Režie:
Ondřej HavelkaKamera:
Diviš MarekHudba:
Petr WajsarHrají:
Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jan Kolařík, Jiří Lábus, Jiří Maryško, David Novotný, Norbert Lichý, Vladimír Polívka, Jakub Kohl, Dan Dittrich, Vojtěch Hrabák (více)Obsahy(1)
Romantický a zároveň ironický příběh hastrmana alias barona de Caus (Karel Dobrý), jehož láska k venkovské dívce Katynce (Simona Zmrzlá) naplňuje netušeným štěstím i stravující vášní. Baron se vrací se svým sluhou (Jiří Lábus) z cest po světě, aby obnovil rybníky na svém panství. Jakožto moderní a osvícený člověk se životu místních vymyká. Středem jeho zájmu se stane nespoutaná a výjimečná rychtářova (David Novotný) dcera Katynka revoltující proti autoritám vášnivým uctíváním přírody a pohanských rituálů. Inteligentní a krásnou dívkou jsou okouzleni všichni, i učitel Voves (Jiří Maryško) a farář Fidelius (Jan Kolařík). Čím více se Katynka hastrmanovi přibližuje, tím více v něm rostou pochybnosti, zda jako člověk ve zvířeti a zvíře v člověku tentokrát obstojí. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (422)
Na film jsem byl hodně zvědavý, protože mě zajímalo, jak se Havelka vypořádal s předlohou (které si však literárně příliš necením). Ve výsledku jsem byl poměrně zklamaný, film mi přišel hodně nudný, především kvůli velmi slabému ději. Kdyby ten scénář vyprávěl nějaký poutavější příběh, hned by mě zaujal víc (zde si nejspíš vybrala svou daň provázanost s předlohou). Takto se mi tam líbily asi jen lokace, kamera, obsazení neokoukanými hereckými tvářemi, a částečně i soundtrack, byť jeho autora moc nemusím. Jinak mi to celkově přišlo takové... hodně nevěrohodné. Prostě jsem se celou dobu nemohl zbavit vědomí toho, že sleduji herce z naší současnosti, kteří - navlečeni do historických kostýmů - mluví v kulisách skanzenu archaickou češtinou, a vůbec jsem jim to nevěřil. Obzvláště všechny podvodní scény mi přišly extrémně nevěrohodné - Karel Dobrý ani při nejlepší snaze prostě vodníka ve svém živlu nepřipomíná ani vzdáleně, a jen jsem počítal vteřiny do nejbližšího střihu, abych viděl, jak dlouho vydrží jeden záběr na jedno nadechnutí. Film v tomto ohledu podle mě prostě dojíždí na určitou "nezfilmovatelnost", jíž se Urbanův text vyznačuje - marná sláva, ale to, co v literárním textu s lehkostí vystihne pár vět a zbytek zajistí čtenářova fantazie, ve filmu prostě dost dobře natočit nejde, byť by si tvůrci pomáhali sebelepšími speciálními efekty (ty mi zde mimochodem přišly poměrně slabé, pravděpodobně z finančních důvodů - omezeným rozpočtem si zde také vysvětluji relativně početně skromný komparz). Celkově soudím, že "zázračný celovečerní filmový debut" se zde nekonal, akorát si nejsem jistý, zda je to osobou režiséra a scenáristy jako takovou, nebo zda prostě z Urbana víc dostat nešlo - skoro jsem v pokušení víc věřit druhé možnosti. ()
Vpravdě romantický příběh s nádechem balady je zapuštěn do čarokrásné české přírody. Po vizuální stránce pastva pro oči. Temný příběh logicky směřuje k temnému konci, jelikož pozemská a nezemská láska nemají na růžích ustláno. Pohanské rituály, chladné vody, šelest rákosu, svádění přes zeď a pravda zjevená uprostřed oslepujících blesků a burácení hromů. Román doposud neznám, ale film mě fascinoval. Tak dobrý už jsem léta neviděl, ale chápu, že osloví spíše menšinové diváky. Karel Dobrý jako by sem zavítal skutečně z jiného světa, Simona Zmrzlá nepříjemná a nesympatická, a přesto s podivně magickou jiskrou, co dokáže zažehnout plamen. „Zmrzlý maso nemůže obživnout." „Co by nemohlo, koukněte na mě, stačil čaj s rumem." ()
