Cena za štěstí

Vůbec to nebyl takový průšvih, jakého jsem se po zdejších hodnoceních bála. Film by se sice spíš hodil do televizního programu čt1, než do kin, ale nemůžu říct, že by příběh neměl hlavu ani patu, nebo byl film celkově nekoukatelný. V podstatě ne nejlépe odvyprávěná, ale přesto slušná výpověď toho, jaci dokážeme být v lásce sobci, když nám jde o vlastní zájmy. Ačkoli mě ze všeho nejméně bavila linka mladistvých herců, musím říct, že pro mě byl zážitek vidět poprvé mladého Trojana, který ve vzhledu a ve výrazech tátu nezapře. Plesl byl naprosto vynikající, ale na něj nedám dopustit už od zhlédnutí Ucpanýho Systému v provedení Dejvického divadla, kde byli boží všichni. Na ostatní herce se taky dobře koukalo, takže i když mi film v hlavě dlouho nevydrží, minimálně kvůli obsazení jsem ho viděla ráda. (20.01.2019)

Musím kroutit hlavou nad 42 procenty. To si teda představit mnohem horší filmy, které mají i nad sedmdesát procent, které by si zasloužily takové nízké číslo. Mně to přišlo jako velmi pěkný český film, jenž mě vzal za srdce, občas to bylo už poměrně dost smutné. Scénáristicky by si film zasloužil určitě trošku vylepšit, avšak to je jen drobný střípek negativ. Usmívám se nad obsazením téměř celé rodiny Trojanovy, už scházel jen nejslavnější Ivan. A potěšilo mě natáčení na ulici, na níž bydlím, takže i z toho důvodu nemohu hodnotit nijak špatně :-) (09.10.2020)

Mám Olgu Dabrowskou moc rád. Když nepočítáme Samotáře (kde odvedli velký kus práce Zelenka s Ondříčkem), tak mě bavily zejména její Kuličky. Bohužel, tohle je o poznání slabší. Méně uvěřitelné, méně poutavé. Herci jsou skvělí, ale jsou stavěni do prkenných situací. Místy to připomíná až parodii na telenovelu. Hlavně scéna, kdy se všichni dovídají, kdo je čí o otec. Ke konci se mi zvraty líbily, takže je dobré vydržet až do konce, kdy se zápletka o dost zlepší. (19.05.2019)

První český film v tomto roce a hned první rozpaky. Jako základní chybu co jsem těžce pobíral, byla časová posloupnost ve který se příběh odehrával a nápisek "ten rok" na orientaci nepřidá. Další věc jsou některé scény, které museli být napsaný asi na silvestra, protože by mě tedy velmi zajímalo, jak můžou žít mladý lidi, většinou nezletilý v komunitě bez vidtelných příjmů i když to bylo "ten rok" , možná "ten rok" bylo všechno zadara, nevím. Scéna s jachtou, to byl snad joke, to když jsem viděl, tak jsem měl větší oči než hurvínek. Scéna s malou Johanou Rackovou mě přišly zbytečně doslovné, byly by silné i bez toho. Taky by mě zajímal větší záběr na postavu soudkyně. Abych tady do filmu jen nepálil ostrejma. Film má kvalitu i v hereckých výkonech, taková Ivanka Chýlková to je prostě radost tu ženskou sledovat v libovolný roli. Majitel skvělé hospody v Nižboru je pořád sympaťák i když hraje ne zrovna sympatické postavy. Jarda Plesl zahrál svou svini tak, že by klidně mohl jít do výkladně skříně chlapů - ubožáků na prestižní pozici. Dětské role taky v pohodě, docela jsem zvědav jak se bude vyvíjet kariéra Johany Rackové. Celý film jsem pochopil jak ego a sobecké chování dospělých může tvrdě ovlivnit dětství a to je určitě skvělý námět a tleskám za něj. Bohužel se silně nepovedl scénář. Budu na Olgu mírný, protože mám pocit, ž ten film to tady dostane sežrat a já si zae i přes zásadní výhrady nemyslím že se jedná o úplnou zbytečnost. Dávám tři se zavřenýma očima. (10.01.2019)

Paní režisérka a scénáristka v jedné osobě toho chtěla divákovi jistě říci mnoho, což se také událo. O reálnosti či nereálnosti odvyprávěných vztahů můžeme spekulovat, ale snad asi každý ví, že život dokáže připravit takové rodinné propletence, že se občas nestačíme divit. Ve filmu to může vypadat všelijak, nicméně zde i v životě jsou za vším lidé, hledající obyčejné štěstí v zamotaném světě. Každý jiným způsobem, každý platí svou cenu. Herecky velmi dobré, podpořeno klasicky výbornou hudbou Honzy Muchova, scénář lehce překombinovaný, což může u někoho vyvolat menší negace či dokonce pohrdání, co tím ti tvůrci vlastně mysleli, ve finále se ale na film divá pěkně, dokáže rozesmát, rozesmutnět, vyvolat pocit, že chcete někoho zabít, třeba Jardu Plesla, ale dokáže také příjemně potěšit a utvrdit nás v tom, že štěstí není od nás zas tak moc daleko, když už jsme se rozhodli, je jedno v jakém věku, ho sami najít. S komentářem přidávám i půl hvězdičky navíc. [Kino Citadela - Litvínov] (12.01.2019)