Radikální řez

Komunistické řečicky o rovnosti, svobodě a dokonalé Veřejné bezpečnosti nejsou pro mě. Dušan Klein se snažil, jak mohl a občas mu to i vychází, ale jako celek se na Radikální řez nedá hledět jako na podařené dílo. Období natočení je z filmu poznat možná až příliš, ale některé věci se nezměnili ani za těch 25 let... (29.03.2008)

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu! (29.08.2010)

Ve své době velmi očekávaný snímek. Nadčasový kriminální příběh z jednoho cikánského ghetta na Sokolovsku. Výborný M.Labuda v roli cikánského guru pana Tancoše. Zajímavá účast Dr.Emila Ščuky v roli jednoho z rómských dělníků. Rovněž zvláštní bylo nepřímé vyústění k nalezení vraha, viz: "TO PAVEL ZA NÍ CHODIL" - "PROČ MI TO ŘÍKÁTE AŽ TEĎ?" - "PAN TANCOŠ DOVOLIL..." Režie a scénář absolutně bez výhrad, akorát dialogy trochu vázly. Postrádal jsem v nich rovněž onen rómský dialekt (rómové se mezi sebou ve filmu bavili česky - někdy se slovenským akcentem), nota bene bych přivítal daleko hlubší sondu do jejich způsobu života, i když chápu, v době reálného socialismu to nebylo na Barandově primárním cílem. (27.11.2004)

Krimi zápletka je zaujímavá iba z toho pohľadu, že sa dotýka rómskej časti obyvateľstva a tak trochu sa vo filme rieši rómska otázka v česko-slovenskej spoločnosti. Vyšetrovanie je viacmenej v poriadku, ale najviac mi vadilo obsadenie, na ktoré som si nezvykol ani do konca. Poloczek? Paulovič? Postsynchrón tiež oničom a celkom som nepobral to, že niektorí slovenskí herci hovorili po slovenski, iní boli predabovaní do češtiny, raz hovorili Rómovia česky, iní slovensky, ďalší zasa komolili oba jazyky. O niektorých menách ako Táncoš sa mi bude hádam aj snívať (nočná mora). Slabá atmosféra a tiež aj celkové spracovanie, taká nemastná-neslaná detektívka. (21.12.2017)