Útěk v řetězech

Dnes už nezapůsobí tak převratně jako ve své době, přesto herecké kvality hlavních představitelů vytáhly Útěk V Řetězech do výšin klasiky, jakou je třeba Frajer Luke, a drží ho tam dodnes. Poslední scéna je naprosto...naprosto...no však víte co chci říct. A vy co to ještě nevíte, se rychle postarejte abyste to věděli. (02.06.2006)

Přivandrovalec a Černá huba byli hlavními aktéry v tomto černobílém snímku, který využil útěku černobílé dvojice trestanců k rozebírání americké černobílé otázky. A protože šlo o film z osmapadesátého roku, nebyl jsem tématem znechucen a otráven, jak je to u mě obvyklé u současné tvorby v oblasti pohyblivých obrázků, protože v té době měli celosvětoví ochránci demokracie označeny nejen dveře k tělesné úlevě slovy White a Coloured. A já nemám s černochy sebemenší problém, pokud je filmaři neobsazují do rolí, v nichž působí asi tak, jako kdyby hrál Chaning Tatum Martina Luthera Kinga nebo Vincent D’Onofrio Idi Amina, a pokud jejich zastřešující organizace nepoužívá lehce inovovaná hesla Ku-klux-klanu. Oba desperáti se snažili tak, až jsem jim místy fandil (což mě následně mrzelo, jelikož zločincům běžně nenadržuji), ale jedinou kladnou postavou byl jednoznačně kliďas šerif se svým lidským přístupem ale mizernou taktikou. Oba uprchlíci se tak za občasného zpěvu hitu o šicím stroji dostali mnohem dál, než bych čekal, ale víc jak tři kousky ze mě nevymámí. / "Ty máš proti mně výhodu, že tě není v blbým světle vidět." / Poučení: Nikdy nevíš, s kým budeš muset tahat za jeden řetěz. (10.04.2023)

Konec je na snímku rozhodně nejlepší. A ne v tom smyslu, že bych se po celou stopáž nudil, ba naopak. Tento 60 let starý černobílý escape/survival film má dodnes co říci, přesto si nemohu pomoci, že se najdou maličkosti, které doba vzniku neomlouvá. S příchodem Cary Williams a toho kluka na pás ztrácí postupně film na důvěryhodnosti, a přestože jsem do té doby autenticitě scénáře jako divák věřil, vzápětí mě přepadl dojem, že přece "Frajer" s Cullenem měli v tu chvíli kurevský štěstí. Jenže naštěstí film trvá ještě nějakou čtvrthodinku, takže to dojem nakonec zpět vytáhne. (26.09.2018)

Dnes už tenhle starší kousek nemá tak silnou výpovědní hodnotu, jakou jistě měl v době svého vzniku. Hlavní i vedlejší postavy mi přišli poněkud zidealizované (nedočkáme se žádných zlých bachařů ani jiných stereotypů vězeňských filmů), ale pořád se jedná o velmi kvalitně odvedenou práci s jasným záměrem, který se určitě zdařil. (Pozor spoiler!) Závěr je stejně emotivní, i když žádná z hlavních postav nezemře. Snímku dominují hlavně herecké výkony ústředních dvou představitelů, kteří si tu střihli jedny z nejkrásnějších rolí ve svých bohatých kariérách. (16.12.2010)

Tohle je ze všeho nejvíc antirasistický film. Je zde zjevná snaha vypořádat se s předsudky společnosti USA vůči černochům. Ve spojení dvou vězňů bělocha a černochem řetězem je symbolika celé společnosti soužití bílých s černými, která říká „Dokážeme víc, když potáhneme za jeden provaz.“ Na svou dobu neskutečně odvážný a přelomový film. Přišel ještě nějaký ten pátek před společenskou osvětou Martina Luthera Kinga. Pokud by film vyšel o 10 let později, mohli bychom říci, že je poplatný době. To ale není pravda. Film svým obsahem dobu předběhl. Obyčejné narážky prostých lidí vůči černochům, které v ději zazní, jsou z dnešního hlediska hodně tvrdé. Člověka až zamrazí, s jakým klidem a bez emocí říkají slova podobná protižidovským agitkám nacistů. Tím více je to šokující u ženy, matky malého dítěte. Tenkrát to byl ještě standart a afroameričané byli jednoznačně považováni za občany druhé kategorie. Kdyby tenkrát někdo tvrdil, že v roce 2009 bude prezidentem USA černoch, tak by se mu v lepším případě vysmáli…….. Z dnešního hlediska již film poněkud ztratil na tempu. Zejména scény z policejního pronásledování jsou jaksi nezáživné. Naopak dialogy a šarvátky ústřední dvojice neztratily nic ze svého kouzla. Tony Curtis a Sidney Poitier podali skvělé výkony. Jejich postupné sbližování od vzájemné nenávisti až k přátelství je velmi pečlivě vyvážené. Závěrečné pasáže vzájemného sebeobětování jsou velmi dojemné. Vzkazují nám, že opravdové přátelství může být to nejcennější, co v životě máme. 82% (05.12.2010)