Režie:
Xavier LegrandScénář:
Xavier LegrandKamera:
Nathalie DurandHrají:
Léa Drucker, Denis Ménochet, Thomas Gioria, Mathilde Auneveux, Florence Janas, Sophie Pincemaille, Jenny Bellay, Jean-Marie Winling, Jean-Claude Leguay (více)Obsahy(1)
Myriam a Antoine Bessonovi se rozvedli. Syna Juliena dostala do péče matka, která se jej snaží chránit před jeho otcem, o němž tvrdí, že je agresivní. Antoine však prosí o střídavou péči svého syna. Julien je svědkem stupňujícího se konfliktu mezi jeho rodiči a je donucen jít na hranici svých možností, aby zabránil tomu nejhoršímu. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (68)
Pomalé, tiché, plíživé a dusné až do morku kostí. K tejto téme sa nezávislejšie spracovanie veľmi hodí. Uznávam, z niektorých scénok síce zívala šedivosť a skôr to skĺzavalo k nude, ale postupne smerom k záveru veci začínali naberať na obrátkach a ten koniec už na mňa pôsobil ako hororová nepríjemná záležitosť - fantasticky urobené tak aby sa dosiahol čo možno najväčší efekt u diváka, nepríjemné až z toho striasa. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Jsem moc rád, že jsem tohle osobně nikdy nezažil. A troufnu si tvrdit, že už (snad) ani nezažiju. Vůbec si netroufnu odhadnout, jak bych v celé věci postupoval a tak jsem se mohl aspoň seznámit s dramatem, kterých je skoro všude na světě stále víc, než dost. Dramatem, ve kterých se dítě hodně často stává rukojmím, nebo prostředníkem a je někdy zhola nemožné z tohoto rozjetého vlaku vystoupit. A nebo možná je, ale za jakou cenu... Tahle výtečné psychologické sonda, které Vás stiskne jak svěrací kazajka, je toho víc, než zářným důkazem. ()
V téměř všech ohledech se jedná o zcela průměrnou, místy až podprůměrnou podívanou, která ve svých nejlepších momentech dokáže leda tak vytrhnout z letargie, kterou navozovala po téměř celou stopáž. Jusqu'à la garde totiž téměř vůbec nefunguje, což je bolestně citelné zejména díky chabému scénáři a laxnímu vyprávění. Závěrečná "živější" část už bohužel pošramocené renomé snímku moc nenapraví. Škoda. ()
Hnusný film, ale to má v kontextu tohoto filmu pozitivní význam. Konec je brutální a všeříkající. Proč to vždy musí zajít do extrému, aby policie něco dělala a obětem se dostalo pomoci? Ani nechci přemýšlet, kolik psychopatů a nebezpečných život ohrožujících agresorů mezi námi žije.... ☹️🤔🤤😰 Znovu bych se nepodívala. Z některých scén mi bylo fyzicky a psychicky špatně. ()
Tak tato festivalová jednohubka byla ve svém nitru dost velký masakr. Pochopí hlavně asi jedinci z rozvrácených rodin a vžití se do malého syna bude asi snadnější pro ty, kteří něco podobného zažili. Na příběh je nahlíženo z obou stran očima syna, který své pocity zahrál opravdu exceletně a k prožití nějakých emocí vám postačí opravdu dlouhé záběry na jeho těkající pohled po okolí, ze kterého přesně vyčtete, jak se cítí. Závěrečná scéna neskutečný nářez, u kterého jsem v kině fakt potřebovala kapesník a totálně mě dostal do kolen. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (4)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. září 2017 na Benátském FF. (Varan)
- John Waters zaradil tento film medzi svojich desať najobľúbenejších vydaných v roku 2018. (Arsenal83)
- Celovečerný film je pokračovaním režisérovho krátkeho filmu Avant que de tout perdre (2013). Pôvodne plánoval nakrútiť trilógiu krátkych filmov, no úspech prvého z nich ho priviedol k tomu, že svoje plány na ďalšie dva spojil do jedného filmu. (Arsenal83)
Reklama