Případ mrtvých spolužáků

Ne, není to žádné veledílo, i když se snaží o překvapivé zvraty, kterým je především závěr s vraždou Karoliny Slunečkové. V celém filmu šlo o to najít vraha propuštěného Čermáka (Vilém Besser) a souvislost mezi touto vraždou a návštěvou bývalého spolužáka, nyní žijícího v NSR. Že šlo o vyšší zájmy, jsme se sice z jednoho rozhovoru dozvěděli, ale vlastně jsme se nedozvěděli, jaké ty zájmy byly, proč byl Friedrich Schmidt do republiky nasazen. Kdo tedy byl spolupachatelem udání studenta za heidrichiády? Kupodivu Eduard Cupák, ačkoliv to vypadalo hlavně na Svatopluka Matyáše. Jednu chvíli jsem si dokonce myslel, jestli tu nebude nějaká paralela se skandálem reportéra ČST Vladimíra Veselého, který tenkrát vzrušil a pobouřil veřejnost. Těžko lze chválit herecké výkony, nejlepší snad Jaroslav Moučka, ale ani on nevykročil se svého průměrtu. (24.01.2019)

Když Jiří Suchý dnes mluví o KDYBY TISÍC KLARINETŮ, označuje toto dílo za semaforáckou úlitbu režimu, bez níž by jakékoliv působení divadlo bylo nepředstavitelné. Nesporně je to i diagnóza tohoto Kleinova filmu. Bezvýrazný námět, nenápaditý scénář, klišé a opisování jako základní pracovní postupy. Výsledek: režisér (nota bene židovského původu dráždícího normalizátory jako červený hadr býka) nemá co natáčet, herci nemají co hrát, ale potřebná čárka je získána a možnost tvořit a hlavně realizovat atraktivnější projekty s vyšší tvůrčí ambicí zachována. Zdá se to nehrdinské? Jistě. Ale atypické? Nikoliv. Proč? Cenzuru nahradili sponzoři a nedostatečné veřejné finanční zdroje, angažovanost natáčení sice vesměs ne příliš podařených, ale o výnosnějších reklam. Neboť žít a pokud možno smysluplně pracovat se chce. Vždy a za každého režimu. Každému. (06.01.2008)

Spíše slabší záležitost. Příběh je sice na začátku dobře rozehraný, ale jak se postupně odkrývají karty, stávají se postavy stále méně zajímavé, zápletka překombinovaná a rozuzlení už je vyloženě trapné. Ani detektivka, ani kriminálka, spíše tendenční dobová agitka o tom, jak na Západ nemůže odejít ani že Západu přijít nic dobrého. (26.12.2022)

Československý kriminální film odehrávající se v roce 1963 v Kostelci, kam přijíždí západoněmecký občan Fridrich Schmidt ve svém nádherném Mercedesu, aby navštívil své rodné město a bývalé spolužáky. Do hlavní role německého obchodníka byl obsazen herec M. Riehs, muž se zajímavou a neokoukanou tváří, pro něhož to byla snad jediná hlavní role ve své kariéře. Schmidtův příjezd souvisí s událostmi, které se odehrály za války a jsou obestřeny tajemstvím, neboť došlo k udání na jednoho spolužáka, jenž byl poté nacisty popraven. Příjezd elegantního a usměvavého Němce neujde pozornosti státní bezpečnosti, která věří, že Schmidtovo objevení se v Kostelci po tak dlouhé době není náhoda, podezřívá ho z protistátní činnosti a pátrá po skutečném důvodu jeho příchodu. Početná kriminalistická skupina pod vedením majora Sojky v podání J. Moučky sestávala z V. Mareše, A. Filipa, E. Trejtnarové, J. Satoranského, M. Moravce či J. Schánilce. Ústřední postava muže s tajemnou minulostí neustále zanechávala dojem, že nemá čisté svědomí a něco skrývá, přestože byla řešit svoji situaci přímo na bezpečnosti a dokonce otevřeně vyprávěla o své minulosti v televizním pořadu. Mezi bývalými Schmidtovými spolužáky se objevil dentista J. Hálek, vědec E. Cupák, televizní moderátor S. Matyáš či K. Augusta. Na bujarý sraz abiturientů v závěru dorazila i rozjuchaná K. Slunéčková, která zřejmě znala nežádoucí informace ze Schmidtovi minulosti, a proto byla uprostřed večírku zavražděna. Konec snímku se nese v poněkud překotném tempu a případ mrtvých spolužáků zůstává neuzavřen, neboť se nepodařilo získat důkazy o Schmidtově provinění. Domnívám se, že režisér D. Klein natočil poutavou, poněkud netradiční kriminálku, které možná trochu uškodil nejasný záměr hlavní postavy a zřejmě by si snímek zasloužil srozumitelnější vysvětlení, přesto jsem byl s filmem spokojen a hodnotím nadprůměrně. (13.02.2021)

Film je sice dobově podmíněn, ale některé strategie, manipulace a postupy, které uplatňuje Šmíd alias Schmidt vůči svým spolužákům, resp. českému obyvatelstvu, aby prosadil své, potažmo německé zájmy jsou obecně platné. Velice dobře jsme se s nimi setkali po roce 1989. To je největší hodnota tohoto filmu a měl by jej shlédnout každý, aby mohl snáze zmíněné strategie a postupy v jednání dnešních lidí poodhalit a nepodléhal naivní představě o stálém odčiňování domnělých křivd. (18.05.2023)