Dumbo

Původní animák je absolutní dokonalost. Původně maličkatý film, který ani neměl být celovečerák, pravidelně dojímá už celé generace a je jednoduše báječný. Srozumitelný malým i velkým. A bohužel jeho hraná verze přesně taková není. Burton se sice obklopil zajímavými lidmi, příběh je rozepsaný ideálně tak, aby dokázal zaplnit téměř dvojnásobnou stopáž oproti originálu. Ale nefunguje to. Hraný Dumbo není ani dojemný, ani hravý, ani dostatečně pohádkový, a dokonce není ani vidu ani slechu po pověstném "Burton-touch". Je mi líto, ale ani Eva Green nebo Michael Keaton ve skvělých kostýmech nedokáží zázraky. (15.02.2020)

Zásluhou toho, že jsem prvotní verzi viděl teprve včera, jí mám stále pevně v paměti a mohu s rukou na srdci pochválit snahu renovovat co největší počet scén z původního filmu a zachovat mu jeho čest. Co se týče zbytku, není již moc co vychvalovat. Obsazení hraje své klasické prim - Keaton přiblblého záporáka, Farell mírně upozaděnou hlavní roli, Greenová doplňující ženský prvek a DeVito starouše, který sedne leckomu na lep. Rodinný film, který mě zaujal vizáží samotného Dumba, ale bohužel již ničím jiným. (13.08.2019)

„Je zo vzdialeného východu.“ – „Z ako vzdialeného?“ – „Z veľmi, veľmi vzdialeného.“ Dumbo mohol byť geniálny film... keby ho Tim Burton natočil o 20 rokov skôr. Kto by ostatne zabudol na úžasnú Veľkú rybu, čiastočne sa odohrávajúcu taktiež v manéži? V oboch filmoch dokonca skvelý Danny DeVito hrá v podstate rovnakú rolu. Cirkus je miesto, pre aké ako keby sa extravagantný filmár narodil. Čudáci a vydedenci na okraji spoločnosti, ktorí sa cítia dobre len medzi sebou, je prostredie, ktoré bolo pre režiséra Beetlejuiceho ako keby stvorené. Dumbo je ale až šokujúco umiernený. Vrátane hudby kedysi ohromne explozívneho Dannyho Elfmana (toto meno v 90. rokoch poznali aj ľudia, ktorí nevedeli, čo je to soundtrack). Akoby to ani nebol „ten“ Tim Burton, akého sme kedysi zbožňovali. Toto vyhlásenie určite neprekvapí jeho fanúšikov, ktorí dávno vedia, že sa okolo r. 2005 upokojil (čo je asi normálne, každý autor sa vyvíja) a začal natáčať umiernené, normálne a veľmi konzervatívne (nechcem povedať nudné) filmy. Aj po r. 2005 síce mal pár „svojich“ záchvevov, no pre mňa je poslednou „poriadnou“ burtonovčinou Charlie a továreň na čokoládu. Dumbo nie je pitoreskný a už tobôž nie je tak báječne úchylný, ako staré Timove snímky. Naopak: napriek bradatej pani a lietajúcemu sloníčaťu je to na prvý raz nezáživnosť. Pri reprízach sa to zlepší, ale je otázne, či na ne budete mať chuť. Avšak i po desiatom zopakovaní je scenár strašné klišé a ide po tak predvídateľnej ceste, až to nie je pekné. Čo ale čakať od Ehrena Krugera (Vreskot 3, Kruh 2, Krv ako čokoláda), ktorý to ako nepekný bonus ešte aj produkoval? Rozpaky som mal tiež z atmosféry, ktorá je chvíľu smutnou nostalgiou, potom rozprávkou s počítačovými myšami v kostýmoch a slonmi rozumejúcimi ľudskej reči a potom sa opäť snaží realisticky (v rámci možností) ukazovať dobu, ktorá nenávratne odchádza do sentimentálneho zabudnutia. Logika taktiež nie je prednosťou snímky (sloníča s gigantickými ušami by pre krachujúci cirkus bolo skôr vynikajúcou reklamou, než že by ho chcel riaditeľ utajiť pred médiami a tým pádom aj verejnosťou, nie?). Okrem (umierneného) Burtona a retro atmosféry/výpravy situáciu zachraňujú milé vedľajšie postavy a niektorí herci. Mnohí majú fakt príšerne neoriginálne napísané roly (Michaela Keatona zachraňuje azda len nostalgia prameniaca zo spoločných scén s Dannym DeVitom, s ktorým sa stretol pred skoro troma desaťročiami v Batman sa vracia). Spomínaný DeVito je tradične parádny. Potešil ma Colin Farrell, z ktorého si ľudia robia srandu, že hrá v prepadákoch, ale ako herec je úplne v pohode a veľký pracant, ktorý sa po búrlivých začiatkoch (kto by zabudol na legendárne české historky z natáčania Hartovej vojny?) sympaticky upokojil a ja osobne vždy, keď ho v niečom vidím, tak ho vidím rád. Najmenej ma na filme paradoxne bavil samotný Dumbo. Je to lepšie ako Voda pre slony, ale oveľa, oveľa horšie, ako  Cirkus Humberto. (06.09.2019)

