Oko ďábla

Snímek jenž definoval žánr gialla. Na filmu je dobře vidět, že se režisér nechal hodně inspirovat Hitchcockem (Muž, který věděl příliš mnoho ), jako pak i další režiséři tohoto žánru. Bohužel mě, na rozdíl od svého zámořského kolegy, nedokázal režisér vtáhnout atmosférou do děje. Mario k tomu hold potřebuje barvičky, jak jsem se přesvědčil později. Menší zásluhu na kažení atmosféry májí také "vtipné momenty", které se do toho žánru absolutně nehodí. Ale abych jen snímek nehanil, režisér si vybral moc pěkné exteriéry, do kterých ho zasadil a hudba snímku také ostudu rozhodně nedělá. A navíc, a to je to nejdůležitější, vytvořil Bava tímto snímkem základní kámen žánru gialla. Díky za to!!!!! PS:Od Bavy raději doporučuji o třídu lepší Blood and Black Lace. (09.02.2009)

Oficiální počátek gialla jako filmového žánru, ale vlastně jen úplně typický film-noir. Reaping the Hitchcock se vším všudy - hra světla a stínu, zápletka, dokonalá gradace, finále, voiceover, zamčené dveře, vášnivá čtenářka detektivek a psychicky labilní charaktery. Kdyby se nemluvilo italsky, asi by mě nikdo nepřesvědčil, že to Bava neukradl Hitchcockovy ze sejfu. Pocta dovedená k dokonalosti. A ten vtip na konec je neskutečně nadčasová pecka. (29.08.2009)

Protogiallo. Mladá Američanka Nora přilétá do Itálie a během pár hodin se zaplete do pašování drog, před očima jí umře teta, je okradena a stane se svědkyní vraždy, přičemž nic z toho spolu nesouvisí. Po tomhle divokém rozjezdu mě ale děj začal nudit, i proto, že vražd je tu minimum a ty, co tu jsou, vypadají tak, že se odkudsi jen vypotácí někdo z kudlou v zádech nebo hrdinka prostě najde mrtvolu. Noirová kamera a svícení jsou ale na úrovni. A nechybí giallové/detektivkové klišé, kdy jedna z vedlejších postav telefonuje hrdince, že už ví, kdo vraždí, ale že jí to řekne až se sejdou a samozřejmě už se nesejdou, protože vrah je rychlejší. (17.08.2018)

Parádní giallo a také jedno z prvních. Film sice dneska už ničím extra nenadchne, ale atmosféra se tu dá krájet. Herci byly perfektní hlavně Saxon který tu ještě poměrně mladý předvádí parádní výkon. Navíc je tu plno scén které do hlavního příběhu nijak nezapadají ale jsou výborně natočené. Je to parádní film který mi dost dlouho unikal jen škoda že v dnešní době moc lidí nepřekvapí. Ale za mě palec nahoru. (07.10.2013)

Oko ďábla je údajně prvním filmem, co předznamenal a započal žánr giallo. Sem tam mi herecké výstupy převelice půvabné Letície Román přišly trochu úsměvné a přehrávané, ale to nemění nic na tom, že příběh přes své stáří vůbec neztratil napětí a potemněle budovanou atmosféru s překvapivým rozuzlením. Hrdinka, která je svědkem vraždy je všemi brána za bázlivou a balancuje se tak na hranici její domnělé halucinace, což jsem vůbec nečekal na snímek z 60. let. Krůček po krůčku se snaží poodkrývat indície, aby rozlouskla, kdo za tím stojí a jestli se jí to vůbec nezdálo. Závěrečná odlehčená tečka mě ze srdce pobavila, která odkazuje na začátek filmu. Mario Bava se pěkně vyšvihl! (06.03.2014)