Overlord

Původně jsem nabyl dojmu, že se jedná o film ze série Cloverfield, tak tomu ale není. Pokud se na to člověk dívá s jistým nadhledem, dá se to přežít. Místy jsem si vzpomněl na Hanebné pancharty nebo Iron Sky. Dalo by se to asi nazvat válečným sci-fi hororem. Nad reálností samotného snímku asi netřeba přemýšlet. Ona ta válečná doby vždy nabádá k podobným příběhům. Obsazení není příliš známé a akce ujde. Jinak jsou tu spíš klišé. "Už to nebudu potřebovat." (07.03.2019)

Geekovskejma laskominama a technickou dokonalostí fantasticky nabušená kravina. Proč zrovna takováhle taškařice musí mít luxusně nejvyhrocenější, do poslední kapky potenciálu vymlácený závěrečný fight, který do sytosti uspokojí i nejvyspeedovanějšího fandu žánru? Overlord připomene všechno možné od Sky Captain přes Dead Snow až po Rodriguezovu Planetu Teror. Je jakoby dražším, áčkově uhazenějším grind housem, který se ale (bohužel) na rozdíl od typických zástupců subžánru bere vážně, hraje si na velké hrdiny a dodržuje politické korektnosti. Vzniká tak protipólní mix dojmů, ohodnotitelný jakkoliv od jedné až po pět hvězd. Podle toho co od něj očekáváte a v jakém jste zrovna náladovém rozpoložení. [Sitges FF] (13.10.2018)

Bezva béčko, které stylově a smysluplně využilo kulisy 2. světové války pro šťavnatou krvavou akčně-hororovou jízdu (byť to skoro do půlky vypadá, že se jedná o standardní válečný film). Solidní obsazení (Pilou Asbaek jako hardcore záporák opět září), napětí, atmosféra, fajn triky, drsná akce a solidní míra nekompromisnosti (lest s Němcem na motorce je bomba). Julius Avery by mohl být velmi šikovný chlapec - takhle nějak bych si totiž v současnosti představoval tvorbu Roberta Rodrigueze. Moc jsem si to užil. 70 % (24.06.2019)

Nebudu tvrdit, že je Over­lord kdo ví jaký mistrovský dílo, a vzhledem k jeho tónovýmu směru upřímně docela chápu, proč ho čeští distri­butoři rači nechali ležet. Je to ale zároveň i jeden z těch filmů, za který musí bejt člověk prostě vděčnej, že vlastně ještě vůbec vznikaj, protože nám připomínaj, že určitý žánrový přístupy furt můžou perfektně fungovat, i když už dneska možná nejsou tak populární. Takže až na Netflixu zas vyhřeznou nový Stranger Things nebo do kin přitrajdá další rýmejk nějaký klasiky od Johna Carpentera, alespoň už vím, co si doma můžu pustit místo toho… víc » (11.02.2019)

Audiovizuálně pecková, režijně a scénáristicky špatně uchopená grindhouse střílečka, která by s daným příběhem nejlépe fungovala jako počítačová hra - dvě třetiny poměrně realistické válečné akce a laciné psychologie a závěrečný level jako bonbónek s akčně-hororovým laděním, kde musíte sejmout soupeře s o něco tužším kořínkem. Ve filmu ale tenhle postup dvojnásobně zamrzí - jednak se samozřejmě nesplní očekávání v podobě svižné a napínavé řezničiny, jednak vzniká dojem seriózního válečného dramatu, které bere zápletku s oživlými mrtvolami smrtelně vážně, ale ukončuje ji lavinou akčních klišé a hláškujícím obětujícím se hrdinou. Není to vůbec špatný film, protože v rámci vytyčených měřítek se scénář odvíjí v podstatě logicky a promyšleně, jen je hrozná škoda, že námět zůstal nenaplněn opačným protěžováním zásadních motivů (sledujeme vlastně válečnou misi, do níž se zombíci dostávají tak nějak omylem a fakt nepůsobí krutě realisticky a hororově, jak byl asi záměr) a celkovou vyměklostí (tady se mělo mnohem víc obrazově přitvrdit). Určitě hodné pozornosti pro výbornou úvodní dvacetiminutovku a zajímavou alternativu válečného žánru se spoustou dílčích nápadů, zásadní zářez do béčkových, záměrně přiblblých krváků však nečekejte. Pro mnohé možná naštěstí, za mě bohužel. Více zde. (05.02.2019)