Parazit

Jížní Korea aspiruje na film roku s nejoriginálnějším nápadem posledních let. Pon Džun-ho režisér Mutanta, Okji a Snowpiercera má na kontě další zářez, který otřásl festivaly a postupně i světem. Příběh se zaměřuje na chudobnou, avšak mazanou 4 člennou rodinku, která se postupně bude infiltrovat do jiné bohaté rodiny. ( Samotná infiltrace je velmi zábavně a inteligentně podána ) a jakmile jsou karty rozdány, sociální drama křížené s komedií vystřídá Thriller s hutným náporem nečekaných zvratů, obrovskou dávkou napětí a krásně vygradovaném finále, kde i o mrtvoly není nouze. Režisér si krásně hraje s žánry, tak aby se navzájem nerušily a k tomu si připočtěte perfektní herecké výkony, vymazlený vizuál a dostatek zábavy, aby si film udržel divákovou pozornost. Doporučuji. 90% (18.09.2019)

Nejlepší vítěz z Cannes za poslední roky! Očekávání byla obrovská, ale přece jen jsem se jimi nenechal svázat a přistupoval jsem k Parazitovi poměrně střízlivě. A opět se jedná o ten typ filmu, o kterém je předem lepší nevědět vůbec nic, ta fantastická pointa musí rozemlít každého a u toho bych to nechal. Za mě nakonec 8/10, jelikož jsem dle názvu čekal něco malinko jiného a místy to na mě bylo až moc natahované, celkově je to ale od začátku nenápadná pecka i pro lidi, co se korejskou kinematografií neprobírají zrovna každý den. (02.09.2019)

Kultovní tuzemská hláška "Nezlobte se, že vás zase obtěžuji, ale zapomněla jsem se zeptat, jestli máte sklep. Máte sklep? A mohla bych ho vidět?" rozpracovaná do podoby celovečerní (zdaleka nejen) thilleroidně-černohumorné třídní satiry, kde nikdy nevíte, na čem zrovna jako divák jste. Což mohlo lehce skončit jako trapný mišmaš (a i to se již v minulosti Bong Joon-hoovi přihodilo), ale vznikl z toho jízlivý majstrštyk, který navrací dech v poslední době poněkud uvadající jihokorejské vlně. Co navrací... Toto není prostá resuscitace, ale plnohodnotný comeback; a to rovnou ve více ohledech. (29.09.2019)

„ POČKEJTE MADAM. NA NĚKOHO JSEM SI ZROVNA VZPOMNĚL. JAK SE JENOM JMENOVALA...“ /// Jinej kraj, jiný sociální drama, jiný politický postoje. Klidně by to mohla bejt divadelní hra. Odehrává se to ve dvou prostorech – v bytě a v domě. Nechybí typický střídání žánrů - satira, drama, thriller a samozřejmě horor. A to pořádnej! Osobně postrádám větší útok na emoce. S kým mám soucítit? Komu fandit? Parazitují jedni, parazitují druzí… Někdo může držet palce chudým, protože oni byli do svýho postavení dotlačeni nedostatkem pracovních příležitostí, někdo zase bohatým. Fajn je ta symbolika, kterou v sobě mají závěrečná povodeň a lidsky vypjatý finále. Postavy se chovají normálně – v rámci příběhu, samozřejmě. Ten je vyprávěnej jednoduše, je okořeněnej černým humorem a vyvrcholí propracovanou zápletkou. Je to korejská společenská satira. Jejich pohledem je třeba chápat ekonomickou nevyrovnanost a děsivou propast mezi bohatejma a chudejma. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Náš dům navrhoval architekt Namgoong. 2.) Líbí se mi odér suterénu. 3.) Chci zbavit synka narozeninovýho traumatu. 4.) Thx za titule „Kvrmbebzable99“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (28.09.2019)

Bongova bravura spočívá v tom, že komplexně kousavý a současně drásavě empatický obraz naší společnosti dokáže zpracovat jako divácky mimořádně vděčný film, který publikum vtahuje napínavě rozehranou a skvěle gradující premisou. A nad to vyvolává údiv precizní režií i důmyslnou inscenací a kamerovým řešením jednotlivých sekvencí. - více v recenzi pro Cinepur (10.04.2023)