Záhada hlavolamu

Souborné vydání Foglarovy stínadelské trilogie je mojí nejoblíbenější knihou pro děti a mládež vůbec a její uvěřitelné a stejně působivé zfilmování považuju za úkol náročný i pro ostříleného matadora, natož pro snaživého debutanta. Kotkův film, hlavně kvůli typově dobrým, ale dřevěným dětským hercům, kteří se nedokázali porvat s archaickou mluvou postav, nízkému rozpočtu a rozhodnutí vycházet jen z prvního dílu, nepůsobí ani uvěřitelně ani patřičně hutně a epicky. Děj je totiž tím pádem chudý a na celovečerní stopáž násilně roztažený a snaha o epičnost neustálými podhledy, jízdami a jeřáby budí dojem studentského cvičení křečovitě jedoucího na efekt. Nicméně nutno uznat, že ty varhanami podbarvené záběry na polorozpadlé baráky nebo na Rychlé šípy utíkající stínadelskými uličkami popř. černobílé flashbacky jsou úžasně traumatizující. Stejně jako Dlouhé bidlo, s pedofilním úsměvem a hlaholivým "TAK CO, ČERVENÁČKU?" beroucí na dvoře Červenáčka kolem ramen jako vězeňské kápo nováčka. Vlastně ne, to byla spíš strašná sranda :) (15.09.2008)

I když doba kouzelných Foglarovek už minula, neodolala jsem a na příběh se s potěšením znovu podívala. A byl to spíše nostalgicky posmutnělý pohled. Pátrala jsem po důvodu, proč mě tento v dětství tak oblíbený příběh už neoslovil. Tvůrci sice dělali co mohli, ale toto klukovské dobrodružství dneska už asi věrohodně natočit nelze. Transplantovat 80 let starou knížku do současnosti se nezdařilo. Klukovský svět, který se od toho prvorepublikového značně změnil, se vystihnout nepovedlo. Chybí tam foglarovský duch s atmosférou tajemna a starých časů, v nichž se příběh odehrává. Herecké výkony to hodně pokazily, byly velmi naivní a archaické, historická atmosféra nebyla vystižena i když výprava, zvolené lokality i hudba docela ušla. Film stojí ve stínu mnohem zdařilejšího černobílého seriálu a faktu, že zasadit Foglarovy knížky do dnešních časů se bez vysokých nákladů do filmové výpravy sotva podaří. Dneska se totiž místo bobříků loví pokémoni. (20.09.2016)

Vyrastal som na Foglarovi so všetkým, čo k tomu patrilo, ale tento film je predsa len trochu "povídka z jiné kapsy". Ako film to funguje len a výlučne pre "zasvätených". A aj tí zasvätenci budú chvíľami čaro predlohy hľadať iba s ťažkosťami. Zábery na strechy starých pražských domov a veží či jazda kamery krivoľakými uličkami, podmáznutá uhrančivo "tajuplnou" hudbou, navodzuje čosi, čo už v nezvládnutom rozprávaní príbehu akoby nenachádzalo odpoveď. Namiesto plnokrvného filmu vidíme nepodarenú koláž, ktorá bolestne volá po inom režisérovi, hercoch a vlastne skoro všetkom, čo robí dobrý film dobrým filmom. Keď si spomeniem na Bočanov seriál zo 60. rokov, tam ten Foglarovský duch fungoval takmer dokonale. Škoda, že "to všechno vodnes čas"... (18.08.2006)

O neumětelství dětských herců se toho napsalo dost a já jen potvrdím, že jejich topornost doopravdy srazila celý film o dva stupně dolů. Všechno ostatní je totiž na jedničku. Především výprava. Město má úžasný genius loci. Největší pochopitelně Stínadla, ale i Druhá strana má svoje kouzlo. Některé záběry působí i mrazení v zádech a i procházka obyčejnou ulicí za denního světla má v sobě atmosféry na rozdávání. Škoda jen trochu uspěchaného děje. Foglarova knížka není žádný tlustopis, ale hodina a půl na rozpletení záhady ježka v kleci je málo. Chtělo by to alespoň dvojdílnou minisérii, protože pomalejší tempo by příběhu jenom prospělo. (06.10.2012)

Atmosfera a tejemno kolem Stinadel funguje paradne. Tvurci si vyhrali i s exteriery. Skoda, ze si nedali vice zalezet i na vyberu hercu, ti (ac neherci) byli skutecne spatni. Nevim, zda Rychle sipy dokazi oslovit i dnesni mladez, ja na nich ale vyrostl a Jaroslava Foglara pokladam za nejlepsiho naseho spisovatele, ktery psal pro mladez. Myslim, ze by stalo za to, zfilmovat dalsi jeho knihy. (17.11.2014)