Záhada hlavolamu

64% (ku Štědrému dni létá páně 2007) se mi zdá jaksi málo pro jeden z nejmilovanjších filmů mého dětsví...Petr Kotek výborně vystihl ducha Foglarových komiksů a očividně neřešil, že si tím zároveň hodil pořádný klacek pod nohy. Jak je vidno i ve zdejších komentářích, málokdo dokáže překousnout obrovsky naivní vyznění tohoto filmu, ve kterém jsou hochům vkládány do úst úsměvně škrobené dialogy (stejně působí i sami herci, většinou stojící v pozoru a jasně hledící vpřed jako čerstvě nastoupená vojenská četa) a celý jejich klukovský svět je ostře separován od toho rodičovského. Jistě, kdyby se Mirek Dušín místo za nějakým blbým ježkem v kleci honil za holkama, bylo by to realističtější. Ovšem pro někoho jako jsem já, pro někoho, kdo ve dvanácti hltal foglarovky jako na běžícím páse a dodnes mu ukápne nostalgická slza, když se náhodou v Olomouci zastaví na místech, kde se natáčel tento film, jde o unikátní a velmi atmosferický výlet do světa, který sice není zrovna reálný, zato je plný vysněného a laskavě odvyprávěného dobrodružství. (24.12.2007)

Tak na Foglarovkách jsem vyrostl, navíc Rychlé Šípy a jejich pátrání po tajemném ježku v kleci, byla asi úplně první Foglarova knížka, kterou jsem jedním dechem přečetl. Nicméně ještě jedna věc mě kladně kloní k takovému hodnocení, zrovna tohoto zpracování knižní předlohy. Byl jsem tehdy čerstvě náctiletý a naskytla se příležitost, zůčastnit se jako komparzista natáčení bojů na Rozdělovací třídě, což byla tedy ulice Pekařská v Olomouci a tak jsem byl zrodu filmu vlastně přímo účasten, proto to nemůžu mít jinak než za 5! (01.12.2014)

Film pro pamětníky, kteří zaslzí nad další zmařenou šancí. 1) 30letému debutujícímu režisérovi Petru Kotkovi se podařil výběr lokací - mix pražského dělnického Žižkova s uličkami Starého Města a Petrské čtvrti spolu s citlivě natočenými reáliemi patří k tomu nejlepšímu, co lze ve filmu vidět. 2) Rovněž případná hudba 29letého Petra Maláska přispívá k příjemné atmosféře filmu. 3) Na druhé straně jazyk dětských hrdinů, který lze brát jako dobovou kuriozitu v sešitovém vydání kreslených příběhů nebo i v knize a který nesnese mikrofon a hlasitou artikulaci, působil v lepším případě směšně, v horším trapně. Rovněž herecké výkony odpovídaly skutečnosti, že pro naprostou většinu dětských herců byla role ve filmu první a poslední v životě. Čestné výjimky tvoří 18letý Matěj Hádek (Losna), Martin Šotola nebo Filip Jančík. 4) Příběh o jedinečném klukovském přátelství Rychlých šípů (vontské dobrodružství je pouhá epizoda) pak po osekání o "nenosné" linky ztratil foglarovské kouzlo a změnil se v tuctový adrenalin pro tu část mládeže, kterou neodradí jazyk archaický už v době vzniku, anebo pro pamětníky, kteří zaslzí lítostí nad další zmařenou šancí. A přitom to mohlo být tak pěkné... (14.09.2011)

Velice špatné zpracování, které postrádá tajemnou atmosféru Stínadel a hlavně vše kazí strojené dialogy, které bijí do uší a nepřesvědčivé tváře nejen Rychlých šípů nebo Bratrstva kočičí pracky, ale i Vontů. Hudba Petra Maláska to totálně sráží dolů a tak snad jen úvodní mluvené slovo Petra Čepka má nějakou tajemnost. Zlaté seriálové provedení Hynka Bočana z 69. roku. Tam bylo vše. (15.01.2018)

Slovy klasika, nevím věru, co vytknout tomuto filmu dříve. Na prvním místě musím zmínit tragické neherecké výkony všech hlavních představitelů. Foglar si asi nemyslel, že Tleskač je dvanáctileté dítě, ježek v kleci není autentický, scény jsou nudné, příběh velmi silně zkrácen, prostředí Prahy mi nesedí...no prostě velmi bídné zpracování tak silného námětu. (25.08.2011)