Lehké rozpaky. Tady se rozepíšu. Nový Timův film je vždycky svátek. Na můj vkus je ale v této pohádce příliš velký rozpor mezi dobrem a zlem. A zla je nevyváženě příliš. Obsahuje mnoho smutných, drsných scén i záporných postav. Na to, že to má být především pro malé diváky, se mi to nějak nepozdává. Jediné scény, které byly pohádkově krásné, jsou ty, v nichž je Dumbo sám nebo s dvojicí dobře vybraných dětí. Tvorbu Tima Burtona mám velmi ráda, ale třeba takový Karlík a továrna na čokoládu je natočen tak, že si ho děti užívají. Je to totiž laskavé. Tady jsem měla chvílemi pocit, že se koukám na Batmana a ne na roztomilého létajícího sloníka. Navíc některé, pravda nejmenší, dětičky nahlas poplakávaly a muselo se odejít. V podstatě netuším, kdo má být cílovka. Svým dětem bych to zatím nepustila, byly by ve stresu. A pro dospělého to také úplně není. Samozřejmě nákladná výprava, triky, to, čím u Disneyho disponují měrou vrchovatou, vše je okázalé, pestré, typicky burtonovské. Nejkrásnější je ale hudba. Stopáž mi připadala přepálená s ohledem na slabší scénář, postavy ukřičené, ve druhé polovině to zavánělo rozbíhající se migrénou nebo epizáchvatem. Z dospělých rolí nebyl vyloženě kladnou postavou asi nikdo, Eva Green je nádherná baba, ale zde působila tvrdě.. Abych to uzavřela, film si jistě své publikum najde, za vidění stojí, ale já upřednostním parádního Střihorukého Edwarda nebo Big Fish. U Burtona potřebuji i poetiku. Dvě za hudbu a barevnost. (29.03.2019)

"Dumbo" ze čtyřicátých let dodnes patří k mým nejméně oblíbeným disneyovkám. Jako malou holčičku mě místy děsil, protože jsem měla strach z cirkusů a klaunů. A jako větší divačce mi prostě vadil, protože cirkusy a klauny ze srdce nenávidím. Na hraný remake jsem byla zvědavá hlavně kvůli obsazení a režírujícímu Burtonovi a překvapila jsem samu sebe, jak moc jsem se bavila. Z původního příběhu zůstala jenom základní kostra - animovaný "Dumbo" trval slabou hodinku, takže bylo nutné připravit kompletně nové vyprávění, které na svůj zdroj odkazuje pouze několika scénami (a museli tam nechat zrovna scénu s klauny - hasiči, achjo). Nějakou dobu jsem si zvykala na postavy přechytralých dětí hlavního hrdiny (nikoli Dumba, ale Colina Farrella jako zaměstnance cirkusu), ale další výtky bych hledala hodně dlouho, a to se mi ani nechce. Film mě pobavil, dojal, rozplývala jsem se nad okatým slůnětem a měla radost, že zase v něčem vidím Dannyho DeVita (Kde ten chlap byl?). Do domácí sbírky si "Dumba" asi nepořídím, ale návštěva kina to byla velmi příjemná a rodinám s trochu většími dětmi ji můžu vřele doporučit. (20.05.2019)