Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Mistrovské drama Stanleyho Kramera. Podobně jako u pozdějšího "Norimberského procesu" tu všechno stojí na dialozích a všechno to skutečně je. Tento film není tak mrazivý, jako jeho o rok starší bráška, je zábavnější a napínavější. Výslech obžaloby je geniální scéna a ukázka hereckého mistrovství Spencera Tracyho a Fredrica Marche, podpořené vynikajícím dabingem dvou českých velikánů, Bohuše Záhorského a Martina Růžka. ()
Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. ()
Takmer dokonalú súdnu partiu rozohrali tvorcovia, keď pred seba postavili večne sporné, diskutabilné a hlavne pre mnohých (ako vidíme v diskusii) stále poburujúce otázky viery a vedy. Priaznivosť pre určitú z teórií, ktoré film rozvádza je, je pri hodnotení kvalít filmu, celkom irelevantná. Čo sa samotného filmu týka, ide o absolútnu špičku medzi filmami o súdnych procesoch. Zápletka a jej využitie je vyťažené do krajnosti. Dialógy a súdne súboje sú priam posvätne dokonalé a herecké výkony diabolský skvostné. Film stráca na tempe len v scénach mimo súdnu sieň, našťastie ich nebolo až tak veľa. 90%. ()
Stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha? Kdo ví, když se i slepice přetahuje o prvenství s vejcem aneb kterak se agnostický vlk nažral a koza kreacionismu zůstala celá. Drobátko vypelichaná, ale celá.. Střet modernismu a fundamentalismu v soudní síni za přítomnosti věřícího ateisty S.Tracyho, štiplavého glosátora G.Kellyho, bohabojného F.Marche a jednoho plukovníka z MASHe, co už evidentně trénoval na rozsuzování půtek mezi Frankem Burnsem a klikou Hawkeyho Pierce. To je dramatizace slavného „Opičího procesu“, jenž i s ohledem na svůj divadelní původ disponuje vycizelovanými dialogy, poměrnou objektivitou, brilantní scénou „rozporování Bible“ a tucty podnětů k zamyšlení. Vypíchnul bych dva. Myšlenka je větší monument než katedrála a žádné vítězství není naprosté.. ()
Téměř celý film jsem vzpomínal na To Kill a Mockingbird, kterak ve mně vyvolával značně podobné pocity a jak jsem zároveň nedokázal snímku zcela podlehnout, ačkoli byl vlastně dobrý a své místo na filmovém slunci má právem. Tohle je přesně případ těch paradoxních 4 hvězd, kdy mě film vlastně moc neohromil, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, jak moc je kvalitní a dobrý. 7/10 ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
- Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
Reklama