Případ mrtvých spolužáků

Co tohle jako melo bejt? Myslel jsem, ze to bude dalsi z tech dobrejch starejch detektivek s dobrejma napadama a solidnima hereckejma vykonama, ale to co sem shlidnul snad ani Klein nemoh myslet vazne. Herci me sice nezklamali, zahrali to sice prumerne, ale do takovejch detektivek v pohode. Jenze to co tenhle film srazi je naprosto dementni pribeh. Dyt tam skoro ani zadna krimi zapletka nebyla. Stara parta spoluzaku se po letech sejde s tim, ze kdysi byl jeden z nich udavac a ted jeden spoluzak umrel. A co jako, co kurva s tim? Dyt na tom nebylo nic detektivniho, poldove se tam furt jen tak motaj, poradne ani nevysetrujou, a bejvali spoluzaci si uzivaj. Mistama sem u toho usinal. Opravdu jedna z nejhorsich starejch ceskejch detektivek. (07.05.2005)

Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! (19.02.2018)

Klein je zručný filmový řemeslník, ovšem z hledisla vyššího principu mravního asi tento film neměl vzniknout. Nicméně soudružského vysmívání se západním agentům je o poznání méně než v Případu mrtvého muže . Navíc aluze na film Vyšší princip je zajímavá - nejen scéna z televize, ale i dobové filmové plakáty. Jak napsal Nerajohn Vladimír Brabec působí jako major, ale Jaroslav Moučka a Václav Mareš jako soudruzi. (16.01.2011)

Něco mezi 30 případy majora Zemana a Hříchy pro pátera Knoxe. Toho odpoledne jsem měl chuť na vintage duševní výmaz a s výsledkem 76-ti minutového brainwashingu jsem tedy nadmíru spokojen. Storku, v níž se to hemží německými infiltrátory, udáními, a hláškami je to Němec, ale slušný člověk, notně pozdvihuje slušné filmařské řemeslo a atmoška sedmdesátých let, která by se dala krájet. Třešničkou na dortu je bodrý fízl Jaroslav Moučka, toho času ještě nikoliv hlavoun z Okresu na severu, ale fízl zalezlý s dalšími hady ve nechvalně známe pražské Kachlíkárně, odkud jeho maniakálně učíslá mluvící hlava organizovala kontrašpionáž. Svý způsobem zajímavý je Kleinův záměr re-maskovat Drdův Vyšší princip [postavy ve filmu se k němu vyjadřují, dokonce na obrazovce sledují ukázku z filmového zpracování] - veskrze ideální povídku o mravně pevném učiteli lakuje novou vrstvou rádoby-realistické paranoie. Jako ukázka normalizační intertextuality podnětné, na každý pád strašně zábavné. (22.06.2014)

Detektivní film, který se odehrává v půlce 60. let a rozplétá síť kolaborace z doby Heydrichiády. Udavače Schmidta si výborně střihl Milan Riehs a je docela škoda, že tohle byla jeho snad jediná hlavní role před kamerou, jinak hrál většinou štěky, či role méně výrazné. Žádnou agitku v tom nevidím, jako kriminálka funguje skvěle. (19.02.2018)