Castlevania

První řada jede jen tradiční Drákulovský mýtus, což je trochu nuda, ale je to jen krátký úvod. Druhá už příběh i svět docela zajímavým způsobem expanduje a mění se v solidní akční nářez. Ve třetí řadě po něm přišlo dost drastické zvolnění, a stejně jako v té první se hlavně zase do větší hloubky představují postavy, nové příběhové linky a svět - který už není jen relativně standardní upířinou, ale hezky propracovaným středověkým fantasy pro dospělé. Kde se samozřejmě taky nešetří brutalitou i vhodně nenuceným sexem, ale v pořádné míře na ně dojde až v hodně našlapaném finále, předchozích osm dílů je klidnějších. A finální čtvrtá sezona zase přitlačí na epičnosti, svět je zmítaný masivním konfliktem stran s parádně ambivalentními motivacemi, najít mezi nimi skutečně černobílé záporáky nebo klaďasy není nijak snadné. Nevím jak moc je Castlevania podobná své herní předloze, mám tušení že jen minimálně, ale mám li ji brát jako herní adaptaci - tak mezi nimi jednoznačně patří k těm úplně nejlepším. (27.06.2021)

[1. série] Možná to bude tím, že jsem tuto hru nehrál, ale absolutně mě to minulo. Doufal jsem v temný horror, řežbu, slušné napětí a pokud by přišla i dobrá akce, vrněl bych plnou a zjevnou spokojeností. Spousta z těchto vlastností ale jaksi nebyla na programu a pokud se něco dělo, tak buďto se neúměrně často žvatlalo anebo se někam padalo. Jediný známky lepšího napětí obsahovaly scény přesáklé krví či vyhřezlýma vnitřnostma, ale v ostatních méně zábavných momentech se ho snažila z páry vyčarovat ryze patetická herní hudba; neúspěšně. Nemůžu neříct, že by se na to nekoukalo špatně, protože artově to bylo solidní a když se mlátilo, tak to mělo grády (jen do těch rozkroků by se mohli kopat méně častěji). Ocenil bych už stopku nad omýláném anime klišé, že knězové jsou to největší zlo. Jako úvod větší série to není hrozné, ale jako samostatně stojící jednotka to funguje prachmizerně. (02.12.2017)

Démon:"Lies? In your house of God? No wonder He has abandoned you. But we love you. We couldn't be here without you. Let me... kiss you." Už první minuty seriálu si mě zaháčkovaly - krásná animace, brutální stylizované výjevy (lebky, střeva, rozpůlené děti, potoky krve a tak), zajímavé postavy. Drákula už dlouho nebyl takhle zajímavý - ultramocné monstrum ovládající temnou magii a zároveň muž, jehož motivaci chápeme. A tleskám Grahamu McTavishovi za to, jak skvěle ho nadaboval (slyšíte každou emoci) a dal mu trochu znepokojivě nelidský, ale stále sexy hlas. Tvůrci si očividně půjčovali z Drákuly s Garym Oldmanem a já jim to nezazlívám. Na straně hodných máme cynického lovce monster Trevora Belmonta (skvělý hlas Richarda Armitage), polovičního upíra Alucarda (což je Dracula napsáno naopak, haha) a čarodějku Syphu, která je oba sekýruje. Tahle sestava se mi opravdu líbí. V první krátké sérii je vidíme dát se dohromady, v druhé už se jde natvrdo proti Drákulovi a jeho bandě upírů. Po první jsem chtěla víc, u druhé mi nepřišlo úplně zvládnuté tempo (hodně se mluví, hodná parta vlastně za osm dílů nic moc nestihne udělat a jejich postavy nejsou moc rozvinuté). Zkrátka to chtělo lepšího dramaturga, aby se seriál poskládal do lepšího celku. I tak je tohle jeden z nejpříjemnějších zážitků roku a těším se, co tvůrci předvedou příště. (29.12.2018)

