Něžný barbar

V umení musí byť niečo krásne, povznášajúce, ako keď sa dívate niekedy do mrakov, vidíte konkrétne tvary, takže každý môže byť maliarom...takže je to o tom, čo si tam vlastne predstavíme a čo tam sami chceme vidieť......takto sa nám to asi snaží podať autor, teda to Vladimírkové umenie, ktoré niekto berie aj ako inteligentnú prašivú provokáciu veď národ buduje päťročnicu a on robí ľudovo povedané hovno. Zaujímavou postavičkou je aj spomínaný Egon, ktorého každá veta začína a niekedy aj končí kurva fix a jeho snaha vyhýbať sa pracáku je fakt skvelá, kľudne sa zavrie do blázinca a potom sa sťažuje, že musí aj tam okopávať repu...,,čim viac budem zdravší, tým je to pre mňa horšie, zdravie je pre poéziu učinený hrob“ Každopádne ako dráma sa to ku koncu veľmi stupňuje až ku nevyhnutnému tragickému koncu a symbolika búrania tehlovej steny je už len záverečným konštatovaním neslávneho konca...,,tak si myslím kurva fix, že ešte mal počkať pár piatkov s tým čo nám urobil“...,,nám? Sebe to nemal urobiť“...posledné slová a už len symbol v podobe krákania vrany. Film je tak zaujímavý, že vás chytí a už nepustí, najprv som sa len čudoval ako takéto niečo ide vymyslieť, ale so zistením, že išlo tak trochu o biografický počin som pochopil, takéto situácie môže priniesť iba život a či už všetko v scénari, alebo Hrabalovej predlohe je pravda, pri spätnom pohľade na film musím povedať, že bol výborný, lebo ani na chvíľu nestratil svoje čaro a či som ho už správne pochopil, alebo nie, nie je podstatné, beriem to ako Boudnik svoje umenie, každý tam vidí to svoje. A je pekné, že film je o umení, láske, samote, priateľstve, o pene na pive, o erotike, či o pokušení...lebo presne o tom je aj život. Polívka sa svojej úlohy zhostil viac než statočne a aj vďaka tomu a aj vďaka ostatnej hereckej suite je to pre mňa jeden z najväčších filmových zážitkov tento rok...proste ma film chytil a ani netuším aké naň boli kritiky. Hodnotenie: 90% (25.05.2010)

"Kurva fix doktore, vždyť já se na to nemůžu koukat…." Tak je mi líto, ale tohle nejen že není Hrabal se svou poetikou, jak jen ji člověk zná díky filmům Jiřího Menzela, ale tohle prostě vůbec nedává smysl. O čem to je? O absurdní době 50 let? Ta je z filmu možná slyšet (viz písnička ve stylu reálného socialismu znějící z rádia), ale děj téhle absurdity je tak nepřehledný a tak bláznivý (viz už počátek, když si ti tři "intelektuálové" natírají obličej pěnou od piva), že to s nějakou konkrétní historickou dobou nemá moc společného. Řada těch dialogů je přitom tak absurdních (třeba když postava Valerie Kaplanové říká malíři Vladimírovi "Vy byste se měl dát k nám…k nám k adventistům. Vy máte ve očích takovej žár a vůbec takovou celkovou vyzáž, že vy byste mohl bej u té naší víry od minuty knězem"), že z toho máte občas podobný pocit, jako kdybyste sledovali nějaká "zhulená" individua. Velmi z duše mi tak mluví jedna z postav filmu, když Vladimírův obraz hodnotí slovy: "Tohle nemůže být umění, protože v umění musí být něco krásného, dokonalého povznášejícího…Jenže tohle je mazanina."  Film není obraz, přesto mám tendenci tento film označit za filmovou "mazaninu"! (22.04.2022)

Hrabalovina, která by Jiřího Menzela kromě jeho hereckého obsazení potřebovala i na režisérské stoličce. Přesto je Kolihův Něžný barbar jedna z lepších filmových adaptací legendárních Hrabalových textů (i když určitě ne nejlepší - přesto famózní Bolek Polívka!), především pak díky své vizuální stránce vypoví mnohé o atmosféře zhoubných 50. let. Námitkám, že tento filmový portrét Vladimíra Boudníka není autentický a obraz kultovního umělce je hrubě zkreslený (stejně jako obraz velkého českého spisovatele i svérázného marxistického filosofa), lze pak oponovat jednoduchým tvrzením, totiž že ani Hrabalův původní text není nic víc než jen (byť geniální) literární stylizace... (19.02.2013)

Uměřenost, daná dobou vzniku, je filmu ku prospěchu. Jinotaje působí výstižněji, než přímé pojmenování. 1) Surrealistické polozbořené a polorozpadlé město, ulice i domy padnou filmové atmosféře dokonale. Příběh však není orwellovsky děsivý, i když se odehrává v prostředí jen málo se lišícím od Londýna pod vládou angsocu, ale je milý a přátelský. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, kurva fix._____ 2) Film je totiž dost anachronický, a to nemám na mysli jenom poznámku o zdí rozděleném Berlíně. Reflektuje spíš konec socialismu v Čechách a ne jeho začátek. Osmdesátkovou atmosféru lze jen těžko zaměnit za atmosféru padesátých let._____ 3) Rovněž lehce ironický pohled nejenom na režim, ale i na moderní nesdělné umění je symptomatický právě pro konec reálného socialismu. Umělci totiž determinací vizuální sugesce explikují racionálno iracionálnem._____ 4) Hlavní postavy jsou 40letý Bolek Polívka (představitel explosionalismu Vladimír...Boudník), 51letý Jiří Menzel (Doktor...Bohumil Hrabal), 43letý Arnošt Goldflam (Egon...Bondy) a pro mě i 72letá Valérie Kaplanová (slečna Šulcová)._____ 5) Něco k zamyšlení: Sexuální zvrhlost vede ke zduševnění života. Nebo taky: Zdraví je pro poesii učiněný hrob!_____ 6) Zajímavé komenty: Radko**, Šandík***, lenoch**. (23.08.2016)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné Hrabalovy předlohy. Úžasný film, který mi osobně přivodil určitý paradox. Ačkoli se předlohy drží velice věrně, osobně mám tendenci vnímat film a předlohu jako dvě zcela samostatná díla. Hrabalova "Něžného barbara" totiž považuji za nezfilmovatelný text a tento Kolihův snímek funguje zcela samostatně, i bez znalosti předlohy či jakéhokoli kontextu. Zásluhy na tom mají skvělé herecké výkony (naprosto famózní Polívka!) a nesmírně příjemná bezstarostná atmosféra, kterou film evokuje - a to i navzdory tísnivé době, do níž je zasazen. Při sledování jsem se neubránil pocitu, že tvůrci velice dobře porozuměli duchu Hrabalova textu a skvěle z něj vybrali momenty, které uznali za zfilmovatelné. Filmový hold, jenž je zde skládán výjimečné postavě českého výtvarného umění, Vladimíru Boudníkovi, je zcela rovnocenný tomu literárnímu. Na tento film lze v posledku pohlížet vícero způsoby, které se navzájem nevylučují: jde o zdařilou filmovou adaptaci Hrabala, originální životopisný snímek i svéráznou historickou komedii. Na české poměry se jedná rozhodně o dosti unikátní počin, který potěší mj. i různými formálními hříčkami s kamerovými filtry apod. Dojem u mě srazilo jen obsazení některých menších rolí herci, které - řekněme - nechovám zrovna v největší oblibě, proto jednu hvězdu dolů. (25.03.2013)