Polaroid

Meh. Absolutně nic nového pod sluncem. Naopak je Polaroid kopírkou všeho již viděného, ani se nesnaží zaujmout něčím novým nebo třeba aspoň kvalitními vraždami a atmosférou. Lekaček tu potkáte jen pár velmi ohraných a postavy jsou tupé a nezajímavé. Za zmínku tu stojí asi jen ten strašidlený zvuk, který strašidlo vydává jinak za měsíc s přehledem zapomenuto. (29.10.2019)

Vidět v dnešní době Horor, při kterém se neleknete, není žádná krev a vraždy už vůbec nevidíte, je hodně špatné. Navíc, příběh o foťáku, se kterým, když se vyfotíte tak zemřete ? Váu. Hvězda za ten úvod, s tou sexy zrzkou a druhá za celkem fájn atmosféru v závěru, ale jinak Polaroid stojí za velký hovno a hlavní postava (Kathryn Prescott) mi dost vadila. (58. hodnocení) (14.05.2019)

Veľmi zaujímavý hororový námet, taký Kingovský. A tiež musím uznať, že bubák nebol urobený zle. Malo to našliapnuté na výbornú hororovú jazdu na spôsob pomsty zo záhrobia s dobrým bubákom, no tá kostra dejovej linky nebola bohviečo. Tiež niektoré situácie, ktoré by mali byť nasiaknuté napätím uspávali svojou nudou. Priemer. 60/100 (09.02.2021)

Stejně nudně natočené, jako nová dětská hra. Klevberg nemá svůj vlastní pohled na věc, prostě typický řemeslník, který odvede tu práci, za kterou byl zaplacený, ale nic na víc. Vypadá to pěkně, hlavní herečka je sympatická a rychle to uteče. Na nedělní večer to ušlo, jen kdyby ten duch při zabíjení nehekal jak vyžilá kurva.50%. (15.09.2019)

Dříve než jsem se pustil do toho filmu, jsem shlédl stejnojmenný krátkometrážní snímek od toho samého režiséra z roku 2015. V němž vlastně máme šanci vidět podobný průběh jako na samotném začátku zde. Nebudu tvrdit, že jsem z toho byl vyloženě nadšený, protože obdobné téma už tu několikrát bylo – originalitou Lars Klevberg zrovna neoplýval, ale každopádně jsem tomu chtěl dát šanci. Ne všechny kousky s prokletými předměty jsou totiž špatné. Bohužel se však nakonec ukázalo, že tento film patří k těm slabším. O „krádeži duše“ jsme už slýchávali z indiánských či domorodých historek a nejednou byl foťák či kamera použit coby námět už i v několika filmech – takže jsem byl zvědavý, jestli nám tu bude nabídnutý nějaký bonus, který bych ještě neviděl, ale to se nepovedlo. Počáteční atmosféra ještě snesla přísnější měřítka a postupné gradování temných sil rovněž nebylo špatné, ovšem čím se příběh posouval dále a nám byla poodhalena ponurá minulost tohoto „ďábelského přístroje“ tím ono kouzlo stále více vyprchávalo a míjelo se účinkem. Čímž jsem se utvrdil hlavně díky opravdu chabým digitálním efektům v podobě smrtící entity. Všechny nedostatky se totiž díky kvapným střihům odstranit nepodařilo a mnohdy nás tvůrce připravil o tu nejnapínavější podívanou. Ještě že alespoň většina postav mi nelezla vyloženě na nervy. Polaroid tak ve finále vykrádal, kde se dalo a kromě zhruba dvou – tří momentů nám mnoho opravdu záživné podívané nenabídl. Jasně, existuje celá řada mnohem horších filmů, ale stejně tak i lepších. Kvalitou bych to přirovnal k remaku Shutter (Cloně), která byla taky oproti asijskému originálu výrazně slabší podívanou. Takže bych to tady viděl někde mezi 40-50%. (27.01.2020)