Ach škoda přeškoda zpívá se v lidové písni, protože tohle mělo velký potenciál ! Již před nedávnem mne nadchl dokonce studentský film Lesa pán o hejkalovi a máme tu další tajemnou bytost z říše mýtů a pohádek - hastrmana. Nečekejte však žádného pana Puškvorce či Česílka, tedy jakéhosi zeleného mužika v zeleném kabátku s dlouhou fajfkou a pentlemi jak je známe z obrázků Josefa Lady. Baron de Caus vypadá jako úplně normální baron. Je dobře vychován, vzdělán, zná mravy, je finančně zajištěn a na panství v Čechách kam se vrací podporuje češství, tedy netrvá na němčině. Jeho specializací jsou vodní díla. Z mokřadů ležících ladem dělat soustavy rybníků aby voda zůstala v krajině, ale byla ku prospěchu všem. Tuto zálibu sdědil po otci stejně jako tajemnou bednu vystlanou slámou... Topení lidí bere jako přežitek a nehodlá se tím zabývat. V Čechách se mu líbí ač už viděl kus světa... Jenže i vodník se zřejmě může zamilovat a tak když potká Katynku, je zle. Když se totiž vodníkovi začnou zapalovat lýtka, vyschne mu šos :-). A to je jaksi problém. Upřímně jsem se muc nedivil, zakoukat se do očí divoženky Simony Zmrzlé asi bych taky zapomněl na hráze a stavidla... Nevím kde ji pan Havelka našel, ale za to klobouk dolů, protože ona je vážně zajímavá ! Hastrman samozřejmě nemůže prozradit svoji identitu a tak se trápí nenaplněnou láskou, protože se zdá, že Katynce jeho přítomnost není nepříjemná... To vše však vyvrcholí v pořádné drama. Máme tak zde romanticko poetickou baladu plnou krásných záběrů na vodu i na procházející se pár po březích rybníků a potůčků. Lehce si to nese ducha viktoriánských filmů, starých sídel a romantismu. Bohužel Havelka neukočíroval vyváženost mezi tímto a drama, které nastane. Některé filmové sekvence totiž byly točeny naprosto amatérsky, navíc k nim byla přidána příšerná hudba, takže to působí jako by jste najednou dostali z obrazovky facku. Přitom Karel Dobrý hned po Danu Bártovi aspiruje na českého filmového hastrmana ovšem pominu-li éru vodníků osmdesátých let v podání udavače STB Josefa Dvořáka nebo vyvedené rodinky v Dr, Mráčkovi. Dobrý byl prostě typově vybrán dokonale! Atmosféru to mělo také pěknou včetně všech těch lidových zpěvů... Jak říkám, je to škoda. Mohli jsme mít svojí vlastní tajmenou bytost z jezera pod Bezdězem, podobně jako v Transylvánii mají svého Drákulu. Za vidění film ale rozhodně stojí, protože v českých vodách kinematografie a to značně stojatých a zahnívajících se objevil zcela nový a velmi zajímavý tvor ! Dávám tedy za 3,5 resp. 4 porculánové hrníčky s pokličkou, ale ten jeden je ještě prázdný ! * * * * ()
„JSI STUDENÝ A KLUZKÝ JAKO HAD. CO JSI ZAČ? CO JSI ZAČ…“ /// Karlos Dobrý v mnohem lepší roli než v tý Troškově pohádce. Celkově to beru jako takovej pokus o následování Kytice. Maj hodně podobnýho… Simona Zmrzlá (jak příhodný jméno…) by byla parádní loupežnická holka, ďáblice i vodnická paní. Prostě kdokoliv, komu v žilách koluje živelná krev. Lábus i Novotný zase maj roli, která jim padne. Beru i tu zajímavou atmosféru mixu mysteriózna s realitou. Ano, je tam dost kýčovitosti, ale… prostě zase něco jinýho – a hlavně českýho! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2001 napsal Miloš Urban, číst nebudu. 2.) Víc než ženský mě vzrušuje voda (pivo? Tak to je jiná pohádka…). 3.) Uložil jsem si starou k ledu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
"Lásko má Zmrzlá, vodníkem zamražená, kdy pro mě roztaješ? Pohansky prdlá a božsky nadržená, se mnou se poměješ..." Bylo mi ho líto. Až na tu sběratelskou vášeň pro porcelánové hrnečky s pokličkami to byl docela sympaťák. Vzdělaný a sečtělý vodník gentleman, šlechtic se silnou vazbou k rodnému kraji a rybníkářství, navíc skromný a sympatizující s prostým lidem i s jeho pohanskými rituály. Bohužel kvůli jedné koketě v tom pěkně lítal, dlouho sušil a nesmočil, a bylo jasné, že nemá ánung ani o problematice sexuality pohanské divoženky ("Opřeš-li mne o strom v chtíči, tvůj prst s drápem bude v píči! :-)), ani o tom, jaké nástrahy skrývá neodborně provedená hibernace samice. Jó, zmrazit umí každej blbec, resp. blbě zamilovanej vodník, ale pak zase rozmrazit, to už chce fištrón. A taky správnou dobu a kraj. Mostecko nebrat! ()
Galerie (49)
Zajímavosti (21)
- Režisér Ondřej Havelka vyloučil možnost vzniku druhého dílu Hastrmana. Tato eventualita se nabízí s ohledem na koncepci Urbanovy knižní předlohy. (klukluka)
- „Zakázanou“ knihou, kterou Karel Dobrý listuje na faře, jsou Caesarovy „Zápisky o válce občanské“. (Lejzy)
- Představitelka Katynky (Simona Zmrzlá) nosila po celou dobu natáčení barevné kontaktní čočky. Jedno oko tak má modré a druhé zelené. Bylo to důležité kvůli scéně, kdy se hraje lidové představení Pašije. Herec, který je převlečený za Katynku, má na očích právě dvě různobarevná sklíčka, aby bylo jasné, že jde o ni. (Kamas)
Reklama