Tallulah

Ellen Page si ukradla film pro sebe a ze zdánlivé krádeže dítěte vyčarovala z filmu napínavé drama, i když si nemyslím, že to byl původně záměr herečky či snad tvůrců samotných. Page jako napůl bezdomovec v otrhaných, smradlavých šatech a bez umytých vlasů působila naprosto věrohodným dojmem náctileté nicky, která neví, co se životem, přesto má dobré srdce. Jednu hvězdu srážím za konec (a to nejen za poslední a poměrně zvláštní scénu), ale za to, že jsem chtěl vědět, jak to s Tallulah dopadne. Indícií, že to dobře dopadne, bylo v průběhu více než dost, možná nám mohli dopřát aspoň soud. (17.11.2020)

Ako únos jedného roztomilého blonďavého dievčatka pohne k náprave beznádejného hipíckeho túlania sa Amerikou nihilistické dievča Tallulah. Rovnako pohne k činu aj podobne sa chovajúceho frajera, túžiaceho po mamičke. No nielen ich dvoch. Čosi sa pohne i v chlapcovej mamine, zúfalo sa trápiacej sa odchodom manžela aj syna bez rozlúčky vo veľkom, opustenom obrovskom byte. Nuž a túžba po náprave vecí opanuje aj zúfalú a osamotene sa cítiacu matku uneseného dievčatka - inak takto sebeckú a výstrednú alkoholičku. Obvykle takéto príliš nemusím, no uznávam civilné herectvo i dobrú réžiu. A mimochodom: páči sa mi úvod filmu, ktorý film Krajina Nomádov, idealizujúci život karavanových pustovníkov dáva do takých realistickejších medzí. Ukazuje totiž, že spústa auto cestovateľov, ktorým je dodávka aj príbytok v skutočnosti netúžia po žiadnej práci, žobrú od kamionistov lístky na sprchovanie a živia sa vyhodenými potravinami zo supermarketov v kontajneroch alebo nedojedenými bagetami. Prácu majú na háku, najradšej vegetujú, hulia a milujú sa. (24.04.2021)

Přišlo mi to celý málo uvěřitelný. Takže jsem se do toho nebyl stavu ponořit. Koukal jsem na to jak na rybičky v akváriu. Nezúčastněně. Chraň Bůh, že bych o tom psal v superlativech. Toho jsem vážně dalek. Úplně marný to nebylo, ale jediná figura mi nepřirostla k srdci. Rád bych v tom našel nějakou hloubku, ale nenapadá mě, v čem by měla spočívat..? V tom, že Nicova máma začala díky přičinlivé bezdomovkyni konečně aspoň trochu žít? To je laciný klišé. O vytrestané a napravené mámě malé Maddie raději nemluvím už vůbec... To totiž nemálo šustí papírem... (22.12.2016)

Zaujímavý spád príbehu, ktorý bol poháňaný predovšetkým zúfalstvom v rôznych formách. Každá postava prežívala inšiu formu zúfalstva a zároveň žiadostivosti. Najintenzívnejšie to bolo pravdaže u hlavnej postavy Lu, ktorú vynikajúco stvárnila Ellen Page. Mne osobne však bola najsympatickejšia postava Margo, ktorá sa vďaka okolnostiam akoby prebudila z neutíchajúcej bezmocnosti vlastného bytia a opäť mala pocit, že jej život dostáva zmysel. O to smutnejšie bolo, keď sa to celé prevalilo. Konanie a psychiku postáv je v tomto filme možno obtiažne pochopiť, ale každý v sebe živíme nejaké zúfalstvo prerastajúce v žiadostivosť, ktorá je možno často za hranicami morálky, či dokonca zákona. (21.09.2016)

Tallulah je typ filmu, ke kterému si velmi těžko hledám cestu. Hlavní hrdinka Elliot (Ellen) Page praktický celý film dělá všechny rozhodnutí proto, aby si posrala celý život a těžko se mi s ní tím pádem sympatizuje. Dějově je to ve finále nuda. Posouváme se pouze díky špatným rozhodnutím hlavní protagonistky a tak se přídávají další vsrtvy příběhu. Finále už je jenom očekávaná eskalace. Těžce průměrné a nezajímavé. (17.03.2021)