1. série - 60% - Sympatický prolog, kterému zbytečně škodí rozdělení na epizody. V podobě pilotního filmu bych byl smířlivější, takhle se tři díly zadumaně teskní, vzpomíná a čeká na zlomový souboj. Ten dopadl na jedničku a dává přivonět k velkolepým věcem příštím, pocit ošizenosti z toho, že tyhle necelé dvě hodinky někdo označí jako samostatnou sezónu a pokračování přislíbí za více než rok, mě ale opouštěl jen velmi pomalu. 2. série - 85% - Působivé rozkročení jak po stránce žánrů, tak v počtu důležitých charakterů. K dokonalosti ještě krok chybí, na to se zásadními momenty přeci jen ještě šetří, když ale ze soubojů oči přecházejí a v nejnapínavějších momentech divák jen trne, co se komu může stát, musím Sama Deatse pořádně pochválit. Potenciálu zůstává slušná hromada, stejně jako dějových směrů, kterými se hlavní hrdinové mohou rozběhnout. 3. série - 75% - Děj stojí na místě, charaktery chodí v kruzích a víc prozkoumávají lokace, než že by se někam posouvaly, intriky a plány dostávají takové množství prostoru, že k němu ani není opodstatnění a zatraceně dlouho jsem jen seděl, počítal jednotlivé díly, čekal na zvrat a užíval si alespoň jako vždy výtečnou animaci. A pak přišly poslední dvě epizody, které jsou s přehledem tím nejlepším v celém seriálu a dost možná jednou z nejlepších žánrových akčních podívaných. Po takové dávce čirého nadšení jsem hledal čelist někde dole a z výsledných počtů jsem pořád tak trochu nerozhodný. Protože ono čekání opravdu stálo za to, hodnotím více než smířlivě, ale příště bych byl rád, kdyby se prostor využíval smysluplněji. Po třech sezónách bylo průběžného čekání snad víc než dost. 4. série - 75% - Téměř to samé, co jsem napsal ke třetí sezóně, bych mohl zkopírovat o pár řádků níž. Děj se točí na místě, méně důležité charaktery dostávají prostor k zadumaným monologům a divák váhá a dumá, jak se z takhle pomalu plynoucí cesty má stát akční inferno. Už malá střetnutí v průběhu putování ale naznačí nehynoucí potenciál značky a v předposlední epizodě The Endings to konečně přijde. Nejlepší akce, nejnápaditější choreografie, nejemocionálnější motivace a vřava, ve které bych se ochotně ztratil ještě stokrát. Nic výbušnějšího jsem v animovaném žánru asi ještě nikdy neviděl. I díky tomu zůstane po půtkách démonů, upírů, Belmonta a Syphy o něco pozitivnější dozvuk, který dává zapomenout na to, že možností tu bylo ještě víc. (24.04.2020)

První sezona je seznámení se světem. Vcelku jasně a přehledně se rýsují charaktery a připravují příběhy, které se rozvedou. S očekáváním jsem začal sledovat druhou sezonu a ta uměla vyrazit dech (především v závěru). Působivé, chytré a animací perfektně zasazené. Hudba ladí taky perfektně. Očekával jsem i trochu větší využití Drákulova dvora plného intrik a upírů s jiným názorem, ale nevadí. Třetí sezona je rozhodně lepší než první, ale působí jako další příprava na "sudou sezonu", která se rozjede. Především předposlední díl byl fenomenální, kdy se minimálně tři příběhy přiblížily ke svému vrcholu (některé i doslovně). Samotné finále pak bylo logicky zase o trochu slabší, ale to už je u seriálu celkem zvykem. Je rozhodně zajímavé, kam některé příběhy jdou a jsem zvědav, zda se vrátí Saint Germain nebo jak dlouho ještě bude Syphu a Belmonta bavit tenhle špinavý a amorální svět. (29.09.2020)