Jak básníkům chutná život

(2x) ♫ V tom, už jsi, hochu, zkrátka v tom... aneb "když nemůžeš, tak nemusíš!" Třetí pokračování populární série o Básnících přineslo humorný pohled do světa začínajícího lékaře, který v novém prostředí vedle nových lidí potkává i své staré známé. Dle mého názoru si film o osudech bývalých spolužáků súspěšně udržel úroveň dílu předešlého a laťku ještě pozvedl přítomností hořkých chvil vedle humoru z každodenního života... aneb ,,když lékař filozofuje, je to beznadějné, a když filozof léčí, je to katastrofa". Z nových tváří této série v nezapomenutelných vedlejších rolích upoutala Jana Hlaváčová, která v roli sestřičky Toničky předvedla nebývale komický talent (,,...jako když pan Haničinec v televizi předvádí infarkt, dží se za srdce a vzdýchá: rychle vůz, umírám, umírám!" :o)) a ve vážnější rovině Rudolf Hrušínský coby zámecký malíř Hubáček (,,Já maluju jen zámek... já si maluju, co chci a jak chci... já maluju jenom když mám deprese."). Skvěle pobavila i bujará oslava v moravském vinním sklípku, okouzlila krásná Eva Vejmělková a docela zamrazilo z náhlého přesunutí do dramatu (nejvíc to podtrhla asi scéna s převážením nemocného profesora v podání Josefa Somra do sanitky uprostřed studené, zasněžené krajiny). Výborný film, který v lehkých narážkách již reflektuje dobu rozjíždějící se perestrojky, na což pak Dušan Klein skvěle navázal v dalších dvou (tragi)komediích v roce 1988 a 89. (90%) (30.08.2017)

I třetím pokračováním si "Básníci" udrželi velmi dobrou úroveň. S novým prostředím přichází i jiný druh humoru. První dva díly byly studentské svižné komedie, kdežto zde je spolu s romantikou, která zůstala, místy hořký humor i tragika. Eva Vejmělková alias Píšťalka je asi nejhezčí ze všech Štěpánových holek. Z humorných scén se mi nejvíce líbila scéna v moravském sklípku. Dušan Klein a jeho scénáristická a herecká parta nás opět příjemně pohladili po duši. (16.02.2006)

První polovina se nese v duchu předchozích dílů, po přesunu na zámek přeci jen sledujeme Štěpánka kterak dospívá a dobývá tentokráte zadanou Píšťalku. Vyvrcholení trilogie se tedy povedlo a není to jen příjezd do Bezdíkova nebo řádění Jiřího Kodeta. Jako poslední díl původní trilogie svou úlohu jakéhosi pomyslného závěru film svou roli plní. 80% (27.07.2007)

Minule se přicházelo o iluze, teď jsou na řadě ideály a marná snaha nejít s davem.. Škoda, že v okamžiku, kdy se básník úzce zaměří na vniknutí své flétničky do Píšťalky, začne jeho střet se systémem pozvolně ztrácet glanc (nezávislému malíři Hrušínskému navzdory). Jedno se však Šafránkovi musí nechat. Od prvního dílu jeho výběr řeziva zaznamenal jistý progres.. (30.03.2020)

Nejlepší díl - studenstká poetika je tatam a už je tu i kritika komunistického zdravotnictví nenápadně - ale je to vtipné a jsou zde legendární hlášky, který ten film dělají nesmrtelný - DOVOLENÁ V JUGOSLAVII ( tuším, že je naplánovaná za pět let, dneska můj dvanáctiletej synovec - syn samoživitelky, procestoval víc zemí než kdy za celý život viděli zasloužilí pracovníci socialismu, takže pokud si člověk všímá detailu v tom filmu, tak vidí socialismus v posledním tažení ) (22.08.2014)