Láska kvete v každém věku

Keatonova svérázná a originální parafráze Griffithovy Intolerance. Jediné, co se na tomto světě od počátku nezměnilo, je Láska. A tak musí Buster bojovat o svou milou s padouchem Wallacem Beerym ve třech dobách: v pravěku, v antickém Římě a v současnosti. Film plný skvělých gagů, neuvěřitelných situací a originálních nápadů (zvlášť římská epizoda obsahuje spoustu vychytávek). Keaton si nebyl úspěchem filmu příliš jist a tak ho pro jistotu natočil tak, aby ho mohl případně rozdělit na tři běžné dvacetiminutové grotesky. Film uspěl a Keaton už se ke krátkým groteskám nikdy nevrátil. Láska kvete v každém věku se na(ne)štěstí dochovala pouze v jediné kopii, která byla objevena až v roce 1954 a místy byla již nenávratně poškozena. Jen pro zajímavost: uvádí se, že v římské epizodě hraje roli vojáka Oliver Hardy, ale ve skutečnosti ve filmu nehrál a je pouze zaměňován s komikem podobného naturelu Kewpiem Morganem, známým především z filmů s komikem Billym Bevanem. (11.09.2007)

Už jen proto, že Intolerance mi lezla krkem, musím Busterovi stranit a tleskat. V úvodním dějství jsem si nevím proč vzpomněla na Vesmírnou odyseu, za což musím taky trošku zatleskat - ještě to ani nebylo natočeno a už to parodoval. Ono když se to tak vezme - tím kamenným obličejem si dělal srandu ze všeho. FIRST NATIONAL BANK vs. LAST NATIONAL BANK. (14.01.2010)

Odkud Buster Keaton čerpal tolik geniálně komediálních nápadů je pro mě prostě záhadou. Ať už se díváme na jeho krátké či dlouhometrážní grotesky, vždy dokáže překvapit neotřelou inovativností a ztřeštěnými gagy, které obludným tempem sype z rukávu. Three Ages dodnes zůstává neotřelou satirou a škodolibu parodií na Intoleranci. Místo nesnášenlivosti, jež Griffithovým opusem víceméně proplouvá, naopak Keaton upřednostil láskyplné rošády na pomezí třech historických dekád (pravěk, období starověkého Říma a „jazzový věk“). Zpočátku nekňubovským způsobem se ve všech dějinných etapách pokouší získat srdce něžného protějšku, ovšem síly musí měřit s o mnoho vyvinutějším sokem (fazóna Wallace Beeryho je k tomu přímo předurčena). S osobitým důvtipem, akrobatickou mrštností a grandiózními zvraty samozřejmě dostává do kolen svého korpulentního rivala, stejně jako tehdejší komiky (promiň Charlie). (26.03.2005)

"Trojí věk", první celovečerní film Bustera Keatona coby režiséra, je vlastně koláží z tří krátkých, které spojuje téma Lásky - natruc Griffithově "Nesnášenlivosti". K dílu mají kritici, zvlášť srovnávají-li je s pozdějšími celistvými snímky "Ta naše pohostinnost" a "Sherlock mladší", výhrady. Mě pobavilo neméně, zejména okamžiky z doby kamenné (jízda na animovaném dinosaurovi, testování nápadníků, věšticí želva ...) a závěrečným šprýmem s pejskem - v něm se zrcadlí dnešní Češi stejně jako Keatonovi krajani-současníci. (04.08.2015)

O věcech lidských v dobách historických... ;-D . . . Rozkošně bizarní taškařice ala B.K. coby podobenství o tom, že co svět světem stojí, prohrává jen kdo se bojí... ;o) . . . Skvěle vypointované i odehrané gagy s >hluboce citovým< přesahem v pětaosmdesát let starém filmku, který ani přes >všechny ty věky< prostě nezestárnul... - - - - - (Poprvé viděno 5.12.2008 na dvd, komentář zde jako pátý - 6.12.2008) (06.12.2008)