13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Každej vousatej chlap vypadá tak trochu jako Rumcajs a co si budeme povídat, orientovat se v těch urostlých vousatých chlapech v Benghází byl trochu trabl. Základní orientační prvek byly zuby těch Rumcajsů, ti hodní měli zuby bílé a chrup plný, ti zlí měli v hubě krátery a thymolinovým úsměvem se zrovna pochlubit nemohli. Po stránkách filmu v kategorii akce, humor, napětí to kolísá mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale právě proto, že to kolísá, mi to plný počet nedalo. (02.09.2018)

V podstatě nonstop military akce, která na plátně hezky vypadá a i je dostatečně intenzivní. Bohužel je to ale vlastně totéž pořád dokola a bez pořádného příběhu dvouapůlhodinový film utáhne jen málokdo a málokdy (Ridleymu Scottovi obdobný přístup v Černý jestřáb sestřelen vyšel jen tak tak). Naštěstí se ale Michael nepokoušel řešit politiku (tudíž je všechno "krásně" černobílé) a soustředil se "jen" na kvalitní žánrové řemeslo. A to mu vlastně docela vyšlo. 60 % (17.02.2016)

Je to patetické, pitomé, s nevyváženým tempem... ale přiznejme si to - pořád to má nejlibovější akci jakou v Hollywoodu někdo dokáže natočit. Pravé military porno, Bay od Skály vůbec nic nezapomněl, a když se střílí, tak je to blaho. I přes ty digitální kamery, které mě tu mírně sraly. Takže stejné jako Bayovy filmy před tím než upsal duši Transformerům. Dokonce i ten záběr na bombu jak z Pearl Harboru tu je, i náznaky humoru ala Bad Boys. A kdyby se konečně vykašlal na robíky a až do smrti točil filmy jako tohle, tak budu navýsost spokojený. 7/10 (04.02.2016)

Ty krávo. Čestný 1. místo za rok 2016 v kategorii nejtestosteronovější film - jo, sakra, už v únoru. Jenom pro chlapy. Chci víc války, chci víc Baye. A chci si zahrát Call of Duty. Nejepičtější akci současnosti točí Američan, smiřte se s tím. Všechen přepálenej patriotismus a rozstřílený vlajky bez problémů odpuštěný. (09.02.2016)

Solídna fuška s remeselne nakrútenými drsnými akčnými scénami. Budovanie ticha pred búrkou vonkoncom nie je zlé, len v praxi to vyzerá tak, že film má pomaly dve a pol hodiny, z toho prvú hodinu a štvrť sa temer žiadna akcia nekoná a potom pre zmenu nemá doslova konca-kraja a končí sa až záverečnými titulkami. Dovtedy režisér okrem atmosféry buduje postavy a vzťahy medzi nimi, ale napriek typovo presnému kastingu postavy nezaujmú, sú bežne nahodené, ich rodinné telefonáty nudné a banálne. Potom našťastie na mesto padne tma, začnú pišťať pneumatiky, autá horieť a komando vojakov a kancelárskych krýs zostane zabarikádované (či skôr uväznené) v rozľahlom komplexe. Vojaci sú síce vnútri a majú výcvik a zbrane, ale „oni“ sú vonku, chcú ich vidieť stoj čo stoj mŕtvych a je ich strašne veľa. Potiaľto OK. Biednejšie je to so strihom (ku koncu je hlboká noc, potom sa obzor začne trhať prvými slnečnými lúčmi, potom je ZASA noc, následne skoro denné svetlo a potom znova tma) a logikou ako na strane ozbrojencov (rafinovane si so sebou privezú autobus plný zbraní a munície a ešte rafinovanejšie ho nechajú na dostrel vojakov, aby ho tí mohli odpáliť), tak Američanov (hoci tušia, že osobné auto, ktoré na chvíľku zastavilo pred ich bránou, má za úlohu zistiť súradnice, na ktoré následne budú vypálené rakety, Američania nič neurobia s tým, aby „nešli do väzenia“, pritom predtým postrieľali asi 180 tisíc mužov a zaujalo ma tiež to, ako neustále nechávajú priblížiť sa ďalších a ďalších nepriateľov tesne k múrom základne, hoci s pár granátometmi alebo aspoň odstreľovačkami by ich zneškodnili do 300-metrovej vzdialenosti a do rána mohli hrať karty a piť kávu). Mimo koncového telefonovania vás tento film bohvieako emočne nezasiahne, vlastne takmer vôbec. (07.01.2017)