Kult hákového kříže

Minulost každého jednou dostihne, dříve nebo později. I když se pokouší zapomenout, snaží se před tím utéct. Význam slova demokracie je každému zřejmý, otevřeně a svobodně vyslovit svůj názor. Třeba takový, který je už dost na hraně, ale většina stáda (poslušných ovcí) se ho bojí byť jen vyslovit nahlas. Potom stačí pouze využít situace a nekoordinovanou skupinu hulákajících, agresivních nácků sjednotit do šiků a vytvořit početnou, sílící organizaci, která narůstá každým dnem. Už to není jen něco co se dá bezmyšlenkovitě smést ze stolu na nejvyšších postech a pronést „tohle nás nepálí,“ ale oni tak činí. Obyčejný občan je pro NĚ jen bezvýznamná nicka, nehodna jejich pozornosti. Bílá Síla proto nastoluje řád(můžete protestovat, ale to je asi tak všechno). I s určitým patosem a neodmyslitelným moralizováním je tento film každopádně tím, jenž vybočuje z řady. A teď mě žeňte na pranýř. -:) (28.01.2010)

ten kdo říká, že se ho toto téma netýká, lže! co si budeme povídat.. rasismus se netýká jenom američanů... a netýká se jenom bílé a černé rasy.. ve všech zemí se najdou azylatni.. a ten kdo je bere jako sobě rovný národ, také lže.. american history X skvěle ukazuje chování a myšlení nacistů.. příběh Vás pohltí a herecké výkony "bratrů Norton-Furlong" se snad ani nemusí komentovat.. navíc Vás přiměje k otázkám: "Co kdyby ho tam neposlal?" ; "Co kdyby nezabil?" ; "Co kdyby se nenapravil?" příběh Vás prostě alespoň na malou chvíli donutí přemýšlet a zamyslet se nad tím, jak toto téma vidím já! (08.05.2009)

Nenávist je přítěž. Derek je inteligentní mladý muž, na prsou nosí vytetovaný hákový kříž a fašistickým ideologiím skutečně věří. Je skinhead. V komunitě má obří respekt a úctu. Černí překupníci drog mu zabili otce, je posedlý nenávistí a jeho bratr jde v jeho šlépějích. Jenže se zjevným potěšením jednoho večera zabije černé zloděje. Shodou okolností si odkroutí jen tři roky. Spřátelí se s černošským klukem z prádelny a jeho holá hlava „přijde k rozumu“. Po návratu z vězení ale jeho proměnu nehodlají jeho stoupenci, stejně jako jeho mladší bratr, akceptovat. Nákaza rasismem žije dál, mnohdy je ovšem demonstrována polopaticky. Sice nám tohle drama předloží i (četně citovanou) mrazivou scénu s obrubníkem, pořád ale jde o snímek do jisté míry korektní. Tvůrci tak hlavně tlačí na fakt, že se člověk, který vnesl násilí do vlastní rodiny, ji snaží nově před ním uchránit. V černobílých reminiscencích se divák dozvídá, jaké chvilky si Derek ve vězení prožil. Hlavní devízou filmu je obsazení Edwarda Nortona do ústřední role. Jeho proměnu ve spořádaného občana mu uvěříte, stejně jako ztvárnění dramatických poloh a vypjatých situací. Ve své době nedoceněný snímek, jehož poselství bude platné i za několik let. Publikum má holt rádo čitelná dramata, tak to tak berme. Ač ty chyby a chybky vidím, i já se chytnul. (03.04.2006)

S výjimkou scény, která čitelně říkala: "Pozór, odmítáním Affirmative action to začíná, terorem to pokračuje a holokaustem zákonitě končí," mě tento film neurážel tak, jak mi bylo naslibováno. Je pravda, že mnohdy působil jak gymnaziální referát na téma "Co se tak asi děje v mysli rasisty?" a "Jak léčit duši xenofoba," nicméně tenhle druh naivity představuje jen zjednodušení, která pravdu alespoň v hrubých obrysech odrážejí. Vyloženě absurdně působí jen to závěrečné zvolání: "Co jsem to způsobil?", přespříliš snadná a rychlá proměna Dannyho a směšně všudypřítomné zpomalovačky, jež umožňují divákovi vše pěkně pomaličku vstřebat a připravit ho na "děsně drsné" scény. (04.10.2010)

Zvláštní, ale tušila jsem, že to spěje přesně k takovému konci - tedy k takovému konci filmu. Pro mě ten příběh nekončí. Stále se budu utápět v představách, co bylo dál. Jak se tato poslední událost promítla do života "fiktivních" lidí. A je mi to líto; neinformovanost, neznolost, hrubost, nenávist, pochopení, vůdce, nesmyvatelná stopa. Zvláštní tento snímek. Jenomže srdce mi nebuší natolik, aby mohl dostat 5* (12.11.2008)