Zlý časy v El Royale

Tarantinovka, která výborně odsýpá, děj nádherně dávkuje a nebojí se být ryzím béčkem a to sakra zábavným. Rozsekání do pod-epizod tu není samoúčelné a pomáhá tempu, stejně jako dávkování postav (ať už tím, jak se na plátně objevují, nebo tím, kdo je zrovna hlavním vypravěčem). Už dlouho jsem neměl pocit tak příjemně ukončenýho příběhu, jako tady. Když už to žánrově nazývám tarantinovkou, tak malé srovnání, tohle je lepší, než Once upon time in Hollywood a má to lepší, byť pouze inspirovaný, Mensonův gang (12.05.2020)

Z toho mám takové smíšené pocity. Vypadalo to zajímavě. To nepopírám. Jen mi unikly některé věci, respektive přítomnost některých osob v ději. Některé jak rychle přišli, tak zase odešli a říkám si, proč je tam teda dávali. Stejně tak co tam dělal buzna Chrísek Hemswortík. To jeho homoušské nakrucování mi bralo úplně požitek z filmu a měl jsem chuť to vypnout. /plně zbytečná postava, bez vysvětlení. No mohlo by to být pěkné, ale nemělo to vůbec pointu. Jaký význam měl teda ten hotel, že byl ve dvou státech? No škoda. Kdyby to bylo zpracováno s tím, že ty osoby do toho hotelu něco přitáhlo, nějak by byly propojené jejich osudy, více objasnění, líbilo by se mi to více. (28.03.2021)

Po dekonstrukci slasheru přichází na řadu Agatha s Quentinem. Tenká červená linie mezi Nevadou a Kalifornii je jako napnutý provaz, na kterém Goddard balancuje mezi seriózním retro thrillerem a s chronologií si zlehka pohrávající černou komedií. Škoda, že se zneutralizoval zbytečně dlouhou expozicí a nepříliš údernými dialogy, tohle soulové hotelové zúčtování s feministickým ocasem mohlo mít náběh na kultovní status. P.S.: Hemsworth jako Charles Manson s fitcentra nepřekročil svůj krátký stín. Bez létajícího kladiva to prostě není on.. (07.01.2019)

Někdo tady moc chtěl být Kventýn, ale zcela postrádá jeho dialogovou dickci i jakýkoliv sysel pro nějakou solidní pointu. A je z toho sice vcelku hlavopatoidní, ovšem předvídatelná, vleklá a ničím extra zajímavá žvanivka se zcela nevyužitým potenciálem solidního nápadu hraniční čáry mezi dvěma státy. Mohlo to být alespoň herecky bezchybné, kdyby nebyli výborný Tahoun junior, mimochodem je vidět, že ho Bill asi neadoptoval, a jako vždy famózní Džef Mosty téměř vymazáni odporným, prkenným a dokonale depilovaným metrobukanýrem Homotórem a peklotyčně slizkou a neméně „talentovanou“ Dakokotou, jež by udělala nejlépe, kdyby nadále výhradně setrvala s jezdeckým bitchíkem jen v šedi telenovelizovaných masturbačních fantazií otylých padesátek. Takže co s tím? Ve Zlejch časech mezi El filmy to byl vcelku jednooký král, nicméně je nutno být přísný, ale spravedlivý, a v krizích nesnižovat kulturní etalon. Hnusná znuděná trojka. (12.01.2019)

Snad trochu moc dlouhé, ale jinak velmi, velmi, velmi dobré. Obsazení vévodí fantastický Jeff Bridges a supersympatická Cynthia Erivo, scénář je plný překvapení a díky té nepředvídatelnosti je i slušně napínavý (když se blížilo finále, říkal jsem si, že teď už se může stát ale opravdu cokoliv snad s výjimkou invaze mimozemšťanů), barevná kamera a různé režijní nápady ladí s písňovým soundtrackem a Giacchinovy instrumentálky dovedou patřičně zapůsobit. Doslova a do písmene jsem se zamiloval do scény se zpěvem a rozebíráním podlahy, nicméně není to zdaleka jediná skvělá scéna. Nespravedlivého srovnávání s Tarantinem vás ušetřím. (26.08.2019)