- Chung (Hye-jin Jang) v jedné scéně, kdy je celá rodina na zahradě, provozuje atletickou disciplínu hod kladivem. Herečka Hye-jin Jang s házením kladiva neměla žádné zkušenosti, jelikož se pokouší házet na jednu otočku, zatímco profesionální kladiváři dělají 3 až 4 otočky. Při svém házení kladiva vůbec nedodržuje přesně stanovený základ techniky hodu kladivem, jímž je otočka provedená stylem „pata špička“. (Matej.Mirejo)
Související novinky
Džun-ho Pong chystá sci-fi spektákl
Jihokorejský režisér a scenárista Džun-ho Pong (Pečeť vraha, Ledová archa), jenž se svým posledním snímkem Parazit před dvěma lety ve velkém zabodoval na předávání Oscarů, chystá svůj další projekt u… (více)
Na západní frontě klid v nové adaptaci
Přestože pacifistické literární dílo Na západní frontě klid pochází od německého spisovatele E. M. Remarquea, kniha se dodnes nedočkala adaptace v domácí němčině. To se ale brzy změní. Režisér Edward… (více)
Našel seriálový Parazit hlavní hvězdu?
Parazit zaznamenal na Oscarech bezprecedentní úspěch, když jako první cizojazyčný film vyhrál nejlepší film roku. Ještě předtím však bylo jasné, že se producenti pokusí oceňovaný film přiblížit taky… (více)
Vyhlášení výsledků 92. Oscarů
Před pár desítkami minut skončilo vyhlašování výsledků 92. ročníku Oscarů a letos se zase jednou psala historie. Cenu pro nejlepší film si totiž odneslo vůbec poprvé v historii cizojazyčné drama… (více)
Do naších kin právě míří Parazit a už před premiérou u nás si stihl nadělat slušnou reklamu. Nejen, že na Filmovém festivalu v Cannes vyhrál Zlatou palmu ale navíc se mluvilo o nejzábavnějším vítězi tohoto festivalu od dob Pulp Fiction: Historky z podsvětí. A když se nějaký film srovnává s Pulp Fiction, to už něco znamená. Připočtete si navíc parádní ohlasy, které film zařídili k nejlepším filmům roku, parádně vypadající trailer a především sázky na to, že Parazit získá několik nominací na Oscara a fakt není těžké se na ten film začít opravdicky těšit, chtít ho vidět na velkém plátně co nejrychleji to půjde a snad si ho do nejvíce užít. A naštěstí Parazit nezklamal. Naopak očekávání ještě překročil a režisér Pon Džun--ho nabídl nejenom jeden z nejlepších filmů roku ale pravděpodobně novou klasiku u které se nemůžu těšit až jí znovu uvidím! V případě Parazita půjdu s davem a označím ho za mistrovské dílo. A nemyslím si, že bych jednal unáhleně a, že bych časem šel výrazně níž. Naopak mám pocit, že ony silné dojmy, které ve mně Džun-ho vyvolal by při dalších shlédnutí mohli jít ještě výš. A největší díl na to mám právě scénář, který psal Džun-ho společně s Jinem Won Hanem. Džon-ho s Hanem dokáží během 132 minut totiž postupně střídat žánry komedie, dramatu i thrilleru. Pobaví to, dojme to a ve finále se dostaví i husí kůže. Bon-ho je jako žonglér se třemi různými míčky přičemž každý míček symbolizuje jeden žánr. Bon-ho hodí balónky do vzduchu, jeden chytí a pak druhý a pak třetí. A funguje to! Parazit má opravdu skvělý příběh, který je celý postaven na rodině, která toho má málo a má už toho dost. Stanou se z nich podvodníci ale rozhodně to nejsou záporné postavy. Jsou to jen lidé, kteří to v životě neměli jednoduché, žijí ve sklepním bytě a jako svátek mají to když se jim náhodou podaří připojit k cizí WiFi. Rodině Kimů stačí ze začátku ke štěstí fakt málo, jenom to prostě ve finále fakt nestačí. A tak rozehrajou onu neskutečně zábavnou hru kdy se začnou pracovat pro bohatou rodinu, začnou si od nich hodně slušně vydělávat a ještě z nich udělají hlupáky. Těchle prvních zhruba 50-60 minut by samo o sobě fungovala jako skvělá komedie se sociálním podtextem o chudých ale chytrých lidech vydělávajících na bohatých ale hloupých lidech. Jenže pak to přijde- Zbývá ještě nějaká hodina a půl do konce a začne druhá polovina filmu. A z té trailer nevyzradil naštěstí nic a většina z toho co se stane a jak se to všechno vyvrbí se vůbec nedá předvídat. A přesně tady začne Džun-ho žonglovat a rozehraje s divákem hru na styl horské dráhy. Dost pravděpodobně nebude úplně každý schopný vyvrcholení vydejchat a řekne si jestli to celé bylo nutné. Jenže bylo! Parazit není kdovíjak kontroverzní nebo šokující, jenom se prostě vyvrbí směrem, který člověk čekat nemohl. Podobně jako v případě Tenkrát v Hollywoodu to finále přijde a tak trochu se vymyká z konceptu celého filmu aby ve finále přece jen vyšilo perfektně zapadající mozaiku, která překvapí, šokuje a dojme. A to je fakt super. Kameramanovi Kyengovi-pyo Hongovi jinak děkuju. Nestává se často aby měl každý záběr svůj opravdový účel, aby každý záběr vypadal skvěle, aby každý záběr stál za rozebrání. U Parazita tohle vše platí! Boží obraz, boží barvy, boží hrátky s prostředím, boží přelety... Tenhle rok je na kamerově perfektní filmy bohatý, sázím ale, že na konci roku budu mit Honga hodně vysoko. Džun-ho si skvěle pohrál i s castingem. Každému jsem věřil postavu kterou hrál. Bylo dokonce těžké abych po vzorů rodině Parků neskočil rodině Kimových na krk a nepoznal, že na nás šijou boudu. Já měl na rozdíl od Parků tu výhodu, že jsem mohl vidět jejich plánování, jakmile ale došlo na věc, dalo se pochopit proč na to vše Parkové skočili- Kimové jsou totiž skvělí herci! Sociální podtext, který dorazí především v oné druhé, trailery téměř nevyzrazené polovině je jinak další skvělý scenáristický tah Džun-hoa s Hanem a pokud jsem celé to poselství ve finále pochopil správně tak můžu opravdu říct, že se jedná nejen o opravdu skvělý a zábavný film ale i o neskutečně chytrý film. Porovnání s Tarantinem ve finále navíc není úplně od věci. Parazit je fakt neskutečně skvěle odvyprávěný a natočený film, který pobaví, dojme, vyděsí a zároveň se tak trochu pokusí člověka poučit o tom jak je sociální fungování nesmyslné. Je úplně jedno, že se jedná o korejský film, cestu k němu by si měl snadno najít každý. Někdo si asi radši počká na chystaný americký remake, já jsem ale rád, že jsem viděl boží originál a budu jen doufat, že Americký Parazit nedopadne stejně jako Američtí Nedotknutelní. Pořád ale budeme mít výborného původního Parazita, který těch Oscarových nominací posbírá dost a rozhodně zaslouženě. Zatím jeden z filmů roku, Džun-hovi děkuju a jsem zvědavej co předvede příště..... Viděno v kině: 2x (Classic version+ Black And White version) () (méně) (více)