Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Dušan Klein natočil podle archivních materiálů československé bezpečnosti film Případ mrtvých spolužáků. Jeho děj se odehrává v roce 1963, kdy do tehdejšího Československa přijíždí západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt. Nikdo netuší, že tu má zpravodajské poslání. Chce vyřídit starou záležitost z doby války, kdy se podílel na udání spolužáka Pavla Richtra, popraveného za heydrichiády, a zároveň navázat známosti s vhodnými lidmi, kteří by mohli jednou podle pokynů západní rozvědky pomáhat při narušování československého státu. Jeho cesta je spojena se smrtí tří dalších spolužáků… (Česká televize)

(více)

Recenze (83)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý kriminální film odehrávající se v roce 1963 v Kostelci, kam přijíždí západoněmecký občan Fridrich Schmidt ve svém nádherném Mercedesu, aby navštívil své rodné město a bývalé spolužáky. Do hlavní role německého obchodníka byl obsazen herec M. Riehs, muž se zajímavou a neokoukanou tváří, pro něhož to byla snad jediná hlavní role ve své kariéře. Schmidtův příjezd souvisí s událostmi, které se odehrály za války a jsou obestřeny tajemstvím, neboť došlo k udání na jednoho spolužáka, jenž byl poté nacisty popraven. Příjezd elegantního a usměvavého Němce neujde pozornosti státní bezpečnosti, která věří, že Schmidtovo objevení se v Kostelci po tak dlouhé době není náhoda, podezřívá ho z protistátní činnosti a pátrá po skutečném důvodu jeho příchodu. Početná kriminalistická skupina pod vedením majora Sojky v podání J. Moučky sestávala z V. Mareše, A. Filipa, E. Trejtnarové, J. Satoranského, M. Moravce či J. Schánilce. Ústřední postava muže s tajemnou minulostí neustále zanechávala dojem, že nemá čisté svědomí a něco skrývá, přestože byla řešit svoji situaci přímo na bezpečnosti a dokonce otevřeně vyprávěla o své minulosti v televizním pořadu. Mezi bývalými Schmidtovými spolužáky se objevil dentista J. Hálek, vědec E. Cupák, televizní moderátor S. Matyáš či K. Augusta. Na bujarý sraz abiturientů v závěru dorazila i rozjuchaná K. Slunéčková, která zřejmě znala nežádoucí informace ze Schmidtovi minulosti, a proto byla uprostřed večírku zavražděna. Konec snímku se nese v poněkud překotném tempu a případ mrtvých spolužáků zůstává neuzavřen, neboť se nepodařilo získat důkazy o Schmidtově provinění. Domnívám se, že režisér D. Klein natočil poutavou, poněkud netradiční kriminálku, které možná trochu uškodil nejasný záměr hlavní postavy a zřejmě by si snímek zasloužil srozumitelnější vysvětlení, přesto jsem byl s filmem spokojen a hodnotím nadprůměrně. ()

redfoxik 

všechny recenze uživatele

Film je sice dobově podmíněn, ale některé strategie, manipulace a postupy, které uplatňuje Šmíd alias Schmidt vůči svým spolužákům, resp. českému obyvatelstvu, aby prosadil své, potažmo německé zájmy jsou obecně platné. Velice dobře jsme se s nimi setkali po roce 1989. To je největší hodnota tohoto filmu a měl by jej shlédnout každý, aby mohl snáze zmíněné strategie a postupy v jednání dnešních lidí poodhalit a nepodléhal naivní představě o stálém odčiňování domnělých křivd. ()

Reklama

junglewar 

všechny recenze uživatele

Děcka! Kontext! Ideologie kam ses rozhlédl. Normalizace v plném proudu. Charta 77 na obzoru a s ní další potíže. V té době se ani nic jiného natáčet nemohlo, Kdeže krimi šedesátých! I za takovou srágoru jsme byli vděční. Myslím, že kdo se odpoutá od ideologie, shlédne celkem slušný pokus o krimi. Tak se to dělalo: povinná dávka ideologie, nasazení osvědčených kádrů (soudruh Moučka a spol) a natoč si co chceš. To taková Sázka na třináctku, to je teprv šmíra! Martin ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Ne, není to žádné veledílo, i když se snaží o překvapivé zvraty, kterým je především závěr s vraždou Karoliny Slunečkové. V celém filmu šlo o to najít vraha propuštěného Čermáka (Vilém Besser) a souvislost mezi touto vraždou a návštěvou bývalého spolužáka, nyní žijícího v NSR. Že šlo o vyšší zájmy, jsme se sice z jednoho rozhovoru dozvěděli, ale vlastně jsme se nedozvěděli, jaké ty zájmy byly, proč byl Friedrich Schmidt do republiky nasazen. Kdo tedy byl spolupachatelem udání studenta za heidrichiády? Kupodivu Eduard Cupák, ačkoliv to vypadalo hlavně na Svatopluka Matyáše. Jednu chvíli jsem si dokonce myslel, jestli tu nebude nějaká paralela se skandálem reportéra ČST Vladimíra Veselého, který tenkrát vzrušil a pobouřil veřejnost. Těžko lze chválit herecké výkony, nejlepší snad Jaroslav Moučka, ale ani on nevykročil se svého průměrtu. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

K tomuto mám jedinou poznámku: Kdyby místo kpt. Erby, případně mjr. Sojky hrál ve filmu hlavní fízlácké housle mjr. Zeman, vůbec bych se nedivil, spíš bych to přijal s velkým pochopením. Z tohoto snímku čiší tak neskutečný nacionalistický a protiněmecký duch až to pěkné není... Dívat se na to samozřejmě dá i když technických kvalit Sequensova seriálu film nedosahuje, v politickém podtextu si s ním však nezadá. Kdybych měl být důsledný, nedal bych žádné hodnocení, jde však o slabší film po všech stránkách, takže ty dvě * můžu střelit s klidným svědomím. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Příslušníci VB mají na sobě zelené uniformy, odpovídající době natáčení, avšak tento příběh se odehrává v roce 1963, když stejnokroje byly ještě modré. (Ganglion)
  • Když přijede Friedrich Schmidt (Milan Riehs) na náměstí, zaparkuje auto čelem k hotelu, v dalším záběru stojí vůz obráceně. (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno