Dobří holubi se vracejí

+4* při sledování Úsměvů smutných mužů mi přišla na mysl vzpomínka na Vracející se dobré holubi, které jsem už neviděl taaák dlouho. A proto jsem si je rovnou připomenul, abych si udělal tento srovnávací komentář podobných filmů z protialkoholní léčebny. Co se týká příběhu, tak oba ukazují bolestnou a odvrácenou stranu účinku alkoholu a těžkosti se zdoláváním závislosti. Sice ani jeden nedokáže přesvědčit začínající alkoholiky, ale aspoň se i to snaží. Docela dobře je vidět kam se za těch 30let posunula filmová tvorba zejména ve způsobu vyprávění a stylizaci. Oba jsou zajímavé, ale Holubi přece jen stojí na velmi kvalitních hereckých výkonech a obsahově na mě působil intenzivněji a důvěryhodněji, a proto je mezi filmy ta hvězdička rozdíl. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (02.01.2019)

Kultovní, depresivní skvost se špičkovým obsazením, spoustou protikomunistických provokací, inteligentní scénář, úžasné postavy, další záporák Rudolfa Hrušínského... Co dodat - až se mě někdo bude ptát, proč pohrdám porevolučním českým filmem, budu jmenovat třeba tuhle pecku jako příklad čehokoliv, co v kapitalistických českých filmech nenajdeme. :) (12.08.2007)

Výtečné herecké obsazení, skvělé situační i esejistické momenty, neopakovatelné, kvůli nimž je veliké štěstí, že tenhle film existuje, jenže zároveň tu neustále prosvítá i určitá odvozenost, idejovost, skrze niž je patrné, že se tu neodvíjí originelní, jedinečný příběh, ale že sledujeme zjednodušené, stylizované podobenství, esej, která se za příběh jenom vydává, takže setrvává slabá, všudypřítomná pachuť indoktrinace, a byť by i byla anti-indoktrinací vůči oficiálním tezím a praktikám společenského systému, je to pořád tatáž umělá meldovací metoda, která si sama modeluje příklad a na něm pak chce člověka učit o živém životě, přesvědčovat ho a přetvářet skrze konfrontaci notně okleštěnou... Je to příliš jednostranně čitelné, podřízené edukativnímu záměru. ale často s tak sympatickými filmovými výsledky, že jsem stejně byla pokaždé ochotná se nadchnout a zajásat. *** "Patří mezi výhody potomků chápat život svých předků. -- Jako frašku." *** " - Pche, z filosofických důvodů. Pije, a nic mu neni svatý. - To je taky filosofie." (25.07.2014)

Po ,,znovuobjevení " snímku zvedám o jednu hvězdu. Na svou dobu hodně dobře natočený snímek, který není pouze o alkoholismu. Což jsem nyní po letech, ještě více pro sebe odkryla. Na dobu, kdy vznikl dost odvážné, Pan Hrušínský, který přestavuje režim s mocí, je odporný. Jak Kňažka nemusím, hrát opravdu umí a zde klobouk dolů. Výborný film o síle ducha, který vřele doporučuji. (19.03.2013)

Scénář: Dušan Klein, Ladislav Pecháček .. Každý člověk má svoji závislost. Jen se s ní nesmí potkat… __ Výtečná a nadčasová (stále platná) tragikomická záležitost ze světa alkoholiků. Díval jsem se na to po pátečním celonočním tahu a i tak mám naštěstí k této proceduře ještě daleko :-)) ___ Skvěle napsané a excelentně zrežírované dílko, kde se sešla vskutku pestrá paleta nezapomenutelných československých herců. Na Vladimíru Menšíkovi už jde bohužel vidět nemoc a nedostává se mu ani nějakého výraznějšího prostoru, zato despotický Rudolf Hrušínský nebo ústřední Milan Kňažko (na jehož roli by přesně sedl i takový Oldřich Kaiser) jsou výborní a plně přesvědčivý. Film, ze kterého si jistě něco každý odnese! Alespoň by měl... ___ Škoda, že nám komercionalizace doby popřevratové zkurvila mnoho geniálních tvůrců, mezi které i pan Klein patřil. (06.12.2008)