Papírový dům (Netflix verze) - Série 2

Ačkoliv si série 2 drží primárně v první polovině stále velmi slibné tempo a rytmus, konec se vyhrotit a vytěžit do maxima nepovede. A místo těžkotonážního závěru slibně se jevící evropské heistovky finále působí zpomaleně, s přehnanou dávkou emocí a absencí dynamiky a alespoň trochou realismu. Že je La Casa de Papel spíše než syrová krimi výhradně scénáristická hříčka a zábavná hra na kočku a myš už víme dávno. Bohužel postupem času to došlo tak daleko, že už jsem byl jen v očekávání, kdy si dají hlavní hrdinové siestu o páte s ochutnávkou sangrie a zatancují si spolu vášnivě flamengo, načež řádně od srdce rozeberou své vztahy od A do Z. Má to povětšinou fajn vibe, ohromně sympatický mix hlavních (anti)hrdinů, ale postupem času se Casa přelévá z akční kriminálky do rozkodrcané romanťárny za zvuku browning kulometu a to jí bohužel příliš nesluší. Pořád za čtyři, ale už jen tak tak. (18.06.2024)

Strhujici jizda pokracuje i ve 2. serii...nastesti to ma stale dejove co nabidnout, takze tech 9 dilu utece jako voda...nicmene uz nyni je mi uplne jasne, ze o zadny umelecky orgasmus nepujde a zdejsi hodnoceni je spise obrazem toho, jak se vetsina hodnoticich nechala strhnout tak rikajic kvalifikovanou vetsinou...je to hodne precenene a odpousti se tomu veskera logika, ktera by treba americanum neprosla...nerikam, ze je to zle, naopak...jen se z toho zbytecne a prehnane udelal fenomen (21.06.2020)

Druhá série poněkud zchladila mé nadšení z první řady. Scénárista musel tak, jak se blížilo finále loupeže, chtě nechtě začít vysvětlovat a taky přitvrdit ve všech atrakcích, takže tam, kde v první sérii šlo o hru s očekáváními diváka, tady už jsme svědkem twistů, akrobatických výkonů a chování, které má jen velmi málo společného s racionalitou. Některé akce můžete akceptovat jen s obří dávkou nadhledu, viz šílená motorkářská eskapáda Tokio. Je to zkrátka přepálené a taky mi začala vadit ideologie ovlivněná radikálními levicovými hnutími Podemos a Syriza. Pokud v první sérii zločinci hráli s novináři hru na boj proti systému, dalo se to akceptovat právě jako falešná hra, ale v druhé sérii tomu věří i strůjce operace a daří se mu přesvědčit i své okolí. To, co provedli tvůrci seriálu s postavou komisařky, je na pár facek. Pořád zbývá skupina atraktivních a skvěle zahraných charakterů, kvůli kterým stojí za to setrvat s gangstery až do konce loupeže, i tady se dají najít mnohé lahůdkové scény i některé psychologicky zajímavé momenty, ale na víc než tři hvězdičky a 60 % celkového dojmu to nevytáhnu. To, co mi naservírovali tvůrci ve 2. řady, mě varuje v pokusu pokračovat v dalších sériích... (01.11.2020)

2. série na začátku šlape na plyn a drží skvěle rozehranou loupež. Sled událostí se přiostří a Profesor je zahnán do kouta a brutálně mu tiká čas. Atmosféra houstne, že by se dala krájet hlavně kolem Tokio. Berlín potvrzuje roli chladného psychopata. Poslední dva díly jdou geniálně promyšlené. Nápadité a dramatické zakončení plné emocí. 8/10 (28.09.2021)

2. série není ani o kapičku horší, než ta první, ba naopak. Situace se vyostřuje, Profesorovi hoří koudel u zadku čím dál víc, nepředvídatelnost děje se hlásí o slovo, vztahy se osvětlují a jde i o životy. Druhá série tak moc šlape té první na paty a předhání se s ní, že už je od sebe ani moc nedokážu kvalitativně rozlišit. Jen mi řekněte, jak tohle může mít další dvěsérie o loupeži. Uvidíme. (25.06.2020)