Až tam nezbyl žádný

Pokud znáte adaptace Agathy Christie jenom prostřednictvím seriálového Poirota, tak vás tahle minisérie podobně jako mě v nejednom ohledu předkvapí. Chladná atmosféra, paranoia postav a nekompromisnost děje se nesledují snadno během víkendové odpolední kávičky, ale sledovat výsledek je přesto fascinující. Tohle je adaptace pro 21. století. V dobrém i ve zlém - diváci chtějí krev, mrtvoly a sexuální nápětí a taky to dostanou. K temnému příběhu , ve kterém nikdo není nevinný, se ostatně nic jiného nehodí. Snad jediná moje výtka směřuje k hudbě, která mohla být využitá víc. (09.01.2016)

Agátovina skoro občas až do horroru hozená. Z toho co jsem zatím dle tohoto románu viděl (a to i vč. parodií) určitě to lepší. Na čtyři hvězdy z pěti naprosto s přehledem. Jenže-já už si na ty černoušky na stole tak nějak zvykl (i když vlastně dobře, že tentokrát je název filmu téměř doslovný-nikdy mi česká notoricky zažitá verze názvu románu moc neseděla). Jsem však dotčen starostí unylých ultrablbů , aby nikdo nebyl dotčen (ano i taková pitomost mi zkazí film). A napadlo někoho, že ti vojáčci na stole mohli být černoušci (to zelený mohli být uniformy...)? Co s tím pak? (15.07.2022)

Jako čtenář a milovník detektivek Agathy Christie můžu jen vrtět blahem. Někdo v BBC dostal nápad natočit novou adaptaci Deseti malých černoušků, a s radostí můžu říct, že to vyšlo. Všechno je na správném místě. Tvůrci pochopili, že na experimenty mají Sherlocka (viz současná bídná Přízračná nevěsta), a černoušky natočili tak, že forma nepřebila obsah. Snadno z toho mohl vzniknout blábol, pokud by se nerespektovala předloha. Naštěstí se to nestalo. Základní děj je neměnný, doslova bych mohl při sledování jet prstem po řádcích v knize a odškrtávat si. Je ale příjemné sledovat, že někdo nechtěl měnit pravidla a tvořit něco nového, ale vzal geniální základ, citlivě rozvinul prázdná místa, kterým se Christie příliš nevěnovala (např. skryté motivace postav, jejich vztah mezi sebou a chvíle vzájemného podezřívání) a vytvořila vkusnou ale ksakru napínavou Agathu Christie pro 21. století. Herci jsou skvělí, nemá cenu je vyjmenovávat. Každá postava je typově správně obsazená, nikdo nevyčnívá, zároveň ale ani nezapadá. Prostředí domu na pustém ostrově je úchvatné. Obraz, barvy a hudba jsou skvělé a vytvářejí dokonalou atmosféru zmaru, podezřívání a beznaděje. Z pohledu čtenáře, který věděl, jak k těm vraždám došlo a co je pointou, jsem mohl sledovat počínání postav a bavit se hrou, která je s divákem hrána. V jednu chvíli jsem si říkal, že „něco“ je moc očividné a divákovi to dojde, ale těžko říct, jak to vnímá nečtenář. Jen mě trochu mrzí, že se nedrželi původního názvu Ten Little Niggers, a směšné je přejmenování Černochova ostrova na Vojákův ostrov… ale budiž, pokud to bylo nutné, aby se černoušci neurazili, tak proč ne… I přes závěrečnou pointu není řečeno vše, a je tady důvod pro další zhlédnutí. Krátce – mám ohromnou radost, že to nikdo nepodělal, a vzniklo něco, co nedělá knize ostudu, ale skládá ji hlubokou poctu. Došlo mi, že takhle nějak podobně jsem si to při čtení představoval. A samozřejmě je to velmi napínavé, ale to už je snad jasné, ne? (05.01.2016)

Raději si přečtěte knížku. 1) Klasické detektivky nejsou mým oblíbeným žánrem ani v knižní podobě a tudíž ani ve filmové. Knížku jsem během dospívání četl. Pokud si vzpomínám, tak se mi docela líbila, když vezmu v potaz své výhrady k žánru. Nedalo mi to a do knížky jsem znovu nahlédl. Uviděl jsem přirozené hbitě odsýpající dialogy a pořád se něco zajímavého dělo. A to je přesně to, co ve filmu postrádám. Herci, pravda, snaživě třískají do gongu a vrhají po sobě zavilé pohledy, venku blesky stíhají blesky, mořské vlny narážejí na útesy a charismatuprostý film se klopýtavě vleče dál. Ve snaze vytvořit hrůzyplnou atmosféru stvořili tvůrci jenom kopu nudy._____ 2) 32letý Aidan Turner (hledač diamantů v Africe Filip Lombard) a 23letý Douglas Booth (bezohledný řidič Anthony Marston) tu jsou, aby potěšili mé zvrhlé oko, zatímco herci jako třeba 68letý Sam Neill (generál MacArthur) nebo 69letý Charles Dance (soudce Wargrave) uspokojí i můj herecký apetit._____ 3) Těm, co raději čtou, než se dívají na filmy, nabízím duchaplné zamyšlení Iva Fencla o povaze a historii říkanky o deseti malých černoušcích. A ještě tady na doplnění. (01.08.2016)

Na úvod musím říct, že vedle Vraždy v Orient expresu jde bezpochyby o nejlepší detektivku z pera Agathy Christie, která si mě naplno získala. Divák má na tři hodiny možnost sledovat naprosto dechberoucí podívanou, která těží hlavně z úžasně vybraného hereckého obsazení a z velice dobře napsaného příběhu. Jeden osamělý ostrov, jedno velké sídlo a deset lidí, kteří se v minulosti dopustili zločinů, za které nebyli potrestáni + jedna celkem děsivá říkanka předpovídají jednotlivá úmrtí všech přítomných. Líbilo se mi zakomponování flashbacků do děje, takže měl divák možnost se v průběhu děje dovídat bližší informace o jednotlivých postavách a jejich zločinech, a mohl si na každého vytvořit názor. Vedle toho musím rovněž pochválit práci s kamerou, která nabízela jak symbolické detaily tak děsivě nádherné záběry panství na ostrově, a vedle toho rovněž působivý a nepřeslechnutelný hudební doprovod, který skvěle dotvářel dusnou atmosféru a nemožnost útěku z ostrova. Zkrátka velice zdařilý televizní projekt, ve kterém se snoubí hned několik mých oblíbených prvků a aspektů, které ve filmech či seriálech vyhledávám, a který byl rozhodně mým šálkem kávy. A že to byla sakra dobrá a kvalitní káva! (05.09.2016)