Norimberský proces

Chápu, že tenhle film není pro každýho. Nechápu, proč na to ale musí ti, co ten film hodnotí, vůbec koukat a pak ho hodnotit jednou, dvěma hvězdičkami nebo rovnou odpadem. Od Norimberskýho procesu nedostanou akční jízdu, to by snad měli pochopit. Norimberský proces se totiž prakticky celou dobu odehrává v soudní síni. Pro mě to byl ale jeden z nejsilnějších zážitku, co jsem kdy v soudní síni zažil, div né možná nejsilnější. Tři hodiny dialogů jsem spolikal jako nic a dozvěděl se takových informací, jako ani v knize ne. Uviděl chování německých příslušníků po válce a snahy spojenců uchovat rozum v hrsti. Rekonstrukce je to dokonalá. Úděsně pomalá, ale pokud se zajímáte o druhou světovou válku, tak v tomhle případě zhltnete každou scénu, každý záběr, každé slovo německých maršálů, plukovníků, soudců a dalších. O tom ten film je. O to více mě udivuje, v jaké době je natočen. Příhodnější chvíli si na natočení filmu tvůrci ani najít nemohli. (26.10.2010)

Fantastické! Ďalší dôkaz o tom, že právo, pravda, spravodlivosť a zodpovednosť sú často krát abstraktné slová, ktorých objektivita je značne relatívna napriek všetkým (zdanlivo presne formulovaným) zákonom a normám...Je len plusom, že tvorcovia si vybrali tú časť procesov, kde nefigurujú hlavné persóny z vedenia Tretej Ríše, ale štyria sudcovia, ktorých miera viny (neviny) je predmetom sporov. Práve argumentačná vojna zúčastnených strán je tým najzaujímavejším a elektrizujúcim elementom (klobúk dole pred scenáristom!), na jednej strane americký sudca a žalobca, na strane druhej nemeckí obžalovaní a ich takmer fanatický a nezdolný obhájca (geniálny Max Schnell - zaslúžený Oskar!). Napriek tomu, že väčšina filmu je situovaná do samotnej súdnej siene a má 3 hodinovú stopáž, nenudil som sa ani chvíľu, skôr naopak. Film, ktorý je potrebné vidieť a ktorý sa právom môže radiť medzi "kultové snímky". (08.06.2009)

Jedno z nejlepších dramat týkající se nějakým způsobem II. světové války, co jsem kdy viděla. Herecky ohromě působivé (Burt Lancaster, Marlene Dietrich... - ti všichni předvádějí takové výkony, že postavy Norimberského procesu opět ožívají). Nejpůsobivější je ovšem scénář, který divákovi nepředestírá obvyklé schéma "hodní Spojenci - zlé Německo", ale poodkrývá i zákulisí tehdejší politiky, politiky vždy špinavé. Emocemi nabitý, nikdy ale laciný film, jeden z těch, které právem patří do zlatého fondu. (06.05.2006)

Geneze Kramerova Norimberského procesu byla zajímavá sama o sobě. Celovečernímu filmu předcházela televizní inscenace z cyklu Playhouse 90 (1959), napsal ji Abby Mann, přičemž Schell a Klemperer si podrželi stejné role v obou produkcích. Ty hlavní události už v Norimberku proběhli a drama se odehrává v roce 1948. Před sousedem už nestojí nacistická elita, ale mnohem nižší šarže, často relativně obyčejní lidé... Načasování premiéry vyšlo skvěle, protože právě v Izraeli probíhal soud s Adolfem Eichmannem. Největší devízou filmové verze je postava paní Bertholtové, kterou Marlene Dietrich vytvořila na základě vzpomínky na vlastní matku (a odnesla si za ní ocenění David di Donatello). Navázala tak na svůj starší americký film odehrávající se v poválečném Německu, Zahraniční aféra. A ještě jednou se k tématu vyjádřila v dokumentu Černá liška. I díky ní byla výpověď obou filmů mnohem srozumitelnější a účelnější, protože zkrátka není možné černobíle soudit jen z pozice vítězů. (01.03.2023)

“Takže Hitler je mŕtvy, Goebbels a Goring tiež a súdiť budeme sudcov, podnikateľov a doktorov“... Nekonečne dlhé 6 minútové úvodné titulky ma trošku vytočili, ale potom sa to už iba zlepšovalo, až tesne pred záverom film dosiahol dokonalosť samu. Asi najlepším ťahom bolo ukázať procesy takzvaného druhého sledu, pre mnohých už nezaujímavý, kde dokázať vinu už nie je také jednoznačné ako u najväčších predstaviteľov Tretej ríše. Otázka viny či neviny sa celý čas prelieva z jednej strany na druhú a ak ste pred filmom stáli na jednej strane, je možné, že po jeho skončení nebudete na žiadnej. S. Tracy hraje sympatického sudcu i človeka a B. Lancaster toho prekvapivo veľa nenarozpráva, ale svoj čas využil na 100%. Veľmi zaujímavý mi pripadal aj obyčajný rozhovor sudcu so služobníctvom na tému – ako sa žilo za Hitlera. Oscar pre rakúskeho herca M. Schella je viac-menej zaslúžený, ale klobúk dole pred scenárom a dialógmi, ktoré vo filme zaznejú. Záverečná obhajovacia reč- „Ak sú vinní oni, je vinný celý svet“ ma absolútne odrovnala a zapôsobila tak, ako už dávno nič. Dlho po skončení som na film myslel. I na Churchilov výrok, ktorý som doteraz nepočul. Jednoznačne najlepší film zo súdnej siene, aký som videl a zaslúžený plný počet. 100% (03.02.2012)