Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

J.e.r.e.c 

všechny recenze uživatele

Pustil jsem se do knižního Hrabala a zajímalo mě, jak si s jeho nezfilmovatelným stylem dokázali poradit soudobí rejžové a rejžáci. Tak třeba tahle záležitost jako adaptace knihy fakt neobstojí; mnoho hlášek je tu sice citovaných doslova, ale občas je říkají jiné postavy a občas jim úplně chybí původní kontext, a když jsou ty často neskutečně bizarní příběhy tří kamarádů převedeny do obrazové podoby, zbaveny kouzla Hrabalova jazyka najednou působí úplně obyčejně. Navíc, natočit film tak, aby se divák dokázal do postav/y vžít, je tisíckrát těžší, než tak učinit v knížce, a pokud to tvůrce nechce řešit nekonečnými voiceovery, musí si najít svoji specifickou cestu, tak jako třeba Villeneuve u Duny, což se Kolihovi nepovedlo. Na druhou stranu se celkem poctivě snaží nám nezasvěceným Boudníkovo umění jeho ústy nějak srozumitelně vysvětlit (na což třeba knížka sere, respektive, jde na to úplně jinak), takže se nakonec mohl tvářit, že si kladl i jiné cíle, než jen svlíknout tehdy velmi obstojně vypadající Chýlkovou. ()

kubilov 

všechny recenze uživatele

Menzelovy filmy na motivy Hrabalových povídek jsem vždycky absolutně miloval, což se bohužel nedalo říci o samotných Hrabalových prózách, kde mi v mladším věku vždy překážel onen Hrabalův typický styl psaní, což se však s postupem věku změnilo a v mnohém zlepšilo, a tak dnes vyhledávám Hrabala jak zfilmovaného, tak originálního. No a právě Něžný barbar je má nejoblíbenější Hrabalova kniha, kterou herecká trojice Polívka-Menzel-Goldflam dokázala velmi dobře přenést na plátno, i když nejlepší adaptace to není, jde o velmi zdařilý kousek. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Snaha byla, ale to je tak všechno... Pokus zfilmovat nezfilmovatelné by samozřejmě dopadl poměrným nezdarem i v případě, že by jej režíroval zkušenější režisér než Petr Koliha. Potíž přitom netkví pouze v tom, že je nezfilmovatelný samotný Hrabal, ale taky v tom, že Hrabalova předloha je a zároveň není biografickou studií. Není to portrét Vladimíra Boudníka, jakkoli se snahám o postižení Boudníkova života a díla člověk, při snaze zfilmovat "Barbara", jednoduše nevyhne, nýbrž Hrabalova umná literární stylizace na téma "Vladimír Boudník". Přetavit pozoruhodnou osobnost Vladimíra Boudníka do podoby filmu, ještě k tomu zpracováním navýsost literární Hrabalovy předlohy, to znamená v podstatě trojí transformaci. Koliha přitom nezvládá ani čistě elementární, řemeslnou stránku věci. Herci před kamerou, při vší úctě, působí povětšinou naprosto prkenně. Menzel i Goldflam ve filmu hrají doslova jako ochotníci, Polívka je sice lepší, ale jenom o ten příslovečný chlup. Snad jedině skvělý herecký výkon Rudolfa Hrušínského, žel v naprosto epizodní roličce, stojí za nějakou tu zmínku.. Snahy po výtvarně působivých obrazech tyhle handicapy nepřebijí, i když jsou působivé... Navíc je třeba dodat, že tvůrci se neorientují ani chronologii Boudníkova života a díla a "svobodně" patlají dohromady události a díla, vzdálená od sebe téměř dvacet let...Celkový dojem: 65% ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"U mě si tajní podávají dveře tajně!" - "Pohlavní styk s vlastní ženou po pěti letech manželství, pánové, by měl být prohlášen za krvesmilstvi a trestán!" - "Nehrajte si na velmoce!" - "Vy člověka taky donutíte, aby kurva fix, šel něco dělat!" - "Aby bylo pohlazení, musí být napřed presdržka!" - "A víte, co je ze všeho tady nejhorší? 4x denně musíme pít mlíko... Armageddon!" Tohle předrevoluční Hrabalovské komediální drama mne jaksi minulo nebo jsem je prostě zazdil, přitom jde o parádní, především konverzační, poetickou záležitost ala Postřižiny či Slavnosti sněženek s důrazem na filosofické a zde docela útočné monology a dialogy vůči upadajícímu režimu. Skvěle napsáno, natočeno i zahráno. Zaslouženě plný počet. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné Hrabalovy předlohy. Úžasný film, který mi osobně přivodil určitý paradox. Ačkoli se předlohy drží velice věrně, osobně mám tendenci vnímat film a předlohu jako dvě zcela samostatná díla. Hrabalova "Něžného barbara" totiž považuji za nezfilmovatelný text a tento Kolihův snímek funguje zcela samostatně, i bez znalosti předlohy či jakéhokoli kontextu. Zásluhy na tom mají skvělé herecké výkony (naprosto famózní Polívka!) a nesmírně příjemná bezstarostná atmosféra, kterou film evokuje - a to i navzdory tísnivé době, do níž je zasazen. Při sledování jsem se neubránil pocitu, že tvůrci velice dobře porozuměli duchu Hrabalova textu a skvěle z něj vybrali momenty, které uznali za zfilmovatelné. Filmový hold, jenž je zde skládán výjimečné postavě českého výtvarného umění, Vladimíru Boudníkovi, je zcela rovnocenný tomu literárnímu. Na tento film lze v posledku pohlížet vícero způsoby, které se navzájem nevylučují: jde o zdařilou filmovou adaptaci Hrabala, originální životopisný snímek i svéráznou historickou komedii. Na české poměry se jedná rozhodně o dosti unikátní počin, který potěší mj. i různými formálními hříčkami s kamerovými filtry apod. Dojem u mě srazilo jen obsazení některých menších rolí herci, které - řekněme - nechovám zrovna v největší oblibě, proto jednu hvězdu dolů. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)
  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)

Reklama

Reklama