Režie:
Patty JenkinsKamera:
Matthew JensenHudba:
Hans ZimmerHrají:
Gal Gadot, Chris Pine, Kristen Wiig, Pedro Pascal, Robin Wright, Connie Nielsen, Lilly Aspell, Amr Waked, Kristoffer Polaha, Natasha Rothwell, Ravi Patel (více)Obsahy(1)
V pokračování očekávané komiksovky se tentokrát ocitneme v osmdesátých letech. Proti superhrdince Wonder Woman budou stát dva záporáci. Max Lord v podání Pedra Pascala (seriál Hra o trůny) a také Cheetah s tváří herečky Kristen Wiig (Marťan). (Vertical Entertainment)
Videa (4)
Recenze (814)
Nevěřil jsem, že to je tak špatné, ale opravdu je. Celý film působí jako bizardní televizní kopie. Můj osobní dojem je takový, že to Patty Jenkins vzala příliš do vlastních rukou (i z pohledu scénáře, já tu prostě cítím "ženskou" ruku) a hodně momentů je jako vytržených z úplně jiného žánru. Tohle je totiž Hallmark uvádí:Amazonka v osmdesátkách. Hlavní záporák i jeho motivace a celá zápletka nedává smysl a dovoluje kupit ujeté obrazy a ubírat na schopnostech WW. Pokud něco nezklamalo, tak za mě Chris Pine, s jeho chlapeckou komediálností, a Kristen Wiig, která v postavě i na minimu prostoru roste. Škoda, že na závěrečný souboj nezbyly peníze (v noci, tragické triky...) a proslov WW působí jak z červené knihovny (a navíc nesmyslně, vzhledem k tomu, že stačilo jedno odvolání přání konkrétní postavy;-)). Tohle si první a zvládnutý díl WW rozhodně nezasloužil. ()
Když má komiksové dobrodrůžo v nadpisu rok 1984, tak, v kontextu s dnešní dobou, očekávám přeci jenom nějakou stylovou dobovku s hudbou z té doby a pěknou osmdesátkovou atmosférou. Tady nepřišlo ani jedno, naopak tu tvůrci připravili klasickou komiksovou, mega barevnou a mega digitální, záležitost. Navíc s jedním obrovským problémem. Na to, jaké blbosti komiksovky umí být a přesto nás dokážou bavit, musím konstatovat, že tenhle film je fakt kardinální blbost. Vrcholem všeho je závěrečný pumping proslov slovutné Amazonky, která působí, jak kdyby mluvila k celému národu a přitom si tam mluví jenom sama pro sebe. Navíc mě docela vytočilo, jak tu v jedné scéně hrál legendární motiv skladatele Johna Murphyho k filmu Sunshine. To bylo nezbytné? Šílená recyklace, pod kterou je navíc podepsaný Hans Zimmer? To se teda nepovedlo. ()
Prvá polovica na mňa pôsobila ako dve časti Dallasu, tá druhá ako Arabela, ale s minimom humoru a bez nadhľadu. Nefunguje ani jeden koncept a dokopy už vôbec. Už od začiatku je totiž uletený nápad s prianiami zle podchytený. Zrejme je to dané aj tým, že sa do superhrdinského blockbusteru nehodí. Keď si niekto praje mať niekde nukleárne zbrane, tak to vysloví, zafúka mu vietor vo vlasoch a na obrazovke vidíme bodky, ktoré oznamujú, že sa želanie splnilo. Vizuálne je tento zákerný nápad absolútne nevyužitý, čo sa prejavuje aj vo finále, kedy sa WW snaží zachrániť svet. Neviem, aká je predloha a ak presne takáto, tak sa mal asi komplet vymeniť tvorivý tým, ktorý si zvykol na iný typ rozprávania v prvej časti, alebo skrátka vybrať iný zošit. Scenár je dokonca tak napísaný, že vety vôbec Gal Gadot nesedia a pôsobí častokrát drevene. Podobne pôsobí aj Pascal pri oných vetroch vo vlasoch a nakoniec aj Pine, pri ktorom nevieme, či ho ako Pinea vidí len hlavná postava. Wiig je asi najviac k veci, ale stane sa z nej nakoniec zameniteľná komiksová obluda. Pozerateľné to ale je, celkom mi to ubehlo, každopádne pri jednotke som zaokrúhlil smerom dole, tu zase smerom hore, takže 20% rozdiel v kvalite tu stále vidím. ()
