Papírový dům (Netflix verze)

Naprosto geniální seriál, který od prvního dílu vtáhne a přes hodně svižné tempo a minulostní střípky vývoje vztahů diváka nepustí. Skvěle zahrané, sympatické postavy, soundtrack, co se vryje do paměti a precizní plán génia Profesora, který se časem pomalu hroutí. Seriál má naprosto všechno, co by měl mít a za závěr si zasloužil plných 5 hvězd. (22.01.2019)

Kto by to povedal, že Španieli natočia takýto už teraz legendárny seriálový nárez. Aj amerikánci môžu slepo závidieť, nuž Bella ciao. Prešpikované, prekvapivé, zábavné, herecky pútavé, občas troška zlomyselné, každým dielom to naberá grády. __klip Delia: Bella Ciao (Tribute to La Casa de Papel)__ /85%/ (04.01.2024)

První dvě série super. Promyšlené, překvapivé, milé. Začátek třetí série tu otěž pokračování úspěšného ještě držel v příjemné rovině, ano, muselo to být lepší, rozmáchlejší a překvapivější, to se dalo pochopit, ale to, co se seriálem předvedli ve čtvrté sérii mě takřka až znechutilo. To už byla prostě jen slátanina plná neustálých jakože nečekaných zvratů a překvapení. Takový maglajz, že budu zvažovat, zda se budu koukat dál. První (5), druhá (5), třetí (4), čtvrtá (2,5) (31.01.2021)

Skvělá parta v mixu Prison Breaku, Oceans Eleven a Fast and Furious (a opravdu ne kvůli vozidlům). Jednička a dvojka má originální nápad, dobře odladěnou atmosféru a příliš se neakční, hodně se přemýšlí. Bylo jasné, že další díly už to dokáží těžko trumfnout a tudíž se jel klasický pákový efekt. Více akce, více twistů, více emocí, více peněz. Výsledek je přinejlepším průměrný a zachrání to hlavní postavy celé série, které i díky dobře trefeným flashbackům v čase divákovi obvykle přirostou k srdci. Na evropské standardy úctyhodný počin, kde pár věcí funguje skvěle a žádná úplně vyloženě špatně. Snad jen tu akci, by mohli Španěláci odkoukat od kolegů z Hollywoodu a tudíž se něčemu přiučit. (04.07.2024)

100%. Jeden z těch seriálů, u kterých od prvního záběru víte, že budou výjimečné, a hltáte je do poslední klapky a bez kompromisů. Dlouhodobá show může divákovi nabídnout něco, co se sebelepšímu filmu nikdy nemůže podařit - nepovrchní emocionální vztah k postavám. Neuvěřitelně pestrá směsice sofistikovaných sociálních archetypů v La Casa De Papel je ale něco zcela mimořádného i na seriálové poměry, scénář fantasticky interaguje s divákovou pozorností a nutí zapojit se do příběhu, což vede k ještě hutnějším emocím vedoucím až k nekontrolovanému vzteku, radosti či pláči. Málokterému seriálu se daří tak bezchybně pracovat s divákem nejen směrem ven, ale i opačně. Věřím, že stejně jako si z loupeží vzalo příklad mnoho skutečných zlodějů, vezme si mnoho scenáristů příklad z La Casa De Papel a na formátu evropského seriálu (!) začnou měnit globální seriálový trh znovu blíž a blíž k ideálu revoluční přímé interakce. A tento seriál je v tom zatím největším mistrem. Často se to nestává, ale Španělé porážejí tradiční hollywoodskou tvorbu a budují novou linii seriálových očekávání, které budu moc rád součástí. Kromě toho, když se k perfekcionisticky vystavěnému i vykreslenému ději přidá třetí rozměr v podobě filozofického rozporu mezi našimi dvěma Já, může se i z "obyčejného" (ba geniálního) seriálu stát médium, které má daleký přesah za hranice audiovizuální stopy (jako třeba V for Vendetta). Zaslouženě jeden z největších fenoménů moderní tvorby a dle mého jeden z nejsilnějších a nejsebevědomějších projektů v historii. (27.07.2020)