Skleněný

Ideální je si rozdělit Skleněného na dva dny. První den a první hodinu jsem neustále musel přemýšlet, proč tohle vůbec vzniklo. Mě totiž ani moc nezajímalo co bude s Vyvoleným, Skleněným nebo Rozpolceným. Připadalo mě že mě tady někdo nutí vychtěné pokračování. Druhý den v druhé polovině jsem prakticky zapomněl na trápení, které jsem včera zakusil. Světe div se, Skleněný si svou existenci díky pointě suveréně obhájil. Možná byl problém v tom, že Samuel L. Jackson ve filmu první polovinu nemluví. McAvoyovy kreace nám jsou již dobře známé a Bruce Willis nikdy nebude dobrej charakterní herec. Glass tedy v mých očích předčil očekávání, protože dává mnohem více než jsem očekával. Překvapivou pointu, v kterou jsem díky částečnému znudění ani nedoufal. Vlastně ten film dokonale klame tělem, protože nás nutí koukat jedním směrem, aby nám ukázal, že o tomhle to vůbec ale vůbec nebylo. Jsem rád za to jak se mnou vyběhl a budu se příště určitě zase těšit pane Nighte. PS: Nakonec to není o moc horší než legendární Vyvolený. 75% (11.04.2019)

Místy to dost prudí. Mnohem méně než naprosto sračkovitá fantasmagorická otrava Vyholený, a o něco více než vcelku snesitelný Rozpolcený. Jako náhle se objevivší samostatný film by to patrně stálo za zevní genitál a já bych teď zhnuseně dštil síru podobně jako zdejší mongoloidní děti, které zjevně šly na Assvendžry, či jejich neméně nadaní spříznění rodiče, kteří sice oba předchozí filmy viděli, avšak jejich maximální kapacita končí u zfotosytézování Venoma. Já se tedy naštěstí u těch pár hemoroidohostilních momentů zabavil tím, že jsem napjatě čekal, kdy se oči Aničky Krejčího-Potěšení konečně přemístí až na její spánky nebo kdy Skřetu MekEvojovi z toho strašlivě urputného přehrávání prdne cévka, a tak jsem nakonec, pruda nepruda, naprosto padnul na prdel z toho, jak to všechno ten jindy povrchně prvoplánový pandžábský kočovník s ustálenou kadencí jeden slušný film na pět unylých sraček tentokrát opravdu naprosto geniálně spojil a brilantně vypointoval. A to prostě musím docenit, a tak mu hned nejen pošlu do Losích Andělic nějaký ten hliník a měď, ale rovněž mu to tu zaslouženě opuchýřuju, a dokonce i jednu navíc přihodím už jen proto, abych tomu zvednul homixovými dyslektiky blahoslaveně pokurvený rejtynk. Ne právě nejzábavnější, ovšem rozhodně nejchytřejší, nejzajímavější a ve všech detailech hodinářsky dotažený vočmensky laděný opus magnum Nočního Šamalajna, kterému se ale bez zhlédnutí výše zmíněných počinů vyhýbejte jako katolická panna felaci, jinak budete za kokoty.. (18.01.2019)

Vyvolený, Rozpolcený, Skleněný. A trochu rozpačitý. Zázračný přeživší vlakové nehody, chlapík, ve kterém kvůli duševní poruše přebývá 24 osobností, a černoch s nesmírně křehkými kostmi. Indický tvůrce výrazných dějových zvratů M. Night Shyamalan umí i zklamává. Udržuje nepříjemné napětí, klade různé otázky, ale místy to vypadá, jako kdyby výsledek tvořilo několik tvůrců s různými vizemi. To, co mělo v první polovině dynamiku, se v druhé vleklo. A v závěru jen dokulhávalo. K ději asi tolik: James McAvoy (znovu výborně přepínající herecké polohy) zrovna psychicky týrá čtveřici roztleskávaček, Bruce Willis brání utlačované, takže se hoši pobijí a nakonec oba skončí v ústavu, kde roky sedí i zdrogovaný Samuel L. Jackson. Chování těch tří i dalších postav je – no, zvláštní. Komorní dialogy o podstatě jejich identity jsou na tom stejně, komentář k fenoménu superhrdinů se míjí účinkem. Divák prostě tak nějak věří, že kdysi milovaný Shyamalan po solidním found footage hororu The Visit a McAvoyově exhibici v Rozpolceném znovu zaboduje. Ale říct se to úplně nedá. Stejně jako minule i nyní docela přepálil délku. A předložil několik zajímavých, ale ve výsledku prázdných scén. Na výsluní už se asi nikdy nepodívá, ale za sebe to jako nějaký velký průšvih nevidím. (12.04.2019)

Unbreakable, Posledny akcny hrdina, Hrac, 22 Jump Street a vsetky komiksovky sveta namiesane v Shyamalanovskom minimalisticko onanistickom prevedeni. Shy sa evidentne definitivne zblaznil, no tentoraz som mu to zozral. Ten film je uplne meta a bud sa budete usmievat blahom alebo si zhnusene odplujete. Mna to kralovsky bavilo. Aj ked mam velke vyhrady, tak zazitok mi to nepokazilo. 8/10 (16.01.2019)

Největší propadák roku? Dost možná. Film jsem viděl v kině už před dvěma týdny a vykouřil se mi z hlavy tak rychle, že o něm píšu až teď a to nevěstí sakra nic dobrého. Nevím jestli Shyamalan má rodinné problémy, topí se v dluzích či se dal na drogy, protože po Visit a Split to vypadalo, že je zpátky tam, kde ho mít chceme, ale nyní opět prudce padá dolů a natočil snad nejnudnější film, který jsem kdy v kině viděl. Herecké esa nepotěšily vůbec. McAvoy strašně přehrává a už vůbec není zajímavý,Willis jasný adept na malinu a Jackson toho moc bohužel nenamluvil. Ten film nenabízí téměř nic. Není to akční, hororové, thrillerové, vtipné či napínavé, sedí leda tak drama, avšak řádně zdlouhavé, vizuálně neatraktivní a podivně v závěru překombinované Divný, nezajímavý a nezábavný film a to já z celého srdce nesnáším. Cítil jsem se, jako bych šel do restaurace a objednal si hovězí steak medium well s žampiony. chřestem a s hranolky a ve výsledku dostal steak well done s roast potatoes, mrkví a salátem. Takhle jsem si letošní první kino návštěvu nepředstavoval.30% (08.02.2019)