Pokus o zopakování totožného postupu v jiné retro době dopadl polovičatě. Ať už se hlavní scénárista prvního dílu Allan Heinberg dobrovolně odklidil k seriálům nebo se nepohodl s dalšími tvůrci, u pokračování už jeho jméno nefiguruje a je to znát. Ingredience jsou totiž stejné, ale jakási středová nit, která z dobrodružné pohádky udělala legendární podívanou, tentokrát chybí - a nebo je zašmodrchaná. Nebudu lhát, vážím si staromilské první poloviny, která se chová tu jako Superman od Richarda Donnera, tu jako fantasy béčka téže doby (myšleno v dobrém). Ani tentokrát se zbytečně nestaví propojené vesmíry, jen se jde po cestě komiksů tím směrem, kterým mířily před desítkami let v papírové i celuloidové podobě. A většinu času funguje i v navázání na válečné hrátky, protože jestli má někdo chemii téměř atomovou, jsou to Gal Gadot a Chris Pine. Jak se člověk přenese přes to, že se někdo objevuje v cizím těle a jak je s oním tělem poté nakládáno, zůstane sladkobolná, rozpačitá, ale přesto opravdová a uvěřitelná romantika, kde věřím každému slovu a při libovolně plačtivém prohlášení typu "Už nikdy nebudu milovat," ukápla nejedna slza i mně. Tím ale končí největší pozitiva a se zbytkem si nevím rady. Nemám problém s náturou a směřováním dalších postav, protože i to spadá do obrázkové tradice, ale nevím, proč je Pedro Pascal silou tlačený do módu Rock Me Amadeus a proč je ho v ději asi tak o třicet minut více, než by bývalo stačilo na bohaté prokreslení jeho motivace. Stejně tak časté "vychovávání" diváka je do očí bijící a morálních pouček na téma gender nebo consent mohlo být méně nejen kvůli tomu, že sem žánrově nepasují, ale protože jsou téměř polopaticky servírovány přímo do kamery. A konečně to nejtrestuhodnější. Finální souboj a co z něj vzejde je nejslabší částí filmu, která jak kdyby byla přítomna jen kvůli nutnosti se jakkoli se zápletkou rozloučit. Akce je banální a kvůli šeru neviditelná, závěrečná morální lekce nelogická, kostýmy a masky vůbec nefungují a hlavně se v tu chvíli jde k půl třetí hodině stopáže a jakkoli jsem se u filmu bavil, tohle rozhodnutí nic nestříhat nechápu ani trochu. Patty Jenkins podlehla velikášskému syndromu a Wonder Woman hlavně proto musela na završení trilogie zapomenout. ()
Kdo čeká 150 minut těžkotonážních superhrdinských orgií, bude nevyhnutelně zklamaný. Během celého filmu jsou prakticky jen čtyři akční scény, přitom za zmínku stojí jen ta s konvojem (protože akční scény s přepadením ozbrojeného konvoje stojí ve velkých filmech za zmínku snad vždy). Zápletku je snadné obvinit z pohádkové naivity (na nějakou dospělou temnotu v duchu Temného rytíře či komiksů Alana Moorea tady opravdu nenarazíte), záměr Patty Jenkins upřednostnit před atrakcemi a blyštivým pozlátkem ušlechtilé ideje a hodnoty ale v žádném případě neodsuzuju. Ostatně zkoušet si hrát na (v současnosti velmi módní) dospělost a temnotu skrze postavu Wonder Woman, která patří mezi ty nejanachroničtější, nejplošší a nejsměšnější slavné komiksové superhrdiny (viz srandovní a laciný kostým a to její "laso pravdy", bože!), by dopadlo tragicky možná už z principu. Oceňuju, že se příběh soustředí jen na pár postav, jichž všech se ústřední téma bezprostředně dotýká, a film tak otravně neuhýbá k zbytečnostem a slepým uličkám. A stejně jako v jedničce i zde je tím nejlepším duo Gal Gadot/Chris Pine (ostatně daná zápletka dostala zelenou možná právě kvůli umožnění jeho návratu) - těm dvěma to spolu prostě sluší, takže na jejich společné (romantické) scény se kouká opravdu příjemně. A finále se mi líbilo, protože jeho epičnost a osudovost tentokrát naprosto nijak nesouvisí s množstvím a kvalitou triků, padajícími mrakodrapy a dalšími obdobnými neduhy současných komiksových blockbusterů. Druhou WW si tak lze (do jisté míry) užít, jen to zkrátka není další monumentální akční běsnění, ale staromilská romantická fantasy. P. S. Z hudby z celého filmu mi utkvěla jen geniální skladba The Surface of the Sun od Johna Murphyho ze Sunshine. A to si velký Hans Zimmer za rámeček tedy rozhodně nedá...! 65 % ()
Galerie (90)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (38)
- Na podlaze v obchodním centru lze zpozorovat symbol Nuclear Mana (Mark Pillow) z filmu Superman 4 (1987). (fiLLthe3DD)
- Tržby ze severoamerických kin činily 46 milionů amerických dolarů, díky čemuž je v rámci domácích tržeb Wonder Woman 1974 nejméně výdělečných filmem v sérii DCEU. (fiLLthe3DD)
- V čase 01:25:45, když Diana (Gal Gadot) zachraňuje děti ze silnice, je místy vidět, že děti jsou nepřirozeně tvrdé figuríny. (Ace.A.T.L.)
Reklama