Ad Astra

Pátrání po mimozemském životě a hledání smyslu toho vlastního, vina a její odčinění, odpuštění a smíření se... V Ad Astra je tolik námětů k zamyšlení a navíc je to pořád strhující podívaná, že snad ani nejde být nespokojen (pokud divák bůhvíproč nečeká akční nářez). James Gray zkrátka natočil perfektní sci-fi, která může od začátku do konce odkazovat na 2001: Vesmírnou odyseu a je to stoprocentně oprávněné, protože takhle moc se jí nepřiblížil ani Nolanův Interstellar. Řada triků v Ad Astra dokonce vypadá, jako kdyby vznikaly podle Kubrickových not (všechny ty výstupy do vesmíru, přestupy z lodi do lodi, přistání na Měsíci...), udělalo mi to velkou radost. Pokud se vám líbila ta zvláštně podmanivá a zamyšlená atmosféra Ztraceného města Z, přesně takovou náladu čekejte i tentokrát. Úžasně napsaný, natočený a zahraný film z uvěřitelně představené budoucnosti, který je vlastně zároveň velký i komorní a který vám má co říct, pokud to budete chtít slyšet. (20.09.2019)

Trochu mi to pripomnelo Interstellar, i kdyz kazdej film si jde nastesti trochu jinou cestou. Jedinej problem filmu je, ze tu je vsechno jen tak naznaceny, mame tu cestu do hlubokyho vesmiru, vztah syna s otcem, vztah s manzelkou, ohrozeni Zeme, ale jako kdyby vse bylo jen tak mimodek a na pozadi a jde tu hlavne o sondu do osobnosti hlavniho hrdiny. Brad Pitt je v roli naprosto perfektni, ostatni mu jen tak pricmrndavaj. Film je ocekavane vcelku pomalej a nic moc se tu vlastne nedeje, ale i diky skvely hudbe a trikum tu je furt takovej pocit nalehavosti a clovek je vlastne celou dobu napnutej, jak to dopadne. Samotnej konec me lehoucce zklamal, ale jinak prakticky bez namitek. Lepsi 4*. (03.08.2020)

Komornější side-kick Interstellaru s podobnou formální opulencí, hudebním aranžmá i filozofičnem, avšak umělecky a scénáristicky méně ambiciózní, bez kulervoucího finále, i pomyslně highlightových scén. Vesmírná vztahovka otce a syna a příběh o správných životních volbách a rozhodnutích, které se vyjmečně neodehrávají na planetě Zemi. Brad Pitt opět fantastický. (24.09.2019)

Vizuálně působivé (planety, základna na Měsíci), ale i interiéry mají své kouzlo. Akce poskrovnu, úvodní scénu doporučuji všem hypsofobikům: panický záchvat do tří vteřin zaručen. Ale mám s tím celkově problém stejný jako většina, Pittův voiceover je zbytečný a čím vlastně chce film být, se mi nepodařilo odhalit. Tudíž to postrádá údernost, která by vás zamáčkla do sedačky, a atmosféru, co by vám postavila všechny chlupy na předloktích. 70% (09.12.2019)

Přenádherně to vypadá (Hoyte van Hoytema na Oscara) a zní, ale to je koneckonců v podstatě všechno. První hodinu jsem byl doslova uchvácen dusnou atmosférou a vizuálem, ale s postupně přibývajícím odhalováním nekonečné vesmírné (a lidské) prázdnoty se začalo mé filosofické já hrozně nudit. Finále je emočně prázdné a zbytek k divákovi neuvěřitelně povrchní. Přál bych si, aby se mi tento film zaryl hluboko pod kůži, ale mně vážně nepřišlo, že bych byl svědkem něčeho výjimečného... něčeho, na co si Ad Astra dozajista hraje. Nezbývá mi nic jiného než na Pittovu vesmírnou odysseu vzpomínat jako na film, u kterého jsem si uvědomil, jak moc mi vadí voiceovery... 5/10 (22.09.2019)