Papírový dům (Netflix verze)

(Viděno kompletních 5 sérií) „A takhle sem poznala Profesora. Když sem mu mířila bouchačkou na koule. Na vztazích je dobrý to, že člověk zapomene, jak vlastně začaly.“ Oblíbit si prakticky jakékoliv z „měst“ je velmi jednoduché, a přestože vás některé z nich občas vytočí, každé (včetně Profesora) je perfektním dílem sestavy. Seriál není dokonalý, určité motivace, rozhodnutí a činy postav jsou méně uvěřitelné, protože tvůrci dávají prostor naplno vyniknout španělskému naturelu a protagonisté se občas nechávají unášet emocemi až příliš. Ale stále je Papírový dům napsán natolik chytře, originálně a napínavě (s tunou výborných zvratů), že mu tu „přecitlivělost“ snadno odpustíte, protože v současnosti patří jednoznačně k těm nejchytlavějším. Závěr 2. řady byl grandiózní a najednou začalo nové, podobné dobrodružství, které…bylo až překvapivě pořád kvalitní, ačkoliv míra zasahování citů do chování postav ještě vzrostla, pro někoho asi až přespříliš. Seriálový fenomén, který mě i přes řadu much dokázal vtáhnout a maximálně pobavit po celou svou dobu. (25.08.2019)

Precizně vysoustružený seriálový klenot ze Španělska, který Vás od první vteřiny vtáhne přímo doprostřed dění a už nepustí. Tak asi nějak takto lze velmi stručně popsat seriál La casa de papel, který mimoto zaujme také vrstevnatým komplexním scénářem, barvitými charaktery (Nairobi, Denver, Helsinki) či třeba úderným ikonickým soundtrackem. Tvůrci ze všech těchto ingrediencí vytváří chytrý a neuvěřitelně vtahující seriálový koktejl, u něhož budete po většinu času v němém úžasu nad propracovaným plánem loupeže v režii geniálního Profesora. Celý seriál je navíc koncipován tak, že si po skončení dílu zkrátka MUSÍTE pustit díl další, takže se mi mnohdy stalo, že jsem začal sledovat po obědě a končil až ve čtyři ráno. Ale nelituji, jelikož La casa de papel je na seriálovém poli neotřelým a dominantním hráčem, kterému byste měli věnovat svou pozornost. Vážně za to totiž stojí. Výborná práce! (Netflix) „Bella Ciao!” (29.08.2021)

Zpočátku jsem si říkal, co všechno se může dít v „heist“ seriálu o jedné velké „loupeži“, k níž dojde hned na začátku. V typickém heist filmu se většinou nejprve seznámíme s plánem loupeže, pak sledujeme nabírání členů do týmu, poté přípravu akce a teprve potom dojde na samotnou loupež. Jsme přitom napjatí, zda vše půjde podle plánu. A když něco nejde podle plánu, víme to. Tady si ale až do poslední chvíle nejsme ničím jistí. Loupeží se totiž začíná a celý (několik měsíců připravovaný) plán je nám odhalován krůček po krůčku až ve flashbacích. Nejen, že jsme celou dobu napjatí, zda všechno půjde podle plánu, ale zároveň se necháváme neustále překvapovat jednotlivými částmi toho plánu. Ústřední kriminálníci jsou nám sympatičtí v tom, že ve skutečnosti nikoho neokrádají. Nejde o loupež jako takovou. Jejich cílem je strávit co nejvíc času v tiskárně cenin a vytisknout si co nejvíc bankovek. Rukojmí se mezitím snaží dostat ven. A policie se chce pro změnu dostat dovnitř. Během celé akce mají všichni spoustu času se poznávat a navazovat spolu i intimní vztahy. Troše melodramatu tu tedy neunikneme. Napětí ale ani na chvíli nepoleví a od začátku do konce to je velmi slušná adrenalinová jízda. Je to jak sledovat napínavou šachovou partii s tím, že někdy ani pořádně nevíme, komu z hráčů máme vlastně fandit. Lupičům? Policii? Rukojmím? Představa o tom, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti špatní, se tu neustále mění. Každý má nějaký svůj plán a my jsme neustále napjatí, jaký kdo udělá další tah. Situace a vztahy se neustále vyhrocují a ani jeden díl vás nenechá v klidu. Celá zápletka je sice poněkud přitažená za vlasy a neobejde se bez občasných nelogičností, ale je to odvyprávěné a odehrané s takovou energií, že se od toho nebudete moct odtrhnout. Money Heist je asi nejvíc návykový seriál současnosti. Vůbec mě nepřekvapuje, že jde o nesledovanější neanglicky mluvený seriál na Netflixu. (25.02.2019)

Vynikající seriál, který by měl každý vidět, bez ohledu na slabší místa. S01: Skvělá jízda, který vtáhne a díky Profesorovi (a jeho plánům za plány v plánech všech plánů) nepustí. Z pohledu prvních sezón konkurence pro s01 Prison Break. A to je samo o sobě velká pochvala! S02: Mírné zpomalení, ale stále kvalitní podívaná. Postavy se rozvíjí, některé zajímavým způsobem (Berlin), jiné ne (Helsinki) a u některých stále nevím, co tu dělají kromě koukání a vyprávění (Tokio). Finále potěšilo. S03+04: Vstoupit do stejné řeky znovu? Všeho je více a občas tvůrčímu týmu docházejí síly a nápady. Plány už nejsou tak zajímavé a často je vidět, že "takhle to určitě nenaplánovali...", ale scénáristé je zachraňují. Co je pro mě asi největší slabina 3 a 4 sezony je využití původních postav (Arturito) a rozvoj lupičů. Tým předtím fungoval na určité "nervózní" vlně, ale teď, když se všichni pomalu párují, přestává to být vtipné. Vždyť si sami vezměte, jak kdo dopadl a kam jeho příběh jde, ta podoba a neatraktivita zaráží. Navíc tu je zase víc cítit Netflix přidáním dalších LGBT+ postav, které nemají opodstatnění a příběh ani plány nepodporují. Ve chvíli kdy vidím Neymara jako mnicha mi dochází, tohle je fenomén, který si to uvědomil a chce být víc a víc, až sám sebe ztrácí. Přesto zábava tu je stále a akce a plány na televizní obrazovce nemají příliš konkurence. Jen toho povídání mezi páry a zbytečných postav, by mohlo být méně. (15.04.2020)

Po první sérii mám hodně smíšené dojmy. Poměrně zručně vystavěný heist film neustále sráží na zem fakt, že se všechny postavy chovají jako úplní idioti - čistě kvůli tomu, aby scenárista udělal nějaký nečekaný dramatický zvrat - i kdyby to sebevíc nedávalo smysl. Už teď polovina postav chodí s některým unesených, s policistou nebo s jiným únoscem. Což samozřejmě adekvátně maří hlavní cíl jejich mise. Je to napínavý, takže to diváka drží u sledování, ale zároveň mám chuť v každém díle si prostřelit hlavu. (18.10.2020)