1922

Tenhle film jsou především herecké orgie Thomase Janea. On se do toho fakt ponořil. A celý jeho projev je...třeba scéna hned na začátku. Hubený chlápek na verandě, špinavej od života a práce, hučí do něj stará, jak vedou ubohý život. Dokonalá scéna a já celou dobu nevěděla, zda se soustředit na něj nebo na ty rudé šaty, které tam prostě nepatřily. Stejně jako ona, stejně jako ona dámička. A vy si říkáte: "Ty děvko!" Následná hra o "nadvládu" nad synem a využití jeho slabostí společně s geniálním soundtrackem, atmosférou a celou výpravou a vymyvání mozku mezi kukuřicí, dopadla geniálně. A to nemluvím o následcích studny. Celý ten rozpad. Lidí, věcí, všeho. Sakra, tohle bylo fakt dobře natočené! Vlastně, měla jsem nejdřív trochu obavy. Jestli to zvládnou natočit. Přeci jen to je film hlavně o "vnitřním monologu", hlavně druhá nutná polovina. Ale, sakra, hodně dobře zvládnuté! (20.11.2019)

Fádní filmová adaptace výborné Kingovy povídky. Problémem je však vyšší stupeň nezfilmovatelnosti, ono převést do obrázků typickou psychoteroristickou kingovinu není nic jednoduchého. Mistr na malém prostoru krátké povídky umí rozehrát nebývalá dramata, ovšem valná většina všeho chytlavého či hrůzného se odehrává spíš uvnitř hlav hlavních a jiných hrdinů, a to se prostě blbě točí. Kvituji, že Hilditch nesklouzává k laciné lekací srágoře, ale s tou nehororovostí to možná až kapku přehnal. První thrillerová půle ještě celkem ujde, ale film postupně, zejména co do napětí, místo přeřazení na vyšší rychlostní stupeň, neustále přibržďuje a na samotném konci tam ještě za jízdy narve rovnou zpátečku. Převodovka v hajzlu, film na odpis. Za scény s hlodavci dvě. (15.11.2017)

Horor říznutý thrillerem s notnou dávkou přímo až nechutných momentů plných krve (ale nejen, ty scény s krysami, u těch i na toho nejotrlejšího člověka půjdou menší mdloby, prostě hnus.). Tíživý soundtrack plný hutných tonů, které se na vás sypou ze všech stran a vám přijde, že na vás někdo hodil tunovou deku jako slušné závažíčko. A k tomu všemu musím přiznat, že Jane mě svým výkonem jednoduše ohromil a zároveň uhranul (možná to z 90 % zajistil ten skvělý buranský jižanský přízvuk). Jinak film nenabídne nic strhujícího. Napínavosti jsem se dočkal skoro až přespříliš, ale ta samotná zápletka mě jaksi minula. Pár momentů se snažilo zacílit i na emoční stránku, no a holt se vždy nevydařilo (dobře, scéna se smrtí syna i ženy dost drsná, tam emoce zaplály). Ke konci filmu docházel dech, bylo vidět, že tvůrci se snaží film natahovat jako nějakou gumičku, ale spíše už začali vařit z vody. Viděl jsem mnoho horších snímků na podobné téma, ale taktéž se musím přiznat, že i lepší existujou, a není jich málo. Když ne kvůli ničemu jinému, podívejte se na 1922 z důvodu výkonu Janea. Ten vás nenechá chladným. Za mě dávám 64 % (21.07.2018)

Už někdy v páté minutě filmu je jasně naznačeno, co se stane a o čem to pak asi všechno bude. Takže člověk doufá, že to bude jinak anebo když už to má být takhle, tak ať je to alespoň nějak sofistikované nebo v dalším vývoji něčím překvapivé. Jenže tůdle nůdle. Po marném čekání na spasení se objeví krysy, které překvapí jen tím, že si je King neodpustil. A ta návštěva ze záhrobí je pak překvapivá asi jako zima v lednu. Z tohohle námětu by těžko vykřesal něco víc i mnohem větší tvůrce než je Zak Hilditch (jehož These Final Hours přitom vůbec není marná záležitost). Výchozí materiál by možná stačil na půlhodinový kraťas - pak by z toho snad byl alespoň průměrný snímek. Ale 100 minut? Ti, kdo se nechali nalákat zjištěním, že muziku dělal Mike Patton, známý coby zpěvák Faith No More a člen různých avantgardních hudebních projektů jako Mr. Bungle nebo Fantomas, asi taky nebudou soundtrack k 1922 považovat za nějaké jeho zásadní dílo. Celkově je to jedna z nejslabších a nejzbytečnějších kingovin, jaké jsem kdy viděl. Na závěr si neodpustím dva vzkazy zdejším přidavačům žánrů: 1) Pochybuju, že takhle si někdo představuje "krimi". 2) Já vím, že na csfd musí být vše, co je "horor" zároveň automaticky i "thriller", ale co kdybyste s tím už šli konečně do prdele a nechali se nahradit někým, kdo umí používat vlastní mozek? (29.07.2020)

Když to všechno děláte pro druhé, někdy si ani nestačíte všimnout, kolik za tím stojí egoismu.. Trademark autora literární předlohy (nadpřirozené prvky jako mocnitel útrap lidského svědomí) tady docela funguje a přesvědčivě stvrdí, že nemožnost „deratizace“ mysli farmáře Wilfreda Jamese bude tím nejvyšším trestem.. Držení těla, zpustlý vzhled, barva hlasu, mluva (vypadalo to na srolovaný kukuřičný list mezi spodním rtem a dolní dásní). Tím vším se Thomas Jane, jakožto nebraský balík, co se češe, čistí zuby i utírá zadek klasem kukuřice, ponořil do role vskutku ukázkově. S adaptacemi Kinga se v posledních měsících roztrhl pytel kostí a ta od Hilditche rozhodně patří k těm zdařilejším.. (08.11.2017)