Холодное танго
Cold Tango
Obsahy(1)
Druhá světová válka převrátila naruby miliony nevinných lidských životů. Max (Rinal Muchamětov) v době, kdy došlo k napadení Sovětského svazu nacisty, byl ještě chlapcem. Protože byl z židovské rodiny, hrozilo mu uvěznění v pracovním táboře. Naštěstí se mu podařilo zachránit a na čas mu pomohli s úkrytem rodiče Laimy (Julia Peresild), po nějaké době musel ale stejně odejít. Uteklo několik let a Max se už jako dospělý muž vrací zpět, začal pracovat u policie, která pátrá po bývalých stoupencích nacistů. Opět se setkává s Laimou, která pracuje v továrně, a cítí k ní náklonnost, která se mění ve vroucí vášeň. Problém nastane v momentě, kdy vyjde najevo, že ve spisech kolaborantů s nacisty je i její otec... (Dazzy)
(více)Recenze (7)
Zajímavá kapitola litevských dějin (40. a 50. léta 20.století) je bohužel zprasena poněkud přihlouplým scénářem, konkrétně lovestory tak retardovanou, že by z ní museli hnusem zvracet i jinak perverzní hollywoodští scénáristi. Náklonnost submisivního židovského sirotka k vulgární a primitivní dívce (a posléze ženštině) je křečovitě vyumělkovaná a hlavně trapná. Nicméně ostatní děj (kterým je lovestoryové jádro obaleno) je vcelku zajímavý a podnětný. Přiznám se, že jsem dodnes neměl ponětí o tak velkém rozsahu protisovětského odboje "lesních bratrů" v Litvě a v menší míře i Lotyšsku a Estonsku. Škoda toho červenoknihovního idiotismu, mohla to být působivá variace na Michalkovovo Utomljonnyje solncem, s ním srovnatelná, takhle se jedná jen o průměrnou nápodobu. ()
Tak smutne a tak reálne. Na začiatku tu máme niečo ako Sophiinu voľbu, ale celkom inak vyriešenú. Ale nič to nemení na trpkosti príbehu. Jednotlivé postavy majú celoživotné traumy a každý sa ich snaží vyriešiť po svojom. Život židovského chlapca, ktorý bol už v mladosti očarený krásou mladej Litovky naberá rôzne premeny po vojne. A záver pekne hoc smutne spracovaný. Sergej Garmaš v úlohe ruského majora pôsobí ako skutočný vojak. ()
Hlavní příběhová linie není nikterak složitá: Miluje ji, ale ona mu neustále uníká. Když už si myslí, že budou konečně šťastní, osud jim udělá čáru přes rozpočet... Na pozadí celého příběhu jsou události II. světové války a následného připojení Litvy k SSSR, kdy docházelo k masovým deportacím nepohodlného obyvatelstva na Sibiř. Součástí filmu je opravdu nádherná hudba, do které se stačí jen zaposlouchat. ()
Skvelý film. Treba ešte poznamenať že scenár napísal Pavel Čuchraj na motívy diela Sovietsko-Izraelsko -Ruského autora Erafima Savela (Эфраима Севелы «Продай твою мать» 1981). Zachycuje dejiny Litvy od okupácie, vládu a represie najprv Sovietov (1940), následne fašistického Nemecka (do 01/1945) a opätovne komunistickým terorom (1950). Je to príbeh detstva a dospelosti Litovky a Žida ktorý charakterizuje toto temné obdobie: Likvidácia židovskej komunity fašistami a domácimi prisluhovačmi, arizácia, oslobodenie Červenou armádou a komunistický teror spojený s vysídlovaním a trestaním celých národov do Gulagov na Sibír. A beznádejný odpor Litovcov voči novému režimu. Ruské filmy bývajú propagandistické, v tomto filme som videl len reálne, nestranne zobrazené udalosti. O to je film cennejší. Mladí herci nesklamali, zahrala si aj „stará garda“ Sergej Gamaš. Bez váhania 5*. ()
"Počas nemeckej okupácie v Litve bolo vyvraždených viac ako 200 tisíc Židov. Počas sovietskeho obdobia bolo viac ako 260 tisíc Litovčanov deportovaných do sibírskych táborov a osád." Toto hovorí za celý film a nech je nosná línia v tomto období melodramatická, či temne romantická, absolútne to nevadí a Julija Peresild je jedna z top ruských herečiek, strihla si rolu aj vo výbornom seriáli Zulejka otvára oči, kde jej osud tiež historicky silne a smutne korešpondoval s realitou, tak ako tento. A treba pochváliť a uznať - časť ruskej verejnosti sa postavila voči tomu, že film dáva na roveň nacistické besnenie a následné Stalinovo šialenstvo. Lenže ono to tak naozaj bolo a je len dobré, že to ruský filmár takto priznáva. A aj že to vyhladzovanie židov nebol len výlučne nacistický program, ale v Pobaltí našiel príliš ochotných následovníkov, pri ktorých sa aj esesáci zbľuli z tej surovosti. Rovnako tak na Ukrajine. Pardon, vlastne na Ukrajine nie, tam bola vždy sloboda, transparentnosť a demokracia. Aj Bandera so Šimečkom by vedeli potvrdiť. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (8)
- Pavel Čuchraj napísal scenár podľa diela Efraima Sevelu "Predaj svoju matku", vydanú v roku 1981 v Jeruzaleme. (Arsenal83)
- V záverečnej fáze prác na filme bol do záverečných titulkov zahrnutý text „Počas nemeckej okupácie v Litve bolo vyvraždených viac ako 200 tisíc Židov. Počas sovietskeho obdobia bolo viac ako 260 tisíc Litovčanov deportovaných do sibírskych táborov a osád. Počas oslobodzovania pobaltských štátov od nemeckých vojsk zahynulo viac ako 120 tisíc sovietskych vojakov." Tento text spôsobil pobúrenie istej časti verejnosti a bol potom skúmaný ruskou historickou spoločnosťou, no prišlo sa k záveru, že čísla sú zhruba presné. Ako denník Gazeta o tom napísal: "Skutočnosť, že sovietsky režim je v tomto filme zobrazený ako nemenej monštruózny ako nacistický režim, mohla spôsobiť škandál medzi časťou ruského obyvateľstva smútiaceho za ZSSR o nič menší, než aký medzi veriacimi spôsobila Matilda." (Arsenal83)
- Na rozdiel od predlohy vo filme nie sú úvahy o židovskom národe, nútenom blúdiť svetom, o „podstate židovstva, o utrpení ako cene za príslušnosť k národu“. (Arsenal83)
Reklama