Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Compadre 

všechny recenze uživatele

Povídka od Hrabala je geniální. Film už bohužel ne, ale i tak neurazí. Některé pasáže jsou fakt srandovní, třeba jak po sobě chlapi v hospodě mažou pivní pěnu...jinak je to ale většinou průměr a pro člověka který nesdílí s Vladimírem Boudníkem nadšení pro explozionalizmus, to řekne ještě míň, ale stejně je Něžný barbar zajímavý a docela neobvyklý film s fajnovou atmosférů starých pajzlů a hrůzostrašných putyk. To už se dneska fakt nevidí :) ()

113kw 

všechny recenze uživatele

Zejména Bolek Polívka zde vytvořil mistrnou dramatickou postavu, která nám skutečně přibližuje osobnost Vladimíra Boudníka. Silný charakter, naprosto vědomý svého názoru, nemožno jej zvyklat, nemožno jej svést z cesty. Proud uvědomění, který po troškách upouští svou pravdu nám, těm slepým. Jsem si jista, že i Hrabal Boudníka velice obdivoval. Výtka -místy je trochu cítit , že některé repliky , do puntíku přepsané jak z knihy, tak z Boudníkových manifestů explosionismu, jdou Polívkovi "ztěžka přes pusu". Vyslechnout originál je ale lepší, než kdyby se je snažil říct svými slovy. Máme možnost se do těchto filozofických výkřiků zaposlouchat, a nechat na sebe působit jejich originální sílu. Nejsou lehko stravitelné, a je jasné, že celé řadě lidí jejich jednoduchá geniálnost zůstane navždy skryta - neboť někteří lidé mají tak chabou myšlenkovou kapacitu, že na pochopení prostě nestačí - pak se mohou u filmu začít i nudit. To, že scénárista Václav Nývlt změnil některé prvky známé z knihy, nepovažuji za škodu, je to ku prospěchu syžetu. K obsazení dalších dvou rolí - ve filmu to přímo nezazní, ale je evidentní, že Jiří Menzel hraje postavu Bohumila Hrabala. Ano, jsem s ním v této roli spokojena, i když jsem se také neubránila vzpomínce na jeho výkon v tragicky nepovedeném seriálu Hospoda na TV Nova. Hospoda však vznikla později, a zde je Jiří Menzel v roli Bohumila Hrabala výborný. Komu se zdá příliš uhlazený, připomínám, že Hrabal již v 60.letech byl nejen doktorem práv, ale také velmi bohatý - jelikož mu už vycházely knížky. To, že ke sklonku života se změnil v plesnivého dědu obklopeného kočičkami, neznamená, že takto musel působit již v době svého relativně mladého věku - 60.léta, o nichž film vypráví. Proto jsem s Menzelem v roli Hrabala spokojena, samozřejmě je zde použita určitá dramatický zkratka, a znaky, nejedná se přece o dokument, ale dojem, který pan Menzel vyvolává, dělá z Hrabalovy osobnosti důstojného protihráče jiné velké osobnosti - Boudníka - v podání Bolka Polívky. Třetím "kamarádem" by měl být Egon Bondy v podání Arnošta Goldflama. Nyní jde o můj osobní názor - osobnost Bondyho mi není sympatická, jeho verše obsahují často vulgarity, které je snad mají shodit, aby nepůsobily příliš vážně, nebo nevím. Jeho filozofie mi nepříjde nijak objevná, a vedle OBROVSKÝCH a SVĚTOVĚ ORIGINALNICH osobností jako byli Hrabal a Boudník, je Bondy pouhým ... "přizdisráčem" (řečeno jeho stylem vyjadřování). ( V tomto smyslu se o něm vyjádřil i Magor v rozhovoru pro Reflex. ) Ano, nepopírám, byl osobností, která jistě inspirovala mnohé, překládal, psal verše, filozofoval, ale co je to vedle geniality Hrabala a Boudníka? Osobností zářících tak silně? Proto se mi ztvárnění jeho postavy líbí. Také to, jak neustále říká "kurvafix jdu radši psát Morgensterna" - zcela ho to vystihuje, a divákovi, znalému souvislostí, toto ukazuje, že jde o Bondyho. Goldflam ztvárnil člověka, který sám nebyl malou osobností, ale v porovnání s Hrabalem a Boudníkem ano. A tak působí i na plátně, což je správné. Můj názor na osobnosti, ve filmu ztvárněné, se prostě ztotožňuje s názorem scénáristy i režiséra. () (méně) (více)

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

"Sexus je anonymní, eros je adresný!" - "Co myslíte, kdybych se oženil? Chodil bych svý ženě naproti, povídali bychom si o Morgensternovi, snad by mě i uživila. Nebo bych si našel něco na pár hodin. Aspoň bych nebyl tak sám... Třeba ta mladá, co stává u kovomatu. Ta by mě možná potřebovala. S tou protézou, tu bych miloval. Celej život bych ji miloval. A byl bych šťastnej, tak šťastnej, že bych možná přestal i psát." ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pri opakovanej projekcii som si uvedomil, že pri čítaní Hrabalovej predlohy som mal úplne iný pocit, ako pri sledovaní tohto filmu. Pritom herectvo Bolka Polívku mám rád, ale Arnošt Goldflam ma svojím krikľúnstvom znervózňoval a Jiří Menzel mi pripadal, ako keby prišiel z nejakého iného filmu. A tak bez toho, aby som vymenoval nedostatky konštatujem, že film sa mi nepáčil, čo bolo najpravdepodobnejším dôvodom toho, že som ho nedopozeral. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Uměřenost, daná dobou vzniku, je filmu ku prospěchu. Jinotaje působí výstižněji, než přímé pojmenování. 1) Surrealistické polozbořené a polorozpadlé město, ulice i domy padnou filmové atmosféře dokonale. Příběh však není orwellovsky děsivý, i když se odehrává v prostředí jen málo se lišícím od Londýna pod vládou angsocu, ale je milý a přátelský. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, kurva fix._____ 2) Film je totiž dost anachronický, a to nemám na mysli jenom poznámku o zdí rozděleném Berlíně. Reflektuje spíš konec socialismu v Čechách a ne jeho začátek. Osmdesátkovou atmosféru lze jen těžko zaměnit za atmosféru padesátých let._____ 3) Rovněž lehce ironický pohled nejenom na režim, ale i na moderní nesdělné umění je symptomatický právě pro konec reálného socialismu. Umělci totiž determinací vizuální sugesce explikují racionálno iracionálnem._____ 4) Hlavní postavy jsou 40letý Bolek Polívka (představitel explosionalismu Vladimír...Boudník), 51letý Jiří Menzel (Doktor...Bohumil Hrabal), 43letý Arnošt Goldflam (Egon...Bondy) a pro mě i 72letá Valérie Kaplanová (slečna Šulcová)._____ 5) Něco k zamyšlení: Sexuální zvrhlost vede ke zduševnění života. Nebo taky: Zdraví je pro poesii učiněný hrob!_____ 6) Zajímavé komenty: Radko**, Šandík***, lenoch**. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)

Reklama

